|
| |
|
|
Jarmila Hašková - doba, život, dílo
Blehová, Markéta ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na osobnost spisovatelky humoristických příběhů Jarmily Haškové. Jedná se o biografický nástin spisovatelčina života a o přehled autorčiny bibliografie. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první z nich se věnuje životnímu příběhu autorky a druhá se zabývá autorčinou tvorbou. První kapitola popisuje nejprve autorčino dětství prožité v početné rodině, avšak provázené častými zdravotními problémy, dále pak poměrně dramatický vztah s literátem Jaroslavem Haškem a období autorčina života po rozkolu v manželství, kdy se Hašková vrátila společně se synem Richardem zpět ke svým rodičům a získala nejenom stálé zaměstnání, ale také se začala plně věnovat literární činnosti. Druhá kapitola se detailněji věnuje autorčinu dílu, a to nejprve počátkům tvorby, které jsou spojeny s poezií, následně je věnován prostor prozaické tvorbě, v níž spočívalo těžiště autorčiny tvorby, a nakonec i jiným uměleckým odvětvím, jimž se okrajově Jarmila Hašková věnovala, tedy filmu a práci pro rozhlas. Jarmila Hašková psala především humoristické črty a povídky tematicky se dotýkající každodenního života a mezilidských vztahů. V souvislosti s autorčinou prozaickou tvorbou je v práci věnován prostor také dobové recepci díla Jarmily Haškové. Práce vychází převážně z primárních pramenů, a to...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Železný kříž a Československo
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit řád Železného kříže v kontextu českých dějin poloviny dvacátého století, ve kterých zaujal své místo nikoliv jako symbol osvobozovacích válek, kterým v době svého vzniku byl, nýbrž jako nástroj totalitního režimu. Vedle popisu vývoje samotného řádu si tato práce klade za cíl, představit držitele Rytířského kříže coby nejvyššího stupně Železného kříže, udíleného vojákům německé branné moci původem z Československa během druhé světové války. Práce rovněž zahrnuje osobní krátké příběhy těchto původem "československých" veteránů, doplněné řadou osobních informací. Nedílnou součástí práce je také osvětlení významu symbolu Železného kříže a jeho postavení ve společnosti v době třetí říše. Rovněž je zde prezentován jeho ucelený příběh, na kterém je možné demonstrovat jeho vlastní proměnu v rámci dějinného vývoje. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii řádu Železného kříže od jeho vzniku až do konce druhé světové války. Následná kapitola se zabývá vznikem a významem Rytířského kříže a jeho schvalovacím a procesem. Další kapitola si klade za cíl představit držitele Rytířských křížů původem z českých zemí a rovněž objasnit jejich angažmá v rámci německých ozbrojených sil za druhé světové války. Poslední kapitola se...
|
|
| |
|
| |
|
|
"Kamenný strážce slavné minulosti" Proměny vnímání hradu Karlštejna Čechy a Němci v Čechách v 19. a na počátku 20. století
Venclík, David ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil zachytit proměny obrazu Karlštejna v historickém vědomí české a německé společnosti na pozadí širších politicko-kulturních souvislostí. Čeští vlastenci hrad pokládali za symbol osudů českého národa, který prožil období největší slávy za vlády císaře Karla IV., ovšem v současnosti zůstával spíše opomíjený a zanedbávaný. Mezi německými učenci se v první polovině 19. století šířila romantická představa, podle níž byl Karlštejn vybudován podle vzoru bájného hradu, který byl vylíčen v rytířských legendách o svatém Grálu. Chátrající středověká stavba se v osmdesátých až devadesátých letech 19. století dočkala důkladné rekonstrukce, na které se podíleli významní architekti té doby, Friedrich Schmidt a Josef Mocker. Česká politická reprezentace obnovu Karlštejna prosazovala v souvislosti se státoprávními požadavky, které měly být završeny právě opravou středověkého hradu a královskou korunovací rakouského císaře svatováclavskou korunou. Středověká stavba byla totiž mylně považována za místo původního uložení korunovační insignie. Zatímco v historickém vědomí německé společnosti Karlštejn zůstal památkou slávy Svaté říše římské a důkazem umu německých středověkých stavitelů a malířů, česká společnost ho vnímala jako kamenného strážce české královské koruny. Karlštejnský symbol...
|
|
| |
host ::
RSS.