|
|
Vliv stresu na metabolismus kortikosteroidů v periferních tkáních.
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Působení stresoru na organismus může vést k narušení homeostázy. Aby k tomu nedocházelo, vyvinul se u organismů mechanismus, který kompenzuje negativní dopady stresorů - stresová odpověď. Jedním ze dvou hlavních systémů zajišťujících stresovou odpověď organismu je osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa). Efektorem HPA osy jsou glukokortikoidy, steroidní hormony uvolňované z kůry nadledvin. V cílových tkáních pro glukokortikoidy se vyskytují enzymy, které tyto hormony metabolizují. Mění aktivní glukokortikoidy na inaktivní formu, nebo naopak. Dosud byly popsány dva takové enzymy - 11beta-hydroxysteroiddehydrogenasa typu 1 a typu 2. Bylo prokázáno, že v některých tkáních se pod vlivem stresu mění jak exprese, tak aktivita těchto enzymů. Tyto změny jsou tkáňově specifické a závislé na typu aplikovaného stresoru.
|
|
|
Vliv cytokinů na periferní metabolismus glukokortikoidů
Vitáčková, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
11β-hydroxysteroiddehydrogenasa (11βHSD) se podílí na prereceptorovém metabolismu glukokortikoidů přeměnou jejich aktivní formy (kortisolu či kortikosteronu) na formu inaktivní (kortison či 11-dehydrokortikosteron), čímž reguluje koncentraci a aktivitu glukokortikoidů v organismu. Zatímco 11βHSD typu 1 (11βHSD1) aktivuje glukokortikoidy z jejich biologicky neaktivní keto-formy, 11βHSD typu 2 (11βHSD2) má za úkol jejich opětovnou biologickou inaktivaci. Předchozí in vivo studie vlivu prozánětlivých cytokinů prokázaly, že exprese mRNA pro 11βHSD1 a 11βHSD2 a jejich enzymatické aktivity mohou být pozměněny působením těchto cytokinů, například IL-1β a TNF-α. Cílem této práce bylo zjistit, zda se tyto cytokiny podílejí na změnách exprese 11βHSD v orgánových explantátech distálního tračníku a zda je změna exprese 11βHSD2 vyvolána přímým působením cytokinů na epitheliální buňky. Ze všech vzorků byla izolována totální RNA, která byla pomocí reversní transkripce převedena na cDNA. Poté byla změřena hladina transkripčního produktu pro 11βHSD1 a 2 a daného normalizačního faktoru (housekeeping genu) pomocí Q-PCR. U orgánových kultur distálního tračníku došlo po inkubaci s TNF-α (10 ng/ml; 48 hodin) k signifikantnímu zvýšení exprese 11βHSD1, ale neprokázal se vliv na 11βHSD2. Expozice orgánových kultur...
|
|
|
Cholinergní regulace iontového transportu v tlustém střevě
Hock, Miroslav ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent) ; Kolínská, Jiřina (oponent)
česky Acetylcholin představuje jeden z hlavních mediátorů střevního nervového systému, který se podílí na regulaci iontového transportu v tlustém střevě. V poslední době se v odborné literatuře objevilo značné množství údajů o rozdílné expresi transportních proteinů v distálním a proximálním kolon. Dosud však nebylo provedeno komplexní elektrofyziologické srovnání těchto dvou částí tlustého střeva, které by tyto nové poznatky zohledňovalo. Cílem této práce tedy bylo porovnat cholinergní regulaci iontového transportu v distálním a proximálním kolon. K porovnání distálního a proximálního kolon jsme použili metodu napěťového zámku v Ussingově komůrce. Střevní epitel byl elektricky uzamčen na hodnotě 0 mV a odpovědi byly zaznamenávány jako změny zkratovacího proudu (SCC z angl. short-circuit current). Místo acetylcholinu byl použit jeho stabilní analog karbachol. Data byla zpracována novým způsobem s použitím kódu, který jsem pro tyto účely napsal ve VBA pro MS Excel 2007. V této práci jsme potvrdili, že karbachol působí přímo na epiteliální buňky prostřednictvím acetylcholinových receptorů muskarinového typu v obou testovaných částech tlustého střeva. Odpověď na karbachol nebyla ani v jedné části kolon ovlivněna inhibitory Cl- kanálů apikální membrány (CFTRinh-172 a niflumová kyselina). Inhibice...
|
|
|
Regulation of calcium influx via voltage-dependent calcium channels (L-VDCC) into the vascular smooth muscle of genetically hypertensive rats
Surovcová, Mária ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hampl, Václav (oponent) ; Pácha, Jiří (oponent)
SOUHRN Tato in vivo studie měla za cíl lepší poznání patofyziologických mechanismů podílejících se na udržování vysokého krevního tlaku u spontánně hypertenzních potkanů (SHR). Genetická hypertenze je charakterizována abnormálně zvýšenou aktivitou sympatického nervového systému (SNS) a zvýšenou citlivostí k vasokonstrikci vyvolané katecholaminy, která zahrnuje jak zvýšený vstup vápníku do cévních hladkosvalových buněk cestou napěťově-závislých vápníkových kanálů L typu (L-VDCC) tak i změny citlivosti cév k intracelulárnímu vápníku zprostředkované RhoA/Rho kinázovou signální cestou. Cílem studie bylo prozkoumat regulaci vstupu vápníku cestou L-VDCC, určit úlohu RhoA/Rho kinázové cesty v hypertenzi a zjistit, která z těchto cest je důležitá v udržování vysokého krevního tlaku. Srovnáním bdělých SHR potkanů a jejich normotenzních kontrol (WKY potkanů) jsme ověřili, že vysoká sympatická aktivita u hypertenze je odpovědná za zvýšený vstup vápníku cestou L-VDCC. Pokusy založené na inaktivaci inhibičních G (Gi) proteinů pomocí pertusis toxinu ukázaly, že kontrola L-VDCC sympatickým nervovým systémem je zprostředkována cestou zahrnující Gi proteiny, jejíž vyřazení vede k oslabení sympatické vasokonstrikce a k poklesu odpovědi krevního tlaku na nifedipinem vyvolanou blokádu L-VDCC u hypertenzních potkanů. Navíc...
|
|
|
Vliv stresu na expresi kortikosteroidních receptorů a enzymů glukokortikoidního metabolismu ve specifických strukturách mozku laboratorního potkana
Kvapilová, Pavlína ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Stresovou reakci vyvolává řada faktorů, které v závislosti na typu odpovědí, jež vyvolají, zapojují různé mozkové struktury. Ty pak předávají informace do jádra hypothalamu, nucleus paraventricularis (PVN), které je hlavním integračním centrem informací o nerovnováze homeostázy vyvolané stresory. Pokud se v něm sejde dostatečné množství excitačních signálů, pak PVN aktivuje osu hypothalamus hypofýza nadledviny, jež v konečném důsledku vyvolá sekreci stresových hormonů glukokortikoidů, které pak působí zpětně na mozek. Toto působení je však ovlivněno několika faktory, především přítomností lokálního metabolismu glukokortikoidů. Lokální metabolismus je zajišťován enzymy 11 hydroxysteroidními dehydrogenázami, které mohou lokálně aktivovat či deaktivovat molekuly hormonu a tím zesilovat či zeslabovat jejich účinek.
|
|
| |
|
|
Úloha endogenního steroidu dehydroepiandrosteronu (DHEA) v modulaci lokálního metabolismu glukokortikoidů.
Imrichová, Terezie ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kůs, Vladimír (oponent)
Antiglukokortikoidní vlastnosti dehydroepiandrosteronu (DHEA) jsou známy již několik let, dosud však nebyla objasněna jejich molekulární podstata. Výsledky některých pokusů napovídají, že DHEA není antiglukokortikoidem sám o sobě, nýbrž působí v organismu prostřednictvím svých 7-oxidovaných metabolitů 7-OH-DHEA, 7-OH-DHEA a 7-oxo-DHEA. V posledních letech byly testovány nejrůznější hypotézy o tom, jakými mechanismy zmíněné steroidy brání glukokortikoidům vykonávat svou funkci. Některé z nich byly spolehlivě vyvráceny (např. kompetitivní inhibice vazby na glukokortikoidní receptor), jiné potvrzeny (např. DHEA-zprostředkovaná změna v expresi některých enzymů glukokortikoidního metabolismu), o dalších se stále uvažuje. Nicméně vysvětlení podstaty antiglukokortikoidního efektu DHEA či jeho metabolitů je zcela klíčové pro jejich možné využití pro terapeutické účely.
|
|
|
Analysis of the involvement of α2 - AMPK in the beneficial effects of n-3 polyunsaturated fatty acids on obesity - associated metabolic derangements
Jeleník, Tomáš ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Pácha, Jiří (oponent)
SOUHRN Je známo, že n-3 polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (n-3 LC-PUFA) mají benefiční účinky na obezitou-indukovaná metabolická onemocnění, avšak jejich účinnost při snižování obezity a inzulínové rezistence u lidí je nízká. Cílem dizertační práce bylo otestovat různé přístupy, jak zvýšit efektivitu n-3 LC-PUFA a také zjistit, jaké je zapojení 2 podjednotky AMP-aktivované proteinové kinázy (2-AMPK) v mechanizmech účinku n-3 LC-PUFA. Nejdříve byly na myším modelu testovány chemické deriváty DHA. Substance-2, -ethyl ester DHA, podávána v 10 % obvyklé dávky n-3 LC-PUFA, měla prevenční a částečně reverzní účinky v rozvoji obezity, akumulace tuku, glukózové intolerance, dyslipidémie a zánětu bílého tukového depa. Dále, kombinace n-3 LC-PUFA a nízké dávky antidiabetika rosiglitazonu, měla aditivní účinky v prevenci rozvoje dyslipidémie, inzulínové rezistence, akumulace tuku a hypertrofie adipocytů u myší krmených vysokotukou dietou, za současné indukce sekrece adiponektínu. Podávaní kombinační diety také léčilo již rozvinutou glukózovou intoleranci u obézních myší. Hlavní část této práce byla zaměřena na studium zapojení 2-AMPK v mechanizech účinku n-3 LC-PUFA. Na myším modelu s delecí genu pro 2-AMPK jsme zjistili, že benefiční účinky n-3 LC-PUFA v prevenci vzniku inzulínové rezistence jsou...
|
|
|
Local metabolism of glucocorticoids in female Prague hereditary hypertriglyceridemic rats
Klusoňová, Petra ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Enzym 11-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 (11HSD1) je oxidoreduktáza, která katalyzuje konverzi glukokortikoidů (GC) z méně aktivních 11-oxoderivátů na aktivní 11- hydroxyderiváty. Aktivními GC jsou: kortizol u člověka a kortikosteron (CS) u potkana. Činností 11HSD1 v různých tkáních tedy může být nastavena rozdílná hladina aktivních GC nezávislá na plasmatické hladině GC řízené hypothalamo-pituitárně-adrenální osou (HPA osa). Chronické zvýšení systemické hladiny GC vede k rozvoji Cushingova syndromu, který je mimo jiné charakteristický centrální obezitou a dalšími příznaky metabolického syndromu. U ostatních pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem jsou sérové hladiny GC stejné jako u zdravých jedinců, předpokládá se ovšem, že u některých pacientů by mohla být zvýšená lokální hladina GC v metabolicky aktivních tkáních vlivem zesílené činnosti 11HSD1. Souvislost 11HSD a metabolického syndromu byla potvrzena také na transgenních modelech. Pražský hereditárně hypertriglyceridemický potkan (HHTg) představuje neobézní model metabolického syndromu. Zvířata od narození trpí zvýšenou hladinou TG a postupem času u nich dochází k vývoji poruch glukózové homeostázy a hypertenze. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla doposud studována souvislost mezi GC a hypertriglyceridemií, rozhodli...
|
|
| |
host ::
RSS.