|
| |
|
| |
|
|
Z komorní tvorby skladatelů terezínského ghetta
Bartošová, Marie ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Tématika terezínské hudby v sobě jistě skrývá ještě mnoho nepoznaného a cosi tajemného, zároveň však i zrudného. Umění, hudbu nevyjímaje, zde nabývalo nových rozměru, které se po skončení 2. světové války postupně odkrývaly. Tvorba terezínských skladatelu vzešla z velmi specifického prostředí, a to jak z historického, tak ze sociokulturního hlediska. Většina děl byla komponována pro hudební tělesa i jednotlivce, kterým byl při příjezdu notový materiál zabaven. Proto se v tvorbě terezínských autoru setkáváme především s díly pro komorní či sborové obsazení. Skladby spojuje snaha předat posluchačum - spoluvězňum - poselství naděje. Právě umění, které si vězni uchovali v každodenním životě, jim napomáhalo zustat lidmi. Mezi hudebníky zavlečenými do Terezína byli např. Karel Ančerl, Karel Berman, Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein, Karel Reiner, Rafael Schachter, Carlo Taube a Viktor Ullmann, z nichž většina umřela po deportaci do Osvětimi v plynových komorách. I v těchto nelidských podmínkách však ve vězněných zustávala touha po umělecké úrovni. Jak popisuje Gideon Klein tuto problematiku v článku "Několik poznámek k hudební kultuře v Terezíně." Po výčtu týdenního hudebního programu tábora 1 poukazuje na fakt, že není možné provést takto pestré programy za stávajících podmínek ve vysoké kvalitě. "Tak...
|
|
|
Pražský Hlahol
Dandová, Lenka ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Úvod práce pojednává o vývoji sborového zpěvu v Čechách od jednohlasu přes vícehlas a vznik literátských spolků až po formu sborového zpěvu tak, jak ji známe dnes. Teoretická část práce mapuje a kompletuje historická a společenská fakta a události a prostřednictvím nich představuje téměř 155letou činnost pěveckého sboru Pražský Hlahol. Následující kapitola reflektuje nejvýznamnější koncertní činnost, přibližuje repertoár a jeho proměny, zmiňuje premiéry sborových děl, spolupráci s významnými tělesy i předními hudebními osobnostmi. Praktická část práce přináší rozhovory s dlouholetými členy sboru a osobní náhledy umělců, kteří s Pražským Hlaholem spolupracovali. K vypracování práce jsou použity sborníky vydané při významných jubileích, výroční zprávy, historické dokumenty, fotografie, atd. Osobní rozhovory přináší zajímavý náhled nejen zevnitř, z pohledu členů sboru, ale také zvenku, z pohledu sbormistra a také výkonných umělců, kteří se sborem na koncertních produkcích spolupracovali. Na základě shrnutí údajů je možno posoudit úroveň, proměny a také umělecké působení Pražského Hlaholu v průběhu času od založení spolku až dodnes. Přínosem práce je, že podává komplexní přehled o sboru v jednom celku, a je tak v současné době jedinou prací tohoto druhu.
|
|
|
Vývoj chlapeckého a mužského sborového zpěvu se zaměřením na hlasovou výchovu u chlapců
Stoklasová, Kristýna ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
AUTORSKÝ ABSTRAKT Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých oddílů. První oddíl se věnuje kompletnímu shrnutí dějin hudby se zaměřením na zastoupení chlapeckého a mužského sborového zpěvu v jednotlivých epochách hudebního vývoje. Poskytuje také přehled nejvýznamnějších autorů a jejich děl, kteří působili za doby největšího rozmachu mužských sborů u nás, tedy v období národního obrození. Nabízí také přehled významných pěveckých těles tohoto typu, která působí v České republice i v zahraničí v dnešní době. Druhý oddíl je zaměřen na odbornou práci s chlapeckým hlasem, a to jak v období před mutací, tak v období mutace, ale také na to, jakým způsobem sbory fungují a jakým způsobem chlapce motivovat. Vzhledem k faktu, že se problematice práce s chlapeckým hlasem v období mutace nevěnuje příliš české literatury, je tato část diplomové práce koncipována především z praktického hlediska. Za účelem praktického posouzení této problematiky byla použita metoda písemného dotazníku, který byl zpracován sbormistry těles tohoto typu v České republice. Sbormistři zde také shrnují své názory z hlediska spolupráce a konkurence mezi jednotlivými chlapeckými sbory v České republice.
|
|
|
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj písňové tvorby v Českobratrské církvi evangelické
Rychnovská, Eva ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce Vývoj písňové tvorby v Českobratrské církvi evangelické zpracovává ve své úvodní části historický kontext samotného utváření Českobratrské církve evangelické a jejího hudebního odkazu. Nosná část práce se však zabývá vlivem rzných fenomén, které se podílely na vzniku a formování písní této církve. Nejde pouze o obecný vliv prostředí, daný dějinnou epochou či uměleckým stylem, ale také o jednotlivé specifické hudební útvary, jejichž prvky mžeme v těchto písních nalézt. Tuto látku rámcově mapuje druhá kapitola, která vždy na příkladu jedné písně z Evangelického zpěvníku dokládá konkrétní dopad jednotlivých vliv. V Rozborech písní je na zpracovávané téma nahlíženo z pohledu 6okruh vybraných subjektivně s úmyslem pokusit se zdokumentovat jejich význam v současné evangelické církevní hudbě i bohoslužebné praxi. Tato část obsahuje 12 komplexních analýz evangelických písní.
|
|
|
Významné osobnosti ZUŠ Jihlava
Zemanová, Marie ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Tématem bakalářské práce je přehled významných osobností spjatých se Základní uměleckou školou Jihlava. Práce je zaměřena jak na bývalé či současné pedagogy, tak na absolventy, kteří vynikli v umělecké nebo umělecko-pedagogické činnosti v rámci regionu. Největší pozornost bude věnována osobnostem, jejichž význam přesáhl region. Stěžejními osobnostmi, jimž bude věnován v práci největší prostor, jsou: Bohumil Bouda, Bohumír Štědroň, Zdeněk Jílek, Antonín Nosek, Milan Bialas, Vlastimil Bialas, Petr Šandera, Petr Fiala, Antonín Rous, Pavel Jirák, Dana Fučíková, Václav Hoskovec, František Fiala, Hana Škarková, Kateřina Hebelková a Roman Patočka.
|
|
| |
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
host ::
RSS.