|
|
Nutriční intervence v prevenci a léčbě dekubitů u seniorů v zařízení sociálních služeb
Králová, Kateřina ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Šišková, Ivana (oponent)
Nutriční intervence v prevenci a léčbě dekubitů u seniorů v zařízení sociálních služeb Úvod: Dekubity jsou chronické rány způsobené tlakem a třením. Jedná se o lokalizovanou oblast buněčného poškození způsobenou poruchou mikrocirkulace. Prevence je nezbytná především u imobilních klientů, u kterých snadno ke vzniku a rozvoji těchto chronických ran dochází. V klinické praxi se ukazuje jako nezbytné polohování klienta, používání antidekubitálních pomůcek a také kvalitní nutriční podpora. Pro léčbu i prevenci je důležité navýšit přísun jednotlivých živin především proteinů a jejich dostatečnost monitorovat. Teoretická část této diplomové práce byla věnována etiopatogenezi, klasifikaci, prevenci a léčbě dekubitů především z hlediska výživy. Empirická část byla zaměřená na vyšetření nutričního stavu u klientů s dekubity (pomocí dotazníku Mini Nutritional Assessment-Short Form) a konkretizaci nutriční potřeby a reálné bilance u klientů s nově zjištěným dekubitem na začátku a po třech měsících ošetřování. Cíle práce: Hlavním cílem práce bylo zmapovat, kolik institucionalizovaných klientů s dekubity mělo dostatečný protein-energetický příjem, a jak se tento stav změnil po třech měsících pobytu v sociálním zařízení a zda tito jedinci potřebovali nutriční podporu či nikoliv. Vedlejším cílem práce bylo ověřit, zda po...
|
|
|
Dietní systém z pohledu makronutrientů a mikronutrientů
Kočí, Kateřina ; Šišková, Ivana (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
Cíle práce: Neintervenční observační studie si kladla za cíl zmapovat zastoupení makronutrientů a vybraných mikronutrientů v týdenních jídelníčcích diet šetřící a racionální, dietních systémů zdravotnických zařízení České republiky. Získané hodnoty porovnat s doporučenými výživovými dávkami pro zdravou populaci České republiky, uvedených v publikaci "Referenční hodnoty pro příjem živin" a zhodnotit, zda obě diety plní tyto doporučení. Metody: Zdrojovými daty diplomové práce byly jídelní lístky s recepturami a normami, diet šetřící a racionální, za období jednoho týdne. Z těchto dat byly následně pomocí programu Nutriservis PROFESIONAL stanoveny obsahy sledovaných makronutrientů a vybraných mikronutrientů v denních jídelníčcích. Výsledky: Do výzkumu bylo zařazeno 10 vybraných zdravotnických zařízení z 6 krajů ČR. Ze získaných dat, bylo zjištěno v dietách šetřící a racionální, nedostatečné zastoupení vlákniny, špatný poměr a tím i množství jednotlivých nenasycených a nasycených mastných kyselin, vysoké množství sodíku, vyšší obsah monosacharidů a disacharidů a nedostatek vitamínu D. Ostatní zkoumané nutrienty vycházely v souladu s doporučením. Závěr: Dietní systém ve zdravotnických zařízeních má stále svůj význam. Obsah nutrientů ve zkoumaných dietách ukázal na některé nedostatky, které by měly být...
|
|
|
Význam výživy v léčbě a prevenci kardiovaskulárního onemocnění a hodnocení stravovacích zvyklostí u pacientů s infarktem myokardu
Jakešová, Andrea ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Šišková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou výživy vprevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o kardiovaskulárních onemocněních, jejich výskytu, rizikových faktorech a významu výživy v jejich prevenci a léčbě. V teoretické části je podrobně popsán efekt příjmu sacharidů, vlákniny, glykemického indexu potravin, příjmu tuků a jejich složení, minerálních látek, alkoholu akávy. Dále je popsán význam výživy vpřípadě, kdy se kardiovaskulární onemocnění či jejich komplikace již rozvinou. Výzkumná část je věnována průzkumu stravovacích zvyklostí pacientů, kteří již prodělali akutní infarkt myokardu. Cílem výzkumné části je zjistit, zda pacienti dodržují aktuální doporučení pro prevenci a léčbu KVO, případně v jakých bodech se skutečné stravování těchto pacientů liší od doporučení. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníku, který byl vyplňován během rozhovoru s vybranými pacienty. Získaná data byla zaznamenána formou grafů. Informace byly získány od 65 pacientů. Zjistila jsem, že pacienti hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu nemají dostatek znalostí pro sestavení vyváženého jídelníčku, nebo výživová doporučení porušují vědomě. Problematický je zejména výběr tuků, nevyvážené složení jídelníčku, častá konzumace příliš tučných a sladkých potravin a také...
|
|
|
Význam kyseliny listové a železa v těhotenství
Schrenková, Lenka ; Šišková, Ivana (vedoucí práce) ; Čermáková, Monika (oponent)
IV Abstrakt Bakalá ská práce se zabývá významem kyseliny listové a železa v dob t hotenství. Zam uje se také na p irozené zdroje kyseliny listové a železa ve strav , rizika p i nedostatku v dob t hotenství a následné negativní dopady na zdraví matky a dít te. V praktické ástí jsou vyhodnocené dotazníky zjiš ující pov domí t hotných žen o d ležitosti kyseliny listové a železa p ed i b hem t hotenství a také jejich p ístup k p íjmu t chto mikronutrient v b žné strav . . Klí ová slova: t hotenství, výživa, kyselina listová, železo
|
|
|
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě
Šišková, Ivana ; Hlinovský, David (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě Souhrn Cíle práce: Zjistit, kolik pacientů po akutní cévní mozkové příhodě má dostatečný perorální příjem energie a bílkovin, a jak se tento stav změní po měsíci hospitalizace. Zhodnotit spojitost mezi poruchou polykání a příjmem stravy. Metody: Hodnocení bylo provedeno pomocí sledování příjmu stravy, záznamu podílu snědené porce, vyhodnocení přijaté energie a živin pomocí nutričního softwaru, a porovnání s vypočtenou potřebou energie (na základě Harris-Benedictovy rovnice) a bílkovin. K hodnocení polykání byl použit screeningový dotazník GUSS, soběstačnost byla hodnocena pomocí ADL testu. Sběr dat zahrnoval také antropometrické ukazatele (hmotnost, výška, obvod paže) a nutriční screeningy používané v Thomayerově nemocnici v Praze pro standardní i následnou péči o dospělé. Výsledky: Z 35 pacientů mělo dostatečný příjem energie z přijaté stravy 54 % pacientů a dostatečný příjem bílkovin 23 % pacientů v prvním týdnu po CMP. Po měsíci hospitalizace byl dostatečný příjem energie zjištěn u 66 % pacientů a 11 % z nich mělo dostatečný příjem bílkovin. U pacientů po akutní CMP nedošlo po měsíci hospitalizace ke zlepšení perorálního příjmu energie (p=0,2891, α=0,05) ani bílkovin. Poruchou polykání trpělo v prvním týdnu po vzniku CMP 84,4 %, po měsíci...
|
|
| |
host ::
RSS.