|
|
Práce z domova: možnost, nebo nutnost?
Grossmann, Jakub ; Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova.
|
|
| |
|
|
Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím
Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Česká republika (ČR) má historicky silnou větev učňovského vzdělávání, do které každý rok vstupuje okolo 30 % žáků prvního ročníku středního vzdělávání (SV). Často se debatuje, jak velký podíl žáků má studovat v učňovském vzdělávání, ale méně se zkoumá, jací žáci o něj mají zájem a jak se jejich složení mění v čase. Tato studie mapuje tyto fenomény měřením společenského statusu učňovského vzdělávání v ČR a jeho vývoje od roku 2003. Na základě zahraničních studií definujeme společenský status jako relativní rozdíl v gramotnosti žáků prvního ročníku učňovského vzdělávání oproti podobně starým žákům zbylých typů SV v testování PISA při kontrole dalších faktorů. Společenský status tedy odráží, jací žáci si učňovské vzdělávání vybírali, a je součtem různých faktorů, které ovlivnily jejich výběr – očekávaná kvalita vzdělávání, uplatnění po dokončení, zaměření daného oboru nebo vnímání a názory rodičů a spolužáků na základních školách (ZŠ). Například, pokud by se relativní gramotnost žáků učňovského vzdělávání oproti ostatním typům SV mezi lety snížila, můžeme to za splnění určitých předpokladů interpretovat jako pokles společenského statusu učňovského vzdělávání.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n
|
|
|
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
|
|
|
Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice
Krajčová, Jana ; Münich, Daniel
Formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem. Patnáctiletí žáci s nedostatečnou gramotností, tedy ti, co dosahují příliš nízkých výsledků v testech funkční gramotnosti, mají v dalším životě výrazné problémy v ekonomickém a společenském uplatnění. V rámci zemí OECD dosahuje podíl těchto žáků 24 %. V České republice je tento podíl jen o něco málo nižší (21 %), což představuje zhruba 20 tisíc žáků ve věkovém ročníku. Zanedbatelný podíl těchto žáků vykazují gymnázia, čtyřletá i víceletá. Na základních školách však představují necelou třetinu a na středních školách bez maturity podíl těchto žáků dosahuje téměř poloviny. Výluky v prezenčním vzdělávání v éře covid-19 velmi pravděpodobně zvýší nerovný přístup ke kvalitnámu vzdělání a tedy podíl nedostatečně gramotných žáků.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n
|
|
|
Platy českých učitelů: nová naděje
Münich, Daniel ; Smolka, V.
Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné.\nPokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU resp. Finska či Německa, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč resp. 56 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.\nPodíl průměrných učitelských platů na průměrné mzdě v národním hospodářství v roce 2018 meziročně narostl o2,9 procentních bodů adosáhl téměř 115 %. Znamenalo to však zatím pouze návrat na úroveň roku 2008, tedy před deseti lety, před finanční a následně ekonomickou krizí. Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017–2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Předstih růstu platů učitelů tak byl zanedbatelný.\nRelativně nejlepší platy mají nejmladší začínající učitelé pod 30 let věku. V roce 2018 v této věkové skupině pobíralo vyšší plat než učitelé ‘pouze’ 69 % ne-učitelů (vysokoškolsky vzdělaní, stejného věku a pohlaví ve stejném regionu). O něco lépe na tom jsou nejstarší učitelé ve skupinách 50–59 a 60+. Relativně nejhorší platová situace je u učitelů středního věku 30–49 let, kde mzdu vyšší, než je jejich průměrný plat, pobírá více než 80 % demograficky podobných zaměstnanců.\nPlaty českých učitelů jsou extrémně nivelizované, respektive rovnostářské, a to jak v mezinárodním, tak národním srovnání. U nejmladší skupiny učitelů je variabilita platů ještě srovnatelná s administrativními pracovníky a vysokoškolsky vzdělanými pracovníky veřejného sektoru. Zatímco u ne-učitelů úroveň i variabilita platů s věkem roste, u učitelů platy s věkem (praxí) rostou velmi pomalu a jejich variabilita zůstává nízká.\nV roce 2018 došlo k poklesu podílu odměn na celkových učitelských platech. Výrazného navýšení učitelských platů v tomto roce se dosáhlo částečně na úkor již tak velmi nízké míry zásluhovosti.\nNavyšování učitelských platů za vlády Bohuslava Sobotky v období let 2014–2017 nepředstavovalo prioritu, která by šla nad rámec zvyšování platů v celém veřejném sektoru. Zlom k lepšímu byl vidět až v prvním povolebním roce 2018. Další vývoj se však zatím pohybuje ve sféře slibů a v lepším případě hrubých odhadů.\nPředvolební sliby ČSSD a hnutí ANO nejsou přímo srovnatelné. Zatímco první vzal jako základ průměrnou mzdu v národním hospodářství v roce 2021, druhý průměrné platy učitelů v roce 2017. Učitelský plat v roce 2021 by podle ČSSD měl být 49 530 Kč a podle hnutí ANO 47 367 Kč. Druhý ze slibů byl převzat do programového prohlášení vlády. Slib hnutí ANO je ale problematický, protože nepředjímá souběžný růst platů ostatních, který lze jen predikovat.\nPodle scénáře každoročního zvyšování učitelských platů o 7,5 % od roku 2020 by poměr učitelských platů vůči platům vysokoškolsky vzdělaných v Česku dosáhl průměru zemí EU až v roce 2030, tedy zhruba za deset let. K dosažení poměrů Německa a Finska by došlo až po 13–15 letech.\nPolitické sliby ohledně zvyšování učitelských platů dávané v dávnější minulosti byly nejasné, krátkodobé a málokdy došlo k jejich naplnění. To v očích veřejnosti výrazně oslabilo věrohodnost příslibů do budoucna. Jen vyšší věrohodnost slibů má potenciál trvale a výrazně zvýšit dlouhodobě nízký zájem o učitelskou profesi mezi nejmladší generací. Je třeba nejen naplnit závazky stávající, ale výrazně je protáhnout za horizont jednoho volebního období. Napomoci může deklarovaný konsensus významnějších parlamentních subjektů, zavedení zákonné indexace učitelských platů a zodpovědnější sestavování střednědobých výhledů státního rozpočtu.
|
host ::
RSS.