|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Smékal, Jan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Revitalizace předpolí květné zahrady Předmětem projektu bylo navržení nových objektů a prostor v areálu Květné zahrady v Kroměříži jak pro návštěvníky tak pro zahradnické účely a personál areálu. Hlavním předmětem zájmu bylo vytvoření návštěvnického infocentra. V něm jsou návštěvníkovi poskytnuty informace nejen o zahradě, ale i budově infocentra samotného, občerstvení, sociální zařízení a výstavní sál. Jako jednotícím výrazovým prvkem jak pro infocentrum, tak pro celý zbytek areálu byla zvolena decentní organická architektura. Ta plně koresponduje s přírodním rázem celé zahrady. Nově jsou také navržené 2 skleníky a replika králičího kopečku. Své rekonstrukce a funkční konverze se dočkala i voliéra a stávající vstupní objekt, v němž byl vytvořen prostor pro knihovnu se studovnou, kancelář ředitele, pokoje pro VIP hosty a správce parku.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Jetelina, Martin ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Zadáním práce bylo najít optimální využití a případný způsob obnovy významné funkcionalistické památky na území Brna – Městských lázní v Zábrdovicích. Cílem bylo také najít a definovat vztah lázní a širšího okolí k chátrajícímu areálu bývalé Zbrojovky. Tento úkol byl zpracováván v rovině urbanisticko-architektonické studie a zabýval se také tématem novostavby ve vazbě na funkcionalistickou památku.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kynčlová, Ivana ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Základní myšlenkou návrhu je rozdělení dlouhého podélného prostoru Pomerančové a Holandské zahrady budovou návštěvnického centra. Vytvoří se tím tak nádvoří, které přímo navazuje na druhý vstup do zahrady. Hlavní vstup do zahrady je ponechán vstupním objektem. Vstup, který je do nádvoří, bude sloužit jako sezónní (v zimně) nebo pro VIP hosty. Stavba návštěvnického centra je rozdělena na dvě základní části se samostatnými vstupy: na restauraci a edukační centrum. Do prostorů určených pro vzdělání a informace se vchází dominantní vstupní halou. V této hale jsou umístěny také prostory pro knihovnu a studovnu. Dále navazuje bookshop, místnost pro dočasnou expozici, přednáškový sál a galerie pro stálou výstavu. Hala a restaurace je přímo osvětlena prosklenými jihozápadními fasádami a cloněna textilními roletami. Prostory galerie jsou prosvětleny skleněnými šachtami a stíněné textilními clonami. Celý objekt je z pohledového betonu s nepravidelnou texturou. Střechy galerie a restaurace jsou ploché, zelené a vstupní hala je zastřešena plochou střechou se štěrkovým povrchem. Budovami návštěvnického centra je vytvořeno vzdušné nádvoří. Jeho uspořádání vychází ze způsobu návrhu vnitřní galerie. V nádvoří se v půdorysu střídají různě zatravněné plochy, štěrkové, pískové, oblázkové nebo dlážděné cesty. Travnaté plochy slouží pro veřejnost – pro rekreaci, odpočinek nebo různé společenské hry. Podél stávající zdi je travnatý pás s betonovými podstavci, který je určen pro výstavy soch, uměleckých děl, apod. Je symetrický k vnitřní galerii. Na nádvoří návštěvnického centra navazuje tematická zahrada – zahrada přírodních živlů. Meandrovitě uspořádané cesty představují návštěvníkům jednotlivé přírodní živly, které jsou symbolicky vyjádřené vlastnostmi, způsobem uspořádání nebo druhem rostlin. Živly v prostoru zahrady na vybíhajících ostrůvcích. Vodní živel je navíc zdůrazněn kašnou se sochou boha vodního živlu Neptuna. Poslední částí návrhu zahrad je spodní zahrada se skleníkem a ptačí voliérou. Je zde respektována původní historická osa, na niž je nyní umístěn symetrický skleník. Jeho centrální částí – v niž jsou informace k umístění pěstovaných rostlin - se vstupuje do dalších 5 skleníků. V každém z nich budou pěstovány odlišné druhy rostlin. V prvním z nich se nachází zahradnictví, prodej rostlin a praktická dílna pro návštěvníky. U skleníků je stavba pro jejih zázemí a zázemí zahrady. Podélná osa zahrady je zdůrazněna vodním liniovým prvkem, který je na několika místech můstky protnut meandrem pískové cesty. V této zahradě od skleníku až k voliéře jsou pásy různě barevných květin. Funkce ptačí voliéry je ponechána a je obnovena vodní plocha a lávky k voliéře. Betonová replika králičího kopečku je posunuta z hlavní podélné osy na osu květné zahrady a jejímu vstupu k voliéře. V této drobné stavbě jsou umístěna promítací plátna, pro spouštění dokumentů a krátkých filmů o historii zahrady, přírodě nebo přírodních živlech.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Švanda, David ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je architektonický a urbanistický návrh dostavby nároží na nábřeží řeky Bečvy v Přerově. Cílem bylo kompaktně a vhodně doplnit hmotu budovy mezi okolní stavby. Předmětem návrhu je bytový dům se třemi podlažími bytů a s parterem obchodů a kavárnou.
|
|
|
Kritéria a hodnocení průmyslového dědictví - jejich aplikace
Zelik, Radovan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Abstrakt: Pamiatková ochrana na Slovensku sa koncentruje na „klasické“ monumenty kultúrneho dedičstva (hrady, zámky, historické centrá miest). Jej zreteľu unikajú práve industriálne stavby, ktoré sú významným dokumentom vývoja národa v európskom kontexte počas obdobia industrializácie. Tieto stavby však často stoja aj na okraji spoločenského záujmu vzhľadom k charakteru brownfieldu. Kedže veľká časť tohto kultúrneho fondu sa nachádza v súkromnom vlastníctve, je často komplikované objekty chrániť. Je však v záujme zdravého vývoja spoločnosti chrániť kultúrne dedičstvo ako artefakt vlastnej identity. Práca monitoruje súčasné prístupy pamiatkovej ochrany ako na Slovensku tak vo svete a predkladá alternatívne prístupy k ochrane industriálneho dedičstva.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Musilová, Tereza ; Búřilová,, Eva (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem práce je návrh úpravy a dostavby části Květné zahrady v Kroměříži nazývané Holandská zahrada.Jedná se o návrh návštěvnického centra,které by poskytlo základní informace nejen o Květné zahradě,ale zahradách všeobecně.Dále se řeší využití stávajících budov kolem tzv. čestného dvora. Jižní část zahrady bude řešena ve hmotách a to návrhem zahradnického skleníku a replika králičího kopečku. Návrh řeší návštěvnické centrum v severní části předpolí.Jedná se o jednopodlažní budovu s centrální vstupní halou a horizontální komunikací procházející podélně půdorysem a kopírující historickou osu od voliéry.Z této hlavní komunikace jsou přístupné další prostory. Rozvržení severní zahrady vychází z geometrie Květné zahrady Spodní část respektuje danou osu ,na které leží hmota skleníku,plocha pro letní divadlo a je zakončena ptačí voliérou.
|
|
| |
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Brázdová, Dana ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Polyfunkční dům Cílem projektu bylo vytvořit chybějící článek města a navrhnout městotvornou stavbu. Objekt obsahuje bydlení a prostory k pronájmu a ke komerci (kanceláře, obchody, služby a restauraci). Tvar budovy je nálevkovitý doplňující chybějící uliční frontu. Dostatek veřejného prostoru doplněného zelení vytváří místo k setkávání obyvatel a návštěvníků města.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
host ::
RSS.