|
|
Hans Krása: Brundibár - inspirační zdroj pro projektovou výuku v rámci hudebně dramatické výchovy na 1. stupni ZŠ
Pajkrtová, Jana ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
NÁZEV: Hans Krása: Brundibár - inspirační zdroj pro projektovou výuku v rámci hudebně dramatické výchovy na 1. stupni ZŠ AUTOR: Jana Pajkrtová KATEDRA: Katedra hudební výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Hans Krása: Brundibár - inspirační zdroj pro projektovou výuku v rámci hudebně dramatické výchovy na 1. stupni ZŠ je zaměřena na srovnání různých pojetí a nastudování opery a vytvoření vlastní autorské realizace ve formě školního projektu se zaměřením na dramatickou výchovu. Stručnou formou čtenáře seznamuje s pozadím vzniku opery, tvůrci opery, s obsahem a s pěveckým a nástrojovým obsazením. Přináší informace o osmi realizovaných inscenacích Brundibára - ať už renomovanými tělesy (Dismanův rozhlasový dětský soubor ČRo, brněnský pěvecký sbor Kantiléna, Dětská opera Praha, Plzeňský dětský sbor), tak i běžnými soubory ze základních nebo základních uměleckých škol (ZUŠ F. X. Richtera v Holešově, ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři, ZŠ Dukelská v Českých Budějovicích, ZŠ Merhautova a ZŠ náměstí 28. října, obě v Brně). Stěžejní kapitola práce nabízí podrobný popis školního projektu, jehož jádrem je životní příběh hudebního skladatele Hanse Krásy v souvislosti s jeho dětskou operou Brundibár. Hlavním tématem se stává boj proti zlu a nenávisti, nevzdání se naděje a víry v...
|
|
|
Hudebně poslechové projekty v předškolním vzdělávání
Vaňátková, Kateřina ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Cílem práce bylo ověřit účinnost poslechových aktivit dětí předškolního věku v období pěti až šesti letech, představit využití metodiky poslechu hudby Jaroslava Herdena v podmínkách předškolní výchovy a vzdělávání a prokázat význam motivace a integrativních aktivit pro rozvoj pozornosti a celkového harmonického vývoje dítěte. V teoretické části jsem přiblížila vstup hudby do vědomí dítěte z hlediska základních psychických znaků a funkcí důležitých pro vnímání. Představila jsem základní hudební schopnosti, především hudební tvořivost, představivost a fantazii. V závěru teorie jsem osvětlila základní výrazové a formotvorné prostředky důležité pro hudební percepci a percepci v hudebně ontogenetickém kontextu a uvedla filozofii pedagogického myšlení o poslechových činnostech profesora Jaroslava Herdena. V praktické části jsem uvedla ucelený autorský projekt zahrnující metodiku poslechu hudby Jaroslava Herdena přizpůsobenou věku dětí od pěti do šesti let. Tento projekt jsem zrealizovala a následně vyhodnotila. Na základě výsledků výzkumu jsem dospěla k závěru, že za předpokladu silné motivace je poslechový projekt velmi dobře využitelný k rozvoji dětské percepce a apercepce a pozitivně ovlivňuje celou psychofyziologickou stránku dítěte.
|
|
|
Alena Tichá a její přínos pro hlasovou výchovu hudebně méně rozvinutých dětí na 1. stupni základní školy
Dunovská, Marie ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Předmětem diplomové práce je zmapování přínosu odborné činnosti významné hudební pedagožky PaedDr. Aleny Tiché, Ph.D. pro metodiku práce s dětmi hudebně méně rozvinutými na 1. stupni základní školy. Práce si klade za cíl shromáždit základní informace biografické, bibliografické, teoretické a psychologicko-pedagogické povahy, které nejenom ozřejmí přínos Aleny Tiché pro pojetí metodiky hlasové výchovy a potažmo i práce s nezpěváky, ale vytvoří teoretický rámec pro náš vlastní výzkum v této oblasti. Ten je zacílen na zmapování obeznámenosti české hudebně pedagogické veřejnosti s metodikou zpěvu Aleny Tiché a případné praktické zkušenosti respondentů s touto metodikou ve vlastní práci s nezpěváky. Klíčová slova Hudební pedagogika, didaktika hudební výchovy, Alena Tichá, hudebně méně rozvinuté děti, nezpěváci, amúzie, hlasová výchova, děti mladšího školního věku.
|
|
| |
|
|
Pedagogický odkaz Ivana Poledňáka
Čižinská, Klára ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ivana Poledňáka a jeho hudebně-pedagogickým odkazem. Nejprve se stručně zaměřuje na jeho život a jeho působení v hudebně pedagogických organizacích a na vysokých školách ČR. Následně jsou analyzovány jeho hudebně pedagogické publikace. Cílem této práce je především poukázat na jeho velký přínos v oblasti hudebního vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA Ivan Poledňák, Hudebně pedagogické invence, Hudba-škola-zítřek, 40 rozhlasových přednášek o Hudební výchově, ABC učitele hudební výchovy, Hudební výchova 8, Poslech hudby
|
|
|
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Přínos Ladislava Daniela školní hudební výchově
Knapová, Tereza ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností a přínosem profesora L. Daniela školní hudební výchově. V úvodu práce je rozebrán Danielův život a aktivity, kterým se jako profesionál ve svém oboru po celý život věnoval. Výzkumná část této práce přináší informace o provedeném šetření. V diplomové práci jsou obsaženy poznatky, které byly získány na základě kvalitativního výzkumu. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit povědomí hudební veřejnosti o Danielově díle a dále o aplikaci jeho metod v praxi. Pro kvalitativní výzkum byli zvoleni začínající pedagogové a dále učitelé z praxe v oboru hudebním či absolventi oboru učitelství pro první stupeň základních škol s rozšířenou specializací hudební výchovy. Výsledky tohoto výzkumu mohou být inspirací k dalším úvahám o aplikaci Danielova díla v praxi. Klíčová slova Ladislav Daniel, pedagogika, hudební výchova, základní školy s RVHV.
|
|
| |
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
host ::
RSS.