|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Maxmilián Pirner - Pojetí alegorie a symbolu v tvorbě jednoho umělce na sklonku 19. století
Bencová, Zuzana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce Maxmilián Pirner - pojetí alegorie a symbolu v tvorbě jednoho umělce na sklonku 19. století pojednává o tvorbě Maxmiliána Pirnera a jeho přístupech k alegorii a symbolu. Alegorický systém procházel na sklonku 19. století krizí, a proto na ni reagoval jeho modernizací. Modernizace systému v Pirnerově pojetí spočívala v postupném odklonu od tradiční alegorie směrem k mnohoznačnému symbolu. Práce se snaží odpovědět na otázku, jak tento proces probíhal a čím byl specifický. Jejím úkolem je na konkrétních dílech popsat Pirnerovu úlohu ve vývoji výtvarného umění od novoromantismu k symbolismu přelomu 19. a 20. století
|
|
|
Eva Kmentová a tělesný otisk v umění šedesátých a sedmdesátých let
Hrušková, Tereza ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou tělesného otisku v umění šedesátých a sedmdesátých let. Časové vymezení se opírá především o vybranou tvorbu sochařky Evy Kmentové (1928- 1980), v níž je fenomén tělesného otisku zastoupen. Problematika otisku je v práci uchopena v širším kontextu a vychází z dvou klíčových zahraničních prací, jednak z práce George Didi- Hubermana Le Ressemblance par contacte, jednak z teoreticky obsáhlého katalogu Formless: A User's Guide výstavy L'informe připravené Rosalind Krauss a Yve-Alain Bois. Práce ukazuje možný pohled na otisk jako dialektický fenomén vzniklý na základě setkání beztvarosti - neforemné hmoty a tvaru - otiskovaného objektu. Pro hlubší pochopení východisek tvorby Evy Kmentové je do práce zařazena i kapitola shrnující proměny československého informelu v druhé polovině padesátých a počátku šedesátých let, ukazující k možným východiskům autorčiny tvorby. V rámci pojetí indexikální hodnoty otisku se práce obrací k fotografii a jejímu definování Rolandem Barthesem. Je konstatováno, že jak fotografie, tak fyzický otisk do trojrozměrné hmoty sdílejí Barthesem vymezené hodnoty. Vybrané práce Evy Kmentové z konce šedesátých let a počátku let sedmdesátých jsou podrobeny hlubší analýze z pohledu otisku. Práce se naopak nevěnuje autorčině biografii ani se nesnaží její...
|
|
|
Stylové odívání u Alfonse Muchy
Butková, Alexandra ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat vztah Alfonse Muchy a soudobé módy a šperku a pokusit se popsat způsob odění žen v jeho reklamní grafické tvorbě a najít jeho možné zdroje inspirace. Práce je rozdělena na čtyři základní části. První se zabývá Muchovým vztahem k divadlu a pokouší se určit jeho podíl na kostýmním výtvarnictví. Druhá část se zabývá jeho reklamní grafickou tvorbou a má za cíl definovat různé způsoby odění jeho alegorických ženských postav a najít jejich zdroje inspirace. Cílem třetí části je popsat fenomén reformních snah v oblasti ženského oděvu a zjistit, jaký byl vztah Alfonse Muchy k soudobé módě. Poslední část se zabývá Muchovými návrhy na šperky. Práce vychází předně jednak z grafik Alfonse Muchy a dochovaných návrhů na šperky a divadelní kostýmy, tak z dobových literárních pramenů.
|
|
|
Félicien Rops v kontextu své tvorby a doby
Půtová, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Otto (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Disertační práce Félicien Rops v kontextu své tvorby a doby je věnována životu a umělecké tvorbě jednoho z hlavních představitelů umělecké dekadence a symbolismu 19. století. Félicien Rops (1833-1898) byl belgický grafik, ilustrátor a malíř, jehož výtvarná tvorba výrazně ovlivnila interpretaci smyslné krásy ženského těla, lidské sexuality a temných stránek lidské duše. Disertační práce systematicky popisuje a analyticky interpretuje Ropsův život a dílo na pozadí historických, sociálních a kulturních souvislostí. První část disertační práce, která je věnována rané fázi jeho života, líčí Ropsovo dětství a mládí, průběh vzdělání a počátky umělecké tvorby od jeho působení v Bruselu až po příchod do Paříže. Ve středu pozornosti zde stojí především Ropsovo působení v uměleckých kruzích, jeho snaha etablovat belgickou uměleckou tvorbu v evropském kontextu a také jeho činnost spojená se zakládáním satirických periodik. Pro tuto fázi jeho života je podstatná jeho politická a sociální karikaturní tvorba, jež je ovlivněna vlámskou tradicí i francouzským moderním uměním. Proto není opomenuta ani Ropsova krajinomalba a návaznost jeho tvorby na tradici vlámské a holandské malby. Zvláštní pozornost je věnována také Ropsově vztahu k cestování, sportu a přírodě. Druhá část disertační práce představuje Ropsovu...
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
|
Beauty Revisited in Contemporary Art
Dolanská, Karolina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
6 Abstrakt Ve svých zamyšleních nad uměním antického Řecka se Friedrich Nietzsche dotýká podstaty toho, čím umění je a být musí, aby uměním zůstalo. Neboť mám dojem, že se znovu objevila možnost hovořit o podstatě věcí - post- moderní relativismus již přestává být tak módní a zároveň také poskytuje nové, ve vyjadřování dříve nemyslitelné možnosti - chytám se několika klíčových momentů z Nietzscheho úvah a v kontextu moderního a současného umění se snažím mimo jiné pochopit, co činí umění, po všem čím prošlo, dnes stále tak životně zásadním. Jako klíčový motiv zde (znovu)vyvstává idea krásy. V Nietzscheho pojetí umění není krása pouze estetickým konceptem, ale má roli mnohem závažnější - je hlavním a jediným kritériem (umělecké) pravdivosti. I když byla v posledních několika desetiletích krása v umění popírána, zavržena i zakázána, znovu se začíná v současné tvorbě objevovat - přestože ne cíleně - jako formotvorná a normotvorná hodnota. Znovuobjevení krásy je podstatné také (a možná zejména) v kontextu snadné (politické) zneužitelnosti umění - před níž naléhavě varoval u samého zrodu mimetických umění Platon - projevující se formou uměleckých paskvilů, ať již duchovních, politických nebo výtvarných, které také dnes zužují kulturní a občanský život naší společnosti, a kde je právě krása jediným skutečným...
|
host ::
RSS.