|
| |
|
|
Ptáci ve vyučování na středních školách s novými poznatky v oboru
Weiser, Jiří ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Kopřivová, Kateřina (oponent)
Souhrn V úvodu teoretické části diplomové práce je přehledně shrnuto systémové zařazení ptáků. Další části jsou zaměřeny nejen na obecná a běžně užívaná témata ve školních učebnicích, populárně-naučných publikacích i v médiích, ale také na zdůraznění zvláštních znaků, charakteristických pouze pro ptáky. Těmito tématy jsou historické a evoluční otázky, morfologie pokryvu, působení jednotlivých smyslů, tělěsná stavba a funkce orgánů. Podrobněji je rozebrána problematika tělesné stavby ptáků a kosterního systému. V závěrečných částech jsou zmíněny zvláštnosti v chování a doruzumívání ptáků a také jejich životní zvyklosti. V praktické části je uvedena SWOT analýza dostupných učebnic pro čtyřletá gymnázia s ohledem na kapitoly a informace týkající se živočišné třídy ptáků. Údaje uvedené v analyzovaných učebnicích lze považovat pouze za základní s potřebou rozšíření a doplnění učitelem. Přílohou práce jsou dvě prezentace v Powerpointu, obsahující jak základní informace, tak i zvláštní znaky charakteristické pouze pro ptáky. K prezentacím jsou vytvořeny pracovní listy. Pro sledované třídy bylo vypracováno laboratorní cvičení v podobě praktického zkoumání vybraných tématických bloků, probraných teoretickým výkladem. Znalosti studentů výše uvedených tříd byly ověřeny dotazníkovým šetřením. Byla potvrzena průměrná...
|
|
|
Povrchový růst a diferenciace streptomycet na inertních mikrokuličkách - morfologická a proteomová analýza
Tesařová, Eva ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Streptomycety jsou vláknité, Gram-pozitivní bakterie, které jsou producenty více než 70 % všech prakticky využívaných antibiotik. Jsou zajímavé svým poměrně komplikovaným životním cyklem (morfologická diferenciace), který ústí ve vznik dormantních spor odolných vůči nepříznivým podmínkám a umožňujícím dlouhodobé přežití organizmu. Jejich přirozeným prostředím je hlavně půda. V laboratorních podmínkách jsou pěstované na pevném agaru a v tekutém médiu. V naší laboratoři byl vyvinut nový dvoufázový kultivační systém, který umožňuje reprodukovatelnou a kvantitativní přípravu vzorků pro proteomickou, transkriptomickou a metabolomickou analýzu diferenciace streptomycet. Tento systém je tvořen inertními mikrokuličkami a kapalným médiem. V naší studii byly použity dva druhy mikrokuliček - skleněné a zirkoniové. Sledovali jsme povrchový růst a diferenciaci streptomycet na těchto dvou druzích mikrokuliček optickou a elektronovou mikroskopií (SEM). Zjistili jsme podstatně větší nárůst streptomycet a vyšší produkci antibiotik na skleněných mikrokuličkách. Dalším rozdílem byl i tvar a velikost kolonií. V další části jsme se snažili pomocí srovnávací proteomiky identifikovat proteiny, které se podílejí na rozpoznání a přichycení vegetativních hyf na rozdílné povrchy. Ve třech experimentech a prostřednictvím...
|
|
|
Tvorba biofilmů u bakterií
Sochorová, Zuzana ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Biofilmy jsou útvary tvořené mikroorganismy žijícími pohromadě v hydratované extracelulární matrix. Formace takových uskupení přináší bakteriím řadu výhod. Tou hlavní je zvýšená rezistence k antibiotikům. Vytváření biofilmu je analogické k vývoji mnohobuněčného organismu. Buňky v biofilmu spolu navzájem komunikují signálními molekulami, což tvoří biofilm kompaktnější strukturou. Extracelulární matrix, ve které bakterie žijí, udržuje strukturu biofilmu, ovlivňuje adhezi buněk a chrání buňky před vlivy prostředí. Prostřednictvím extracelulární matrix bakterie také komunikují s okolím. Matrix je tvořena různými biopolymery a proteiny. Biofilmy jsou častou příčinou infekcí spojených s implantáty. Způsobů, jak se bakterie v biofilmu brání působení antibiotik, je několik. Patří mezi ně zpomalená difúze látek, pomalý růst nebo adaptace na stres. Příčinou jejich přežití je i vytvoření perzistentních buněk, které jsou k antibiotiku tolerantní a ze kterých může vzniknout nová populace. Důležitým prvkem pro vznik biofilmu jsou povrchové proteiny, které napomáhají adhezi a následnému vzniku biofilmu. Prvním proteinem, který byl identifikován, byl protein Bap. Později byly nalezeny i jeho homology, například BapA, Esp, LapA či Bhp. Mezi bakterie, které tvoří biofilmy, patří mykobakterie. Na utváření jejich...
|
|
|
Analýza expresse intracelulárního patogena Francisella tularensis kultivovaného za stresových podmínek a v průběhu interakce s hostitelskou buňkou
Lenčo, Juraj ; Stulík, Jiří (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent) ; Weiser, Jaroslav (oponent)
Studium patogeneze bakteriálních infekcí v současné době patří mezi oblasti biomedicínského výzkumu, kterým je věnována značná pozornost. Tento stav je zapříčiněn zejména stále se rozšiřující rezistencí na antibiotika a antimikrobiální chemoterapeutika, v druhé řadě se tak děje v důsledku reálné hrozby zneužití vysoce patogenních bakteriálních kmenů jako teroristických prostředků. Urychlení výzkumu patogeneze infekčních onemocnění spolu s vývojem účinnějších vakcín a pokrokem v oblasti rychlých detekčních a typizačních technologií jsou logickou odpovědí států západního světa na události z 11. září 2001. Poznatky o molekulární patogenezi infekčních chorob mohou vést k objevu nových farmakologických cílů nebo ke konstrukci účinnějších a bezpečnějších vakcín pro aktivní či pasivní imunizaci. Významným zdrojem informací o molekulární patogenezi bakteriálních infekcí je mimo jiné studium reakcí mikroba na prostředí, se kterým se setkává v průběhu interakce s hostitelským organizmem. Evoluce této interakce se z pohledu hostitelských organizmů nesla ve znamení neustálého zdokonalování strategií, jak se účinně bránit vzniku bakteriální infekce, nebo strategií, které vedou k eliminaci infekce. Na straně mikroorganizmů mezitím docházelo ke zdokonalování nástrojů, jak zmiňované mechanizmy přežít či obejít....
|
|
| |
|
|
Molekulární fylogeneze, biologie a klasifikace mikrosporidií podle modelových skupin parazitujících u Trichopter a Lepidopter
Hyliš, Miroslav ; Vávra, Jiří (vedoucí práce) ; Koudela, Břetislav (oponent) ; Weiser, Jaroslav (oponent)
RESULTS: Theresultsof thePh.D.thesiscanbesummarizedinto4 thematicareas: l ) screeningand experimentaldataconcemingthe prevalence,genusand speciesdiversíty. hostandtissuespeciťrcityand of ecological. pathofyziologicalcharactersof infectionsand of theirtransmission. 2) classificationandtaxonomystudies 3) resultsofsequencingfollowedby phylogenyanalysis 4) resultsoťcomparativestudybasedon summarizeddata Ad r) T\."enty-fourmicrosporidiafrom Trichopteraand Lepidopteraas well as 5 microsporidiafrom potentialintermediatehosts (Crustacea,Amphipoda) were isolatedand screenedusing light andelectronmicroscopyandmolecularbiologymethods.The screenedorganismsrepresented thefollolving generain theconventionalclassificationof Microsporidia (Canrringand Vávra, 2000)ů,osema(7). Endoreticulatus (3), C1lstosporogenes(2). Thelohania (4), Gurleya (1), Cougourdella(l), Pyrotheca(l), Episeptum(5), Toxoglugea(1),Larssoniella (2),unresolved isolates(2)(thenumberofspeciesexaminedin respectivegenerais givenin parentheses). The publications(l-3) and the abstract(8) reportthe ecologicaland experimentaldataon the prevalence,hostand tissue specificity and transmission of l0 examinedmicrosporidia.The :.';!:rtion(.1)and the abstract (7) describe ecological and experimentaldata on several 'f microsporidiaof theglpsy moth,Lymantria dispar...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah struktury a funkce a využití RTX proteinů gramnegativních bakterií
Sadílková, Lenka ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Stulík, Jiří (oponent) ; Weiser, Jaroslav (oponent)
Označení RTX (Repeat in ToXin) spojuje početnou a stále se rozrůstající skupinu proteinů rozličných funkcí. Pro všechny její členy, mezi něž se řadí například toxiny, metaloproteasy, lipasy, proteiny S-vrstvy, bakteriociny a proteiny s dosud neobjasněnou funkcí, jsou typické následující charakteristiky: i) přítomnost nonapeptidové a na glycin bohaté vápník-vazebné konsensus sekvence GGXGXDX[L/I/V/W/Y/F]X (kde X může být jakýkoliv aminokyselinový zbytek) v různém počtu opakování (6-50) v C-koncové části proteinu; ii) k sekreci proteinu z buňky dochází bez přítomnosti periplasmatického intermediátu mechanismem zahrnujícím rozpoznání C-koncového sekrečního signálu proteiny asociovanými s cytoplasmatickou membránou, které následně exportují protein do kanálu procházejícího skrze celou bakteriální buněčnou stěnu ven z buňky (sekreční systém typu I); iii) geny pro syntézu strukturního proteinu, jeho aktivaci a sekreci jsou většinou uskupeny v tzv. RTX operonu. Nejrozsáhlejší skupinu rodiny RTX proteinů tvoří RTX toxiny. Většinou se jedná o proteiny o molekulové hmotnosti mezi 100-200 kDa, posttranslačně modifikované acylací mastnou kyselinou. Acylace je zprostředkována specifickým aktivačním proteinem. Tato posttranslační modifikace je naprosto nezbytná pro aktivaci molekuly toxinu a jeho funkci a...
|
host ::
RSS.