|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv neuroaktivních steroidů inhibujících NMDA receptory na chování
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Neuroaktivní steroid pregnanolon glutamát (Pg glu), syntetický analog přirozeně se vyskytujícího pregnanolon sulfátu (3alfa5betaS), má neuroprotektivní vlastnosti a minimum nežádoucích účinků. Předmětem mé práce je vliv zvolených strukturálních modifikací molekuly Pg glu na biologické účinky. První modifikací je zvýšení lipofility, druhou pak připojení kladně nabité skupiny na C3. Všechny tyto neuroaktivní steroidy jsou use-dependentními inhibitory NMDA receptorů. Prvním cílem práce bylo zjistit neuroprotektivní účinnost zvolených neuroaktivních steroidů. Druhým cílem bylo prozkoumat vliv vybraných neuroaktivních steroidů na motorickou koordinaci, reflexy, anxietu, lokomoční aktivitu a také účinky jejich vysokých dávek. Třetí cíl představovalo sestavení baterie behaviorálních testů pro screening biologických účinků analogů Pg glu u laboratorních hlodavců. Neuroprotektivní účinky byly hodnoceny v modelu excitotoxického poškození hipokampu u potkana na základě jeho behaviorálních důsledků. Neuroprotektivní účinnost byla prokázána u androstan glutamátu (And glu) a Pg glu. U kladně nabitých molekul neuroprotektivní účinnost prokázána nebyla. V neuroprotektivních dávkách (1 mg/kg) neměl And glu ani Pg glu nežádoucí vliv na motoriku, reflexy ani lokomoční aktivitu. Tyto poznatky svědčí pro význam výzkumu a vývoje...
|
|
|
Cirkadiánní systém laboratorního potkana během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Jednou z vlastností společných téměř všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržovat endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Rytmy opakující se v neperiodickém prostředí s periodou přiblížně 24 hodin nazýváme rytmy cirkadiánní. Mezi cirkadiánní rytmy patří např. rytmus ve spánku a bdění, v pohybové aktivitě, tělesné teplotě a sekreci hormonů. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru, který je uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypothalamu, a dalších oscilátorů v různých částech mozku, periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a prodělává největší změny během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Cirkadiánní hodiny jsou v přirozených podmínkách seřizovány k 24 hodinovému cyklu především střídáním světla a tmy. V podmínkách, kdy je pravidelné střídání světla a tmy narušeno, a také během ontogenetického vývoje, se však uplatňují i jiné vlivy, umožňující synchronizaci centrálních hodin v SCN. Všechny mechanismy této synchronizace nejsou ještě plně známy, ale zahrnují nejrůznější behaviorální, hormonální i metabolické signály. Cílem této diplomové práce bylo sledovat synchronizaci mláďat potkana mateřskými vlivy v průběhu časné ontogeneze a srovnat vývoj rytmické exprese vybraných hodinových genů u...
|
|
|
Plavání jako ukazatel normálního a změněného vývoje laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Plavání, vrozený reflex potkanů, představuje komplexní motorický projev, který se v průběhu postnatálního vývoje výrazně mění. Vývoj plavání jsme sledovali na skupině mláďat potkana ve věku P5 až P21. Na základě výsledků pozorování a poznatků o plavání z odborné literatury jsme navrhli protokol pro testování plavání u potkanů. Testování probíhá v nádrži o rozměrech 50x15x30cm, s vodou o teplotě 24řC, po dobu 1 minuty nebo do potopení mláděte. Plavání je hodnoceno pomocí několika vývojových znaků, kterými jsou: potopení, splývání, pozice čenichu a plovací pohyby končetin. Navržený protokol jsme využili v dalším pokusu, ve kterém jsme zjišťovali vliv látek působících na GABAB receptory (antagonisty CGP 46381 a agonisty baklofenu) na vývoj plavání u potkana. Výsledky pokusu ukázaly, že CGP 46381 ani baklofen, podávané mláďatům ve věku P7 až P11 každodenně v dávce 3 mg/kg, nemění průběh vývoje plavání ve srovnání s vývojem kontrolní skupiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Perinatální hypoxie je závažným problémem u předčasně narozených dětí i u dětí narozených v termínu. Představuje vysoké riziko behaviorálních a neurologických poruch, a přestože se současná neonatální intenzivní péče stále zdokonaluje, rozsáhlá mozková léze v důsledku perinatálního inzultu obnáší výrazný klinický problém. Studie na zvířatech jsou proto stále nezbytné. Model perinatální hypoxie u laboratorních potkanů tak představuje výzkumné pole, kde se popisuje řada neurologických defektů, jako jsou poruchy lokomočních dovedností a deficity kognitivních funkcí u nedospělých i dospělých perinatální hypoxií postižených zvířat. Jejich mozková tkáň může sloužit k histologickému rozboru pro určení rozsahu mozkové léze a mnohdy jsou u těchto zvířat zaznamenány růstové poruchy, které jsou často spatřovány u dětské mozkové obrny.
|
|
|
Využití zrcadlových neuronů v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Dedja, Fregen ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Využití zrcadlových neuronů v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se zabýva problematikou CMP a zrcadlových neuronů a jejich výužití v rehabilitaci. Cílem této práce je shrnout údaje o skupině neuronů, které hrají zásadní roli v porozumění, napodobení a provadění pozorovaného pohybu. Tyto neurony mohou vysvětlit lidskou schopnost učit se napodobováním. Tato práce se skládá ze tří částí. První část popisuje základní poznatky o CMP, projevy, průběh, diagnostiku a léčbu. Druhá část vysvětluje funkci zrcadlových neuronů a zabývá se jejich využitím v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po CMP. Poslední část práce se věnuje kazuistice pacienta po CMP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.