|
|
Citová vazba matek a jejich emoční regulace v komunikaci s dětmi
Klempířová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi způsoby emoční regulace, které využívají matky v komunikaci se svými dětmi a jejich citovou vazbou. V literárně přehledové části jsou vymezeny základní pojmy pro tuto práci, kterými jsou citová vazba, emoční regulace a jejich vzájemná souvislost a interakce matky se svým dítětem. Výzkumu se účastnilo 288 respondentek. Výzkum je kvantitativní povahy. Výsledky i metody zpracování dat jsou popsány v empirické části. Ke sběru dat byl použit především Dotazník prožívání blízkých vztahů ECR-R16 a Dotazník emoční regulace ERQ. Otázka ke zmapování četnosti prožívání emocí byla inspirována částí dotazníku autorů Zaouche-Gaudron et al. Ze zjištění vyplývá, že statisticky významné výsledky byly zjištěny u nezpracované citové vazby. Souvislost byla prokázána u nezpracované citové vazby a potlačení jako způsobu regulace emocí. Bylo také prokázáno, že se u tohoto stylu citové vazby liší frekvence prožívání pýchy a smutku v porovnání s ostatními styly citové vazby. Výsledky výzkumu otevírají možnost k dalšímu zkoumání, a to především v oblasti nezpracované citové vazby, u které byly prokázány statisticky významné výsledky.
|
|
|
Screening symptomů sociálních a emočních obtíží prostřednictvím české verze Brief Infant - Toddler Social Emotional Assesment (BITSEA): pilotní ověření na české populaci
Hrdá, Kristýna ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pilotní zkoumání dotazníku Brief Infant-Toddler Social Emotional Assesment (BITSEA), který je určen ke screeningu sociálních a emočních obtíží spolu s problémy v chování u dětí ve věku od jednoho roku do tří let. Cílem teoretické části je seznámit čtenáře se socio-emočním vývojem dítěte a s některými poruchami, které se k dané oblasti pojí. Součástí literárně-přehledové části je i popis screeningových a diagnostických metod zaměřených na socio-emoční oblast a popis dotazníku BITSEA. Výzkumná část se věnuje překladu dotazníku a jeho pilotnímu ověření na české populaci. Hlavním cílem práce je pak kromě překladu zjistit, jaká je vnitřní konzistence jednotlivých škál a zda dokáže český překlad dotazníku odlišit děti s podezřením na obtíže od dětí s předpokladem normálního vývoje.
|
|
|
Nefarmakologické intervence pro snížení stresu v těhotenství a jejich dopad na mateřský bonding
Němcová, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Míková, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi stresem v těhotenství, nefarmakologickými intervencemi, které je možné použít pro jeho snížení, a mateřským bondingem po porodu. Literárně-přehledová část popisuje v první kapitole jednotlivé typy stresu, které se v těhotenství mohou vyskytovat, dále mechanismy, prostřednictvím kterých působí na plod, a dopady na matku i dítě. Druhá kapitola shrnuje principy a efektivitu jednotlivých intervencí pro snížení stresu v těhotenství, jako např. různých forem psychoterapie, jógy nebo intervencí založených na mindfulness. Ve třetí kapitole se práce věnuje mateřskému bondingu, jeho odlišení od konceptu attachmentu a jeho korelátům. Čtvrtá kapitola pojednává o dosavadních vědeckých poznatcích o vztahu všech těchto fenoménů. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu, jehož cílem bude zjistit dopad intervence Mindfulness-Based Childbirth and Parenting v těhotenství na kvalitu mateřského bondingu po porodu s případnou mediací sníženou hladinou prožívaného stresu anebo zmírněnou depresivní symptomatikou.
|
|
|
Rodičovské vyhoření a validizační studie české verze Parental Burnout Assessment
Kročková, Nikola ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Rodičovské vyhoření představuje mladý psychologický koncept. Teoretická část práce popisuje přehled výzkumu rodičovského vyhoření, včetně jeho prevalence, projevů, mechanismů a faktorů rozvoje, odlišení od příbuzných konceptů, důsledků a možností diagnostiky. Cílem výzkumu realizovaném při této práci byla validizace české verze Parental Burnout Assessment (PBACZ). Výzkumný vzorek tvořilo 285 rodičů. Konfirmační faktorová analýza poukázala na slabou úroveň shody mezi teoretickou čtyř faktorovou strukturu originálního dotazníku (vyčerpání, kontrast, pocity znechucení, emocionální distancování) a daty. Reliabilita PBACZ byla excelentní (α= .97). Celkový skór PBACZ nekoreloval s pracovním vyhořením, avšak vykazoval silnou korelací se stresem, úzkostí, depresí a nejlépe predikoval míru rodičovského odmítnutí. Můžeme tedy předpokládat, že nástroj jako celek podává validní informace o míře rodičovského vyhoření. Nicméně nelze ho vyhodnocovat na úrovni jednotlivých škál. Prevalence rodičovského vyhoření na vzorku českých rodičů byla 12,6 %. Vyšší míru vyhoření vykazovali matky, rodiče na mateřské nebo otcovské dovolené, matky, které vnímají, že o dítě pečují více v porovnání s partnerem a rodiče, kteří tráví s dítětem denně více času. Dítě ve věku pod 5 let, neplánovaně nebo nechtěně počaté či vnímané jako...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Souvislost mezi porodním zážitkem, raným kontaktem matka-dítě a emočním poutem matky k dítěti
Gregárková, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na perinatální faktory ovlivňující emoční pouto matky dítěti (tzv. bonding) v prvních týdnech po porodu. Literárně přehledová část je členěna na tři kapitoly. První kapitola pojednává o porodu, porodním zážitku a o faktorech, které ovlivňují subjektivní hodnocení porodu rodičkou. Druhá kapitola navazuje přehledem poznatků týkajících se prožívání prvních poporodních chvil a interakce mezi matkou a dítětem při raném kontaktu. Třetí kapitola představuje koncept bondingu. Popisuje jeho projevy, možnosti měření a faktory, které ovlivňují jeho kvalitu. Výzkumná část práce analyzuje perinatální faktory ovlivňující mateřský bonding na souboru 1108 rodiček s využitím zobecněné lineární regrese. Nezávisle proměnnými jsou typ porodu, hodnocení porodního zážitku matkou a průběh raného kontaktu matka-dítě. Výsledky ukazují, že bonding v prvních týdnech po porodu nebyl ovlivněn typem porodu či hodnocením porodního zážitku rodičkou. Významný dopad měl raný kontakt matka- dítě: ženy, které měly během první hodiny po porodu dítě u sebe, prožívaly ve vztahu k němu v prvním týdnu po porodu pozitivnější emoce, tento efekt však nebyl zjištěn šest týdnů po porodu. Klíčová slova Bonding; porod; císařský řez; porodní zážitek; raný kontakt matka-dítě
|
|
|
Císařský řez a jeho vliv na psychický vývoj dítěte od narození do předškolního věku
Piklová, Daniela ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Čepický, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným císařského řezu na psychický vývoj dítěte od narození do předškolního věku. Hlavním cílem literárně přehledové části je nejucelenější přehled aktuálních poznatků týkajících se daného tématu. představeny poznatky týkající se motorický, kognitivní sociálně moční a behaviorální vývoj dítěte rozvoj neurovývojových a psychických Následně jsou popsány možné faktory moderující efekt císařského řezu na psychický vývoj dítěte porodnické praktiky, mateřské pečovatelské chování, faktory související matky po porodu a faktory biologické. věnována také zavádějícím faktorům, mezi něž patří indikace k císařskému řezu a farmakologické intervence během Návrh výzkumného zaměřuje na otázku, zda se děti, teré přišly na svět císařským řezem, liší co do svého psychického vývoje těch, které byly porozeny spontánně vaginálně. Klíčová slova císařský řez, psychický vývoj, narození, předškolní věk, porod
|
|
|
Porozumění vlastním emocím u předškolních dětí a možnosti jeho rozvoje
Láchová, Markéta ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Práce se zabývá porozuměním vlastním emocím u předškolních dětí a možnostmi jeho rozvoje. Literárně přehledová část představuje nejznámější modely emoční inteligence a porozumění vlastním emocím jakožto základní složku emoční inteligence. Dále popisuje vývojová specifika předškolního období s důrazem na emoční vývoj, a to zejména na vývoj porozumění emocím. Představeny jsou faktory, které emoční vývoj ovlivňují, a způsoby, jak lze emoční inteligenci, a konkrétně porozumění emocím, rozvíjet. Cílem výzkumné části je prostřednictvím kvalitativního designu studie prozkoumat, jakým způsobem se mění vyjadřování porozumění vlastním emocím u předškolních dětí po absolvování intervence, ve které je využita publikace Emušáci: Ferda a jeho mouchy autorek Michaely Dostálové, Sylvie Jančiové a Heleny Vlčkové. Data jsou získávána prostřednictvím individuálních strukturovaných rozhovorů a zpracovávána metodou tematické analýzy. Výstupy popisují, jakým způsobem předškolní děti vyjadřují porozumění vlastním emocím a k jakým změnám v tomto ohledu dochází po provedení zvolené formy intervence. Klíčová slova Porozumění emocím, předškolní děti, emoční inteligence, kvalitativní výzkum, Emušáci
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha v souvislosti s porodem - rizikové faktory a diagnostika
Ženíšková, Karolína ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Posttraumatickou stresovou poruchou v souvislosti s porodem trpí cca 4 % žen v obecné populaci a až 19 % v rizikové populaci. Mezi rizikové faktory patří zejména negativní porodní zkušenost a akutní porodnický stav. Výsledky studií však jsou, co se týče rizikových faktorů i prevalence poruchy, nejednotné, což souvisí zejména s nejednotným způsobem diagnostiky této poruchy. Ve výzkumech jsou používány různé nástroje pro měření PTSD, které se liší jak ve sledovaných symptomech, tak v pokrytí dalších diagnostických kritérií podle DSM. V novém vydání DSM-5 byla kritéria PTSD výrazně pozměněna a je tedy potřeba stávající nástroje revidovat. První část diplomové práce představuje koncept PTSD v souvislosti s porodem. Zaměřuje se zejména na rizikové faktory identifikované v dosavadních výzkumech a analyzuje nástroje, které jsou k měření PTSD v období po porodu využívány. Empirická část ověřuje psychometrické vlastnosti dosud nepublikovaného screeningového dotazníku Childbirth- Related PTSD Questionnaire v souboru 620 českých žen. Ověřuje faktorovou validitu škály, vnitřní konzistenci celkové škály i subškál vyplývajících z faktorové analýzy a kriteriální validitu nástroje. Na základě výsledků analýz lze konstatovat, že dotazník CR-PTSD-Q má slibné psychometrické vlastnosti. V dalším výzkumu bude třeba...
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha v souvislosti s porodem - rizikové faktory a diagnostika
Ženíšková, Karolína ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Posttraumatickou stresovou poruchou v souvislosti s porodem trpí cca 4 % žen v obecné populaci a až 19 % v rizikové populaci. Mezi rizikové faktory patří zejména negativní porodní zkušenost a akutní porodnický stav. Výsledky studií však jsou, co se týče rizikových faktorů i prevalence poruchy, nejednotné, což souvisí zejména s nejednotným způsobem diagnostiky této poruchy. Ve výzkumech jsou používány různé nástroje pro měření PTSD, které se liší jak ve sledovaných symptomech, tak v pokrytí dalších diagnostických kritérií podle DSM. V novém vydání DSM-5 byla kritéria PTSD výrazně pozměněna a je tedy potřeba stávající nástroje revidovat. První část diplomové práce představuje koncept PTSD v souvislosti s porodem. Zaměřuje se zejména na rizikové faktory identifikované v dosavadních výzkumech a analyzuje nástroje, které jsou k měření PTSD v období po porodu využívány. Empirická část ověřuje psychometrické vlastnosti dosud nepublikovaného screeningového dotazníku Childbirth- Related PTSD Questionnaire v souboru 620 českých žen. Ověřuje faktorovou validitu škály, vnitřní konzistenci celkové škály i subškál vyplývajících z faktorové analýzy a kriteriální validitu nástroje. Na základě výsledků analýz lze konstatovat, že dotazník CR-PTSD-Q má slibné psychometrické vlastnosti. V dalším výzkumu bude třeba...
|
host ::
RSS.