|
|
Stranou zájmu pod státním dohledem. Vznik a proměny někdejší vrchnostenské budovy v Malešicích
Vašek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Směřování práce bylo vedeno snahou objasnit dosud málo zřetelný vývoj ústřední budovy malešického statku. Nevyhnutelně bylo třeba poukázat na skutečný účel, pro který byla na konci 17. století vystavěna, a proměny, které v budoucnu zastřely její někdejší význam. Okolnosti spojené se sledováním jednotlivých vývojových úseků předmětné budovy si vyžádaly rozličnou měrou pohled na širší dobové dění, které svými důsledky významně zasahovalo nejen do výkonu vlastnických práv, ale zanechalo své otisky také v hmotné podobě stavby a přilehlého hospodářského zázemí. Počáteční vývojový náběh vykazoval znaky obvyklé šlechtické vrchnostenské správy. Příchodem 18. století však získal podobu svébytného poměru mezi novým vlastníkem, Karlovou univerzitou, potažmo světskými fakultami vysokého učení, a proměnlivými státními úřady, kterým se až do začátku 20. staletí dařilo uplatňovat svůj silný vliv jak na nakládání s fakultním nemovitým majetkem, tak jeho přetváření podle okamžitých potřeb určovaných téměř výhradně ohledy na zvyšování očekávaného zisku, a to bez ohledu na budoucí možné důsledky. Práce se proto pokusila poukázat také na tento ojedinělý případ raně novověké vrchnostenské správy, daný výlučným postavením univerzity a přiškrcovaný prostřednictvím státního dohledu, jehož svědectvím do dnešních dnů...
|
|
| |
|
|
Kanonie Cyriaků (křižovníků s červeným srdcem) na Starém Městě pražském v letech 1628-1729
Jiřinec, Martin ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Studium raně novověkých církevních dějin a zvláště období pobělohorské rekatolizace bylo v minulosti příliš často ovlivňováno nebo přímo určováno světonázorově ideovými a nacionálními postoji a politickými tlaky. Pojetí řady studií dokonce i souhrnného rázu krom toho vycházelo ze znalosti pouze značně omezené pramenné základny, a již proto vykazují v interpretační rovině četné nedostatky. Vzhledem k velkému bohatství dochovaných písemných pramenů patří církevní dějiny období pobělohorského, a to zejména druhé poloviny 17. století, stále k poměrně málo probádaným úsekům české národní historie. Objektivnímu výzkumu a historiografické produkci se na tomto poli po delší odmlce otevřely cesty naplno teprve v nedávných letech. Současná doba dává vzniku řadě kvalitních monotematických studií, jež zakládají perspektivu nových pojednání syntetického rázu.
|
|
|
Jezuité a hudební kultura v Praze v letech 1556-1623
Kroupa, Jiří ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Jeż, Tomasz (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání starší hudební kultury v českých zemích, a to na konkrétním příkladu jezuitské koleje u sv. Klimenta v Praze od jejího založení (1556) do vzniku samostatné české provincie (1623). Hudební provoz v koleji je sledován a interpretován v širším kulturněhistorickém záběru na základě původních rukopisných jezuitských pramenů (diária, pamětní knihy, catalogi personarum, litterae annuae, dobová historiografická díla) s přihlédnutím k dalším primárním zdrojům. Latinsky psaná autentická svědectví o hudebním dění v Klementinu a o vztahu pražských jezuitů k hudbě jsou do práce začleněna ve formě dokladových podčarových poznámek, případně supplement k jednotlivým kapitolám, které se pokoušejí zkoumané téma osvětlit (illustrare) a zhodnotit (recensere) z hlediska (1) institucionálního (řád, kolej, přidružené sodality), (2) akusticko-prostorového (zvukový obraz koleje jako součásti raněnovověkého města), (3) personálně- prosopografického (hudební prefekti koleje a mariánské kongregace), (4) dochovaných hudebních památek, (5) jednotlivých událostí s hudební složkou (liturgické a paraliturgické obřady, promoce, kongregační aktivity) a (6) funkce hudby v dobových konfesionálních střetech. Klíčová slova: starší hudební kultura; renesanční hudba; země Koruny české; Praha;...
|
|
|
Obraz života na Karlově mostě v 16. a 17.století
Tanzmann, Lubomír ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Nyní je na místě pohovořit o důvodech, které mě vedly k volbě období raného novověku respektive 16. a 17. století. Důvody se vlastně nabízejí samy. Most byl založen v polovině 14. století a tudíž starší období nepřichází v úvahu. 15. století není v pramenech, které jsem měl k dispozici, zastoupeno v dostatečném rozsahu. K období zhruba mezi lety 1500 a 1700 naopak existuje ideální množství dokumentů, pro potřeby této práce, které se dá prostudovat. Navíc je to epocha, která byla nazvána nazval zlatou dobou měst českých, připadala mi tedy nejvhodnější. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
|
Medicína v prostředí řeholních společností v 17. století na příkladu jezuitského řádu
Černý, Karel ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
První část je orientována spíe na djiny medicíny jako takové bez ohledu na prostředí řeholních institucí. eím zde problémy metodologické povahy a konkrétní d·sledky mnou proponovaného výkladu (například sporné aspekty djin moru) a také se zam řuji na výklad k obecnému kontextu djin medicíny v 17. století. Rozvrh a náplň první ásti anticipuje zcela zámrn problémy, které pak konkrétn rozebírám v souvislosti s jezuity. V druhé ásti se soustředím na vztah Tovarystva Jeíova a djin medicíny v co nejirích souvislostech: Jaký byl vztah jezuit· k medicín na základ institucion álních pramen·? P·sobili jezuité jako lékaři? A pokud ano, jaká byla jejich role v porovnání s jinými ran novovkými lékaři? (Tato otázka vede speci cky k výkladu na téma jezuitské misie.) Jak se chovali jezuité jako pacienti? (S tím souvisí výklad o zdraví a nemoci v kadodenním ivot jezuitské koleje.) A konen nesmíme zapom ínat na jezuitské p·sobení v roli středního zdravotnického personálu , které se zvlát výrazn projevilo v pr·bhu morových epidemií.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
|
host ::
RSS.