|
|
Etické souvislosti sexuality
Koumar, Jan ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato práce se zabývá morálními hodnotami jedinců ve vztahu k jejich sexuálnímu chování. Jejím cílem není studie jmenovitých sexuálních praktik, ale spíše morálních představ, které si lidé se sexualitou spojují a jejich zdrojů. Nevymezuje žádný obecně platný etický princip, který by měl být v sexualitě následován, má být spíše sondou do existujících představ o tom, co je v sexu dobré a špatné a do důvodů hodnocení daného sexuálního chování jako dobré či špatné. Dále pak zjišťuje, zda a jak jedinci vnímají proměny postojů společnosti k sexu a morálce a co stojí ve středu jejich osobních etických konceptů. Tyto představy o dobrém a špatném, jejich zdroje a vnímání společenských postojů k sexualitě popisuje na základě průzkumu, provedeného kvalitativní výzkumnou strategií v roce 2016 u občanů České republiky. Zjištěné morální koncepty jsou prezentovány jako takové, nejsou porovnávány s žádným existujícím etickým systémem. V prvních dvou kapitolách práce je podán teoretický výklad pojmů morálka, sexualita a jejich spojení, v třetí kapitole je krátce shrnuta historie výzkumu morálky sexuality a popsána metodologie vlastního, výše zmíněného výzkumu, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje analýzu dat získaných výzkumem a šestá kapitola dělí morální představy zkoumaných jedinců do několika typů, založených na...
|
|
|
Funkce obecného školství v meziválečném Československu
Hawel, Josef ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o povinné školní docházce jako o problematickém fenoménu, který se při pokusech o jeho zavedení a realizaci zpočátku setkával s odporem některých rodičů, politiků, průmyslníků, církevních hodnostářů a statkářů. Pro lepší pochopení úlohy a smyslu povinného vzdělávání zasazuje práce povinnou školní docházku do konkrétní historické situace, táže se po funkci obecného školství v meziválečném Československu a sleduje proměny, které se v této oblasti udály od dob Rakouska Uherska. Školu chápe jako výslednici konfliktu mezi různými zájmy zainteresovaných aktérů, ve které hraje nejdůležitější úlohu stát. Proto je část mé práce věnována také otázce, co stát sledoval školní výchovou mládeže a jakého občana chtěl vychovat.
|
|
|
Historicko-sociologické aspekty sebeprezentace na internetu (zaměření na sociální síť Instagram)
Petrová, Michaela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jaké motivy vedou uživatele internetu k sebeprezentaci ve veřejném prostoru. Práce je zaměřena na aplikaci Instagram, které doposud nebylo věnováno mnoho prostoru. Věkové rozmezí uživatelů je od 18 let, rozděleno do tří věkových skupin s předpokladem rozdílností, které vyplynou v průběhu šetření. Práce má teoreticko-empirickou povahu, přičemž teoretická část je věnována pozvolným změnám ve společnosti s nástupem nových technologií. Kvalitativní výzkum, který odpovídá na hlavní výzkumnou otázku a další dílčí výzkumné otázky, vychází z polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky mohou sloužit jako teoretický základ pro budoucí zkoumání sociálních sítí, především aplikace Instagram. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam módy jako prostředku k vyjádření ženské individuality
Bílková Černá, Michaela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá fenoménem módy a otázkou, zda ženy používají módu jako prostředek k tomu, aby sdělovaly to, kdo jsou, aby vyjádřily svou individualitu. Předmětem této práce jsou významy, které ženy v dnešní společnosti připisují módě a jejich individuální prožitá zkušenost s tímto fenoménem. Tato práce vychází z teoretických východisek Gillese Lipovetského, jehož konceptuální uchopení módy klade důraz na svobodné jednání lidských jedinců a stojí tak v opozici k názorům tradiční sociologie módy. Oblast módy bývala po dlouhou dobu spíše okrajovým tématem, ale v tomto textu je předvedena jako společensky relevantní a historicky se vyvíjející fenomén a jedinečná instituce charakteristická pro moderní společnost. Teoretickým výsledkem této práce je potvrzení toho, že móda může být jedním z prostředků používaných účastnicemi výzkumu k vyjádření jejich individuality. Účastnice výzkumu je individuální bytost prožívající svou jedinečnou zkušenost, ale na druhou stranu je její jednání, její prožívaná zkušenost, omezována vnějšími faktory a podmínkami.
|
|
|
Intenzivní mateřství v českém prostředí
Pavlicová, Martina ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní mateřství v českém prostředí" pojednává o fenoménu mateřství. Soustředí se na zachycení podob mateřství ve dvou odlišných sociálních kontextech v České republice, a to s ohledem na ideologii intenzivního mateřství. V návaznosti na zjištěné a citované informace ze sekundárních zdrojů je v předložené diplomové práci nahlíženo na mateřství jako na sociální konstrukt, což dokazuje i analýza primárních dat. K dosažení zvolených cílů byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Výstupy z analýzy na problém orientovaných rozhovorů, které byly provedeny s matkami malých dětí z různých sociálních prostředí, poskytují vhled do dvou odlišných realit mateřství. Tato diferenciace mimo jiné dokazuje, že ideologie intenzivního mateřství, jež je citovanými autory představována jako dominantní, není zdaleka přijímána všemi matkami a nelze ji automaticky považovat za v praxi převažující model.
|
|
|
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech
Pohunek, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech Mgr. Jan Pohunek Abstrakt: Práce se zabývá současnými folklorními interpretacemi významu opuštěných a zanikajících staveb a dalších typů umělých nemovitých památek. Sledovány jsou také vzájemné vztahy těchto interpretací na jedné straně a způsobů, jakými jsou taková místa v současnosti nejčastěji využívána, na straně druhé. Vychází z etnografického výzkumu prováděného v rámci České republiky, který byl postaven zejména na rozhovorech s respondenty a kritické práci s písemnými, audiovizuálními a elektronickými prameny. Na příkladu vybraných lokalit jsou rozebírány způsoby, jakými se může utvářet význam opuštěného, archeologizujícího se místa s ohledem na jeho fyzickou podobu, historii a další typy vlastností. V sekci věnované slovesnému folkloru je dále podán návrh kategorizace motivů sebraných pověstí, které jsou uvedeny v přiloženém katalogu, a je zde diskutována vzájemná podmíněnost jednotlivých dílčích motivů charakterem místa a typem aktivity, která je na něm prováděna. Ve výsledku je možné říci, že jednotlivá opuštěná místa nejsou z hlediska percepce živou kulturou a rejstříku k nim vztaženého slovesného folkloru zaměnitelná - výrazné odlišnosti je možné pozorovat například v závislosti na tom, nakolik má místo přírodní charakter, zda...
|
|
| |
|
|
Dopady Mnichovské dohody na ekonomiku a společnost Československa
Budský, Tomáš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Mnichovskou dohodou (Mnichovským diktátem) a jejími dopady na tehdejší Československo. Cílem práce je na základě archivních materiálů a sekundární literatury porovnat, jak zásadní byla pro druhou republiku sociální a hospodářská změna, která byla způsobena důsledky Mnichovské dohody. Tato práce rozebírá, na čem bylo založeno hospodářství první republiky a jak se vyvíjelo, jaká byla společenská struktura, či jak podstatný byl vliv totalitních režimů na společnost. Ekonomiku ovlivnila výrazně nejprve Velká hospodářská krize a následně důsledky Mnichovské dohody, což je předmětem hlavní části práce. Nejprve je kladen důraz na pochopení situace před Mnichovskou dohodou, následně jsou zdokumentovány bezprostřední reakce společnosti v souvislosti s prováděním konkrétních kroků, spojených s odstoupením území. V závěru hlavní části práce jsou rozebrány konkrétní hospodářské a sociální změny. Problematika Mnichovské dohody je zkoumána z pohledu tehdejšího pomnichovského Československa (druhé republiky) a je kladen důraz na pochopení dobového smýšlení lidí a jednání státních institucí, spolků, či ústavů.
|
|
| |
|
|
Finská škola a typologická klasifikace folklorní prózy
Závodská, Barbora ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce detailně mapuje počátky finské vědecké folkloristiky, které jsou spjaty s utvářením tzv. finské školy ve folkloristice a vznikem historicko- geografické metody. Vymezuje její specifika, teoretická východiska i praktické aplikace. Dále se práce zabývá prací finské folkloristky Satu Apo, která pro studium folklorní prózy využila emickou jednotku a vlastní systém strukturální klasifikace.
|
host ::
RSS.