|
|
Šárecký stupeň na horním toku Moravy
Davidová, Tereza ; Kazdová, Eliška (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Pro studium období šáreckého stupně v oblasti Mohelnické brázdy, respektive při horním toku řeky Moravy, je v současné době k dispozici třináct známých lokalit na devíti katastrech. Ve všech případech se jedná o sídlištní areály archeologicky zjištěné povrchovými sběry, sondážemi a menšími či velkými výzkumy. Mezi významné nebo plošně rozsáhlejší výzkumy patří výzkum a sběry J. Horkého a V. Kapla v poloze Mohelnice - nadjezd mezi léty 1957 - 1987, výzkum R Tichého v letech 1953 - 1971 v poloze Mohelnice - U cukrovaru, dále drobné ale časté výzkumy v poloze Police - Polanka převážně prováděný J.Horkým a V. Kaplem a poslední výzkum vedený V. Gošem a J. Halamou v roce 2003 v Postřelmově - U Františka. Archeologické aktivity na ostatních lokalitách jsou již drobnějšími akcemi nebo není k dispozici dostatečná dokumentace, a proto je možné s nimi pracovat jen omezeně.
|
|
|
Human remains on the settlement sites of the Czech eneolithic period
Kovaľ, Juraj ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Táto práca je pokusom o rozpoznie a zúžitkovanie výpovednej hodnoty všetkých foriem nálezov l'udských pozostatkov na sídliskách českého eneolitu. Uspokojit' sa s výkladom l'udských pozostatkov na sídliskách len ako s fenoménom priebežne prestupujúcim celým pravekom znamená ochudobniť sa o možnost' odhalit' konkrétne výpovede o charaktere duchovnej kultúry v dynamickom a premenlivom prostredí eneolitu. Komplikovaný výklad tohoto formálne i obsahovo bohatého javu, a to či už uvažujeme o jednaní štandardne pohrebnom, nepohrebne rituálnom, či morálno-právne podmienenom, je nutné zvažovat' v užšom prostredí jednotlivých kultúr, či určitých oblastí ich rozšírenia, a to najma v kontexte s nálezmi l'udských pozostatkov mimo sídlisk. Ciel'om je, na základe konfrontácie pravidelností identifikovaných v množine informácií sústredených v databáze s modelovanými výkladovými rovinami, odhalit' rolu akú hralo v konkrétnych obdobiach českého eneolitu zámemé umiestňovanie l'udských pozostatkov do priestoru sídlisk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sídliště řivnáčské kultury ve Vliněvsi (okres Mělník)
Kulfierzová, Zuzana ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám řivnáčskou kulturou a hlavně zpracováním jejího rovinného sídliště ve Vliněvsi (okr. Mělník). Od roku 1999 probíhá na tomto polykulturním nalezišti záchranný archeologický výzkum, který doložil osídlení od eneolitu po dobu stěhování národů. Objeveno bylo pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry a několik hrobů kultury se šnůrovou keramikou. Z doby bronzové je nejvýrazněji zastoupena kultura únětická, které patří sídliště i pohřebiště, z mladšího bronzu kultura mohylová. Výrazné je osídlení z období halštatu a laténu. Pár objektů pochází z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Mezi lety 2000-2003 byla při výzkumu ve Vliněvsi objevena také řivnáčská kultura, konkrétně dvě řivnáčské polozemnice a šest jejích objektů. V první části práce jsem se věnovala samotné kultuře, dějinám bádání o ní, popisem náplně a vztahům řivnáčské kultury k ostatním soudobým kulturám. Dále se zabývám popisem samotné lokality, zpracováním a zhodnocením jejích nálezů. Na konec jsem se zajímala o typy, funkce a způsoby konstrukce řivnáčských obydlí a snažila se také porovnat polozemnice z Vliněvsi s řivnáčskými chatami z jiných rovinných sídlišť. Vycházela jsem z knihy Homolka u Stehelčevsi (1968), která je dosud jedinou samostatnou publikací věnovanou této kultuře, a dále pak z různých...
|
|
|
Neolitické až časně eneolitické aktivity na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách
Dufek, Josef ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zpracování neolitických až časně eneolitických nálezů a archeologických nálezových situací na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách (Pražské tabuli). Zhodnocení výpovědní hodnoty archeologického materiálu z 24 zjištěných výšinných poloh, určení jejich pravděpodobného zemědělského zázemí a možné vazby na pozemní i vodní cestovní koridory. Neméně důležitým cílem bylo vytvoření formulářového katalogu obsahujícího maximální množství informací o každé výšinné lokalitě a shromáždění dostupné odborné literatury.
|
|
|
Neolit na Domažlicku
Randová, Jana ; Metlička, Milan (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená práce mapuje osídlení Domažlicka v období neolitu. Sídliště se koncentrují na ostrůvcích degradované hnědozemě na spraši v povodí řeky Radbuzy a na drobných pravostranných přítocích řeky. Domažlicko bylo osídleno z Plzeňské kotliny nejdříve ve II. a především III. stupni LnK. Na některých lokalitách osídlení pokračuje také v šáreckém stupni a nejmladší nálezy jsou datovány do IV. stupně StK. Osídlení kopíruje dálkovou obchodní trasu vedoucí až do Kelheimu (SRN), k výchozu kvalitních bavorských rohovců, které jsou většinově zastoupeny v souborech štípané industrie jak na Domažlicku (více jak 70%), tak i na sídlištích Plzeňské kotliny. Pod populačním tlakem neolitiků usazených v Plzeňské kotlině se již v II. stupni LnK vydávali kolonisté proti toku hlavích řek (Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava). Důvodem, proč právě Radbuza byla nejúspěšněji osídlena, spočívá nejen v relativně lepších přírodních podmínkách (zejména kvalita půdy), ale hlavně v existenci zmíněné obchodní stezky vedoucí přes průsmyky Českého lesa do Bavorska.
|
|
|
Neolitické osídlení v katastru Libišan (okres Pardubice)
Burgert, Pavel ; Vokolek, Vít (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá situací a jižním okraji královéhradecké neolitické sídelní komory. Na základě datace archeologického materiálu z katastru obce Libišany (okr. Pardubice) byla zjištěna téměř kontinuální sídlištní aktivita od stupně Ib/c kultury s lineární keramikou po IV. stupeň kultury s vypíchanou keramikou s jedinou diskordancí ve III. stupni kultury s lineární keramikou. Studovaný areál tak představuje stabilní bod v neolitické sídelní síti v rámci východních Čech. Jeho umístění na okraji neosídlené enklávy Pardubicka dává předpoklady k neagrárnímu využití neosídlených území, na což poukazují i nálezy jednotlivých kamenných nástrojů v krajině mimo sídlištní areály a stejně tak mohl sloužit jako výchozí k dodatečné kolonizaci dříve neosídlených území při aktuálních klimatických změnách. Zapojení studovaného areálu do nadregionálních distribučních sítí ilustrují nálezy kamenných surovin z oblastí Krakovska, a Pojizeří, v hojné míře byla rovněž využívána lokální surovina porcelanit z Kunětické hory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Příšovicích, se zvláštním zřetelem na broušenou industrii
Brestovanský, Petr ; Prostředník, Jan (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Dne 8. a 9. listopadu roku 1971 došlo k narušení objektů z období kultury vypíchané keramiky při skrývce ornice kvůli výstavbě nových bytových jednotek v prostoru mezi tehdejší státní silnicí Turnov- Mladá Boleslav a silnicí Příšovice- Turnov v blízkosti provozovny Severočeských mlékáren v Příšovicích. Likvidace objektů nebyla nikým hlášena a zjistil ji náhodně referent Severočeského muzea v Liberci společně s archeologem Jiřím Waldhauserem a M. Kostkovou. Neporušen zůstal pouze jediný objekt. Byla to 60 cm hluboká jáma, zhruba kosodélníkového půdorysu o stranách 420 x 280 cm. Zahloubená byla ve žlutavé spraši a její výplň tvořila tmavě hnědá kompaktní hlína, která obsahovala fragmenty keramiky, několik čepelek štípané industrie a broušený vrtaný nástroj (Brestovanský - Stará 1998, Waldhauser 2004). V březnu a v říjnu 1997 probíhaly nesystematické sběry na parcelách číslo 202/5 a 208, poblíž dnešní čerpací stanice, ale drobné kamenné artefakty nebylo možné přesněji chronologicky zařadit. A tak posledním dokumentovaným nálezem z mladší doby kamenné, z katastru Příšovic, byla drobná kolekce neolitické keramiky kultury vypíchané a nástroj štípané industrie ze stavební 8 parcely 284/7, asi 800 metrů východním směrem od níže popisovaného výzkumu z roku 2007.
|
|
|
Raný eneolit ve středních Čechách se zřetelem na lokalitu Praha - Krč
Sušická, Věra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Úkolem této práce je v prvé řadě shrnutí současné koncepce časného eneolitu na území Čech. To bylo provedeno rozdělením kultur do kapitoly začínající pozdně-lengyelským horizontem a končící michelsberskou kulturou. Sledovány byly typické znaky, charakterakteristické nálezy i diskutované otázky jednotlivých kultur a příslušných nálezových skupin. Dalším cílem práce je vytvořit seznam středočeských časně eneolitických lokalit, což bylo provedeno sepsáním katalogu nalezišť podle okresů s následným vyobrazením v mapách podle kulturního zařazení. Poslední částí této práce je zveřejnění post-jordanovských (shussenriedských) keramických nálezů z lokality Společenská zahrada - Praha-Krč, jejichž materiální základna se v oblasti středních Čech stále více rozšiřuje. Analýzou prošel pouze keramický materiál, další nálezy čekají na zpracování. Kriticky jsou zhodnoceny i dva post-jordanovské objekty (palisádový žlab, kostrový pohřeb v sídlištním kontextu).
|
host ::
RSS.