|
| |
|
|
Skutečnost Života 1942-1948; Skupina 42 a revue Život
Plísková, Kamila ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Roku 1942 započalo pod vedením Jindřicha Chalupeckého tzv. třetí období časopisu Život, které trvalo do jeho zrušení roku 1948. Tato bakalářská práce pojednává o čtyřech ročnících revue Život, jež vycházely v letech 1942-1948. Hlavní zaměření práce spočívá v popisu jednotlivých ročníků podle struktury časopisu a stěžejních témat se zřetelem k literatuře a ke Skupině 42, která byla na stránkách Života představena. V práci je zachycen charakter Skupiny 42, její vznik a hlavní teze. Podrobněji je rozebrána tvorba jednotlivých členů Skupiny otištěná v Životě. Součástí bakalářské práce je anotovaná bibliografie s autorským rejstříkem a obrazová příloha.
|
|
|
Způsob mystifikace v divadelních hrách Járy Cimrmana
Švarcová, Hana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mystifikací Divadla Járy Cimrmana. V jednotlivých kapitolách popisuje charakteristické znaky základních oblastí, které konstituují konečnou podobu mystifikace. V těchto kapitolách se hovoří o vztahu autorského divadla, text-appealu, časopisu Český svět, jazykové komiky, herectví a mystifikace. Současně je poukázáno na společné znaky mezi Divadlem Járy Cimrmana a rozhlasovým pořadem Vinárna U Pavouka, z něhož převzala základní princip - mystifikaci. Na základě popisu dílčích vztahů je v závěru pojednáno o tom, že mystifikace Divadla Járy Cimrmana funguje jen tehdy, když jsou přítomny všechny jednotlivé složky. Vzájemnou provázaností všech složek a jejich důslednou kooperací je dosaženo maximálního efektu.
|
|
|
Sado-Maso 1983-1986. Historie a článková bibliografie samizdatového časopisu.
Romanová, Gabriela ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce je věnována samizdatovému undergroundovému časopisu Sado-Maso, který vycházel v letech 1983-1986 v Praze. Je zaměřena na tematickou charakteristiku časopisu, jeho zasazení do historického literárního kontextu a doprovodné filmové a literární projekty, jejichž tvůrci byli členy redakčního okruhu časopisu Sado-Maso (především L. Drožď) a které souvisely s vydáváním časopisu. Práci doplňuje kompletní článková bibliografie, rejstříky, obrazová příloha obálek časopisu, rozhovory s tvůrci a pamětníky a kritická edice dosud oficiálně nepublikovaného eseje E. Bondyho Zaplaťpánbů za "underground". Jsou zde rovněž otištěny dva dokumenty-záznamy StB, ve kterých je časopis zmiňován v souvislosti s E. Bondym a akcemi Klín a Satan. Cílem této diplomové práce je přispět k lepšímu poznání dosud neprobádané oblasti českého literárního undergroundu 80. let v jeho ne příliš exponovaných a všeobecně méně známých odnožích. Klíčová slova SAMIZDAT, ČASOPISY, SADO-MASO, JEN PRO BLÁZNY, OPIUM PRO LID, (ZEN)BUDDHISMUS, EKOLOGIE, ANARCHISMUS, PSYCHOLOGIE, PUNK, FILMY TZV. NEZÁVISLÉ TVORBY, VÝTVARNÉ UMĚNÍ, PUNK-ROCK, NEW AGE, NEW PAINTING, DEKADENCE, SURREALISMUS, LUBOMÍR DROŢĎ, EGON BONDY, TOMÁŠ MAZAL, PAVEL VESELÝ, PETR UHL, DANA NĚMCOVÁ, PAUL WILSON, VÁCLAV HAVEL, STANISLAV DIVIŠ, FRANTIŠEK KAUTMAN, KAREL HYNEK...
|
|
|
Počátky poezie Jiřího Koláře a jejich přijetí v rámci české poezie
Šnellerová, Tereza ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Práce se zabývá nejranější fází poezie Jiřího Koláře a jeho poměrně nedávno nalezenými texty (devadesátá léta), které vyšly v roce 2009 pod titulem Rudý havran / Nový don Quijote. Texty otevírají novou možnost interpretace Kolářovy tvorby - Jiří Kolář v sepětí s avantgardou. Tato interpretační linie je v práci dále diskutována. Cílem práce je prokázat, že Kolářova poezie ze 40. let neznamená v rámci celé jeho tvorby jen přípravnou fázi před geniálním obdobím deníků, ale zahrnuje zcela jedinečná a svébytná díla. Jádrem práce je pak interpretace vybraných děl z tohoto období: Ódy a variace, Dny v roce a Roky v dnech.
|
|
|
Dvojí verze Nezvalových básní z dvacátých let
Hušáková, Barbora ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Předmětem této práce jsou Nezvalovy autocenzurní zásahy ve sbírkách z dvacátých let. Nejprve sleduji vývoj poetismu, principy skladby poetistických děl a Nezvalovu tvorbu z dvacátých let. Poté se věnuji kulturní situaci v padesátých letech a referátům proneseným na konferenci SČSS. Na základě textového srovnání vydání jednotlivých sbírek z dvacátých let s jejich upravenou verzí v souborném Díle, dospívám k tomu, že obrazy odstraněné autocenzurními zásahy lze rozdělit do následujících skupin − biblické a mytologické obrazy, odkazy k evropské avantgardě, tělesnosti, alkoholu a drogám, cizím místům a tíživé sociální situaci. Klíčová slova: poetismus, socialistický realismus, verze, básně, autocenzura, obrazy
|
|
|
Jáchym Topol a jeho prozaické dílo. Základní mapování možných vztažných bodů
Lundáková, Kateřina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat všechny dosud vydané prozaické texty současného českého spisovatele Jáchyma Topola. Analyzujeme nejprve jednotlivá díla, a tak směřujeme k závěrečnému odhalení některých souhlasných bodů, objevujících se ve více prózách zároveň. Ptáme se mimo jiné také na otázku, zda nejvýraznější z Topolových románů, Sestra, může v celku jeho díla zaujímat postavení inspirační nádoby, z níž autor během své další tvorby čerpá.
|
|
|
Reflexe pracovních táborů v díle K. Pecky a J. Stránského
Bartošová, Ivana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Bakalářská práce Reflexe pracovních táboru v díle K. Pecky a J. Stránského je zaměřena na prostředí, zobrazené v povídkových v souborech Stěstí a Na co umírají muži. Prostředí komunistických pracovních táboru, vězení a "lágru" je zde uchopeno z hlediska smyslového vnímání člověka. První část práce je věnována obecnému uvedení do problematiky a genezi obou cyklu. Dále jsou obě sbírky rozebrány skrze smyslové vnímání člověka, jehož výsledkem je popis a charakteristika specifických vjemu, jevu, těles a předmětu, které jsou nedílnou součástí prostředí pracovních táboru a vězení. V závěru práce jsou tyto entity shrnuty a porovnány.
|
|
|
Projekt Authentic: časosběrná natáčení Literárního archivu PNP v letech 1990-2009 jako literárněhistorický pramen
Kotyk, Petr ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Nástup svobody v Československu po roce 1989 a technické možnosti, které se na počátku 90. let 20. století staly běžně dostupné v oblasti záznamu zvuku a obrazu, umožnily v Památníku národního písemnictví Praha spustit v Literárním archivu na podzim roku 1990 časosběrný Projekt Authentic, projekt pořizování videozáznamů (a v případě nutnosti či omezení jen audiozáznamů) z nejrůznějších oblastí českého literárního života. Největšího významu dosáhl Projekt Authentic v první polovině 90. let, kdy první soukromé televize nastolily jiná témata a dokumentární televizní tvorba Československé (později České) televize zaznamenávající pamětníky se teprve rozvíjela. V souvislosti s reorganizacemi a úbytkem finančních prostředků od poloviny 90. let klesala i podpora Projektu Authentic ze strany vedení PNP, až byl projekt v létě 2009 (pracující prakticky od roku 1996 v redukované podobě) fakticky zastaven. Paradoxně tomu tak bylo ve chvíli, kdy vyšly nebo k publikaci byly připravovány tři knihy rozhovorů (2008-2010), které z něho čerpají, a záznamy se stávají pramenem literárněhistorických bádání, což bylo posláním projektu. Příklady badatelského využití části natočených rozhovorů s českými básníky a spisovateli jako literárněhistorického pramene se zabývá tato práce.
|
|
|
Příběh inženýra lidských duší jako pars pro toto díla Josefa Škovreckého
Hladík, Filip ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojímá dílo Josefa Škvoreckého jako celek. V jeho rámci pak definujeme konkrétní dějové složky, vyprávěcí postupy, opakující se motivy atp. Zároveň se nám odkrývají vztahy mezi jednotlivými texty. Každým svým literárním útvarem autor nabízí možný fikční svět. Na rovině určitých textů však dochází k propojení jejich perspektiv. Autor záměrně asociuje v konkrétním textu události známé ze svých předešlých děl. Apeluje tak na schopnost čtenáře propojit si společné prvky jednotlivých fikčních světů. Používáním totožných nebo velmi podobných jednotlivin se vytváří jakýsi "intertextový literární svět", svébytný makrokosmos, v jehož rámci se autor snaží o maximální možnou homogenitu. Děj dosazuje do konstantních prostředí, operuje s týmiž postavami, variuje podobné tematické posloupnosti apod. Škvorecký se tedy snaží o homogenní makrokosmos vznikající nad jeho texty. Zároveň však vnímáme každé jeho dílo jako svébytný fikční svět. V práci to demonstrujeme mimo jiné na motivu Kostelce coby rodného města postav pojmenovaných Danny Smiřický. Každý Danny je specifickou jednotlivinou, ve fikčních světech jednotlivých textů můžeme sledovat jeho odlišné perspektivy. Některé linie vývoje této postavy jsou si bližší, sledujeme úzký vztah světů Zbabělců, Prima sezóny a Příběhu inženýra lidských duší. (Naproti tomu...
|
host ::
RSS.