|
|
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
|
|
Personální "očista" na ústředních úřadech Československé republiky po roce 1945
Šímová, Eva ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se v širších souvislostech zabývá tématem personální "očisty" v oblasti veřejné správy v Československé republice po druhé světové válce. "Očista" veřejných zaměstnanců je uváděna v kontextu s celkovým vývojem československého státu v letech 1945 - 1948 a se všeobecnými požadavky na provedení poválečné "očisty". Pozornost je věnována postavení veřejných zaměstnanců, zejména v období Protektorátu Čechy a Morava a v době poválečné. Dále je práce zaměřena na činnost očistných komisí, které působily na základě dekretu prezidenta republiky. U vybraných ministerstev je proveden rozbor formou sondy a porovnání modelových případů provádění "očisty" v řadách veřejných zaměstnanců.
|
|
|
Národní shromáždění v letech 1945-1948
Dobeš, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá okolnostmi, za nichž bylo národní shromáždění v Československu obnovováno a za jakých pak až do roku 1948 fungovalo. Všímá si i celkového vývoje v letech 1945-1948, ústavněprávní situace, v níž se Československo nacházelo, profesního složení Národního shromáždění a právního postavení jeho členů. Cílem práce je též ukázat, jak se po válce měnila očekávání kladená na parlament. Pokouší se vysvětlit, jakou úlohu hrál parlament v podmínkách lidové demokracie. V Československu byl po osvobození nastolen zvláštní politický systém, jehož jádro spočívalo v instituci Národní fronty, která sdružovala všechny povolené politické strany. Specifickým rysem tohoto systému byla skutečnost, že v něm neexistovala opozice a ani koalice v běžném smyslu. Všechny strany tvořily vládu. Vzhledem k tomu ani nemá smysl hovořit o parlamentní většině a menšině. Předkládaná práce zkoumá, nakolik tyto mimořádné podmínky poznamenaly činnost parlamentu. Snaží se dokázat, že ačkoliv se od parlamentu očekávalo, že bude spolehlivým partnerem vlády, část poslanců se s takovou pasivní rolí nesmířila. Snažili se korigovat některé vládní návrhy nebo je alespoň podrobovat kritice. V četných rozpravách k prohlášením ministrů formulovali postoje odlišné od oficiální vládní politiky. Parlament tak do jisté míry nahrazoval...
|
|
|
Obecné školství bývalého okresu Karlínského v závěru 19. a v první polovině 20. století (jeho struktura a písemnosti)
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o písemnostech škol bývalého okresu Karlínského v době jeho trvání od roku 1851 do roku 1927 na příkladu obecných škol v Brandýse nad Labem, Staré Boleslavi, Klecanech, Odoleně Vodě, Panenských Břežanech a Veliké Vsi. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se nejprve zabývám dějinami školství od reforem Marie Terezie po první Československou republiku a školskou správou této doby, především se však zaměřuji na nižší stupně školství, dále představuji bývalý okres Karlínský, zejména jednotlivá města a obce, jejichž obecné školy spolu se svými písemnostmi byly vybrány za zkoumaný vzorek a na konci této části nastiňuji historii sledovaných škol. V jádru práce srovnávám vybrané písemnosti škol - jmenovitě třídní výkazy, třídní knihy, katalogy škole odrostlé mládeže, hlavní matriky, konferenční protokoly a školní kroniky a sleduji jejich vývoj. Klíčová slova Karlínský okres, obecné školství, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Klecany, Odolena Voda, Panenské Břežany, Veliká Ves
|
|
| |
|
|
Establishment of the Ukrainian National Council in Presov, the role and representation of the interests of the Carpathian Ruthenians
Feľbaba, Vladimír ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove, úlohy a zastupovanie záujmov karpatských Rusínov Abstrakt Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove má svoj historicko-právny význam v rámci dejín národnostných menšín v Československu. V podmienkach oslobodených časti územia Československa sa dňa 1. marca 1945 v Prešove konštituuje národno-politický orgán, ktorý má zastupovať záujmy rusínsko-ukrajinského etnika, prevažne v severovýchodných častiach Slovenska. Predkladaná rigorózna práca preskúmava dostupné faktografické údaje o okolnostiach konštituovania, pôsobenia a následnej činnosti tohto národnopolitického reprezentanta rusínsko-ukrajinskej menšiny v Československu až po jej definitívny zánik. V kontexte dejinného vývoja sa časť práce zameriava na historické súvislostí, ktoré zaznamenávajú etnogenézu rusínsko-ukrajinskej menšiny, začleňovanie etnika do štátnych útvarov, ako aj vojnových okolností, ktoré mali za následok straty územia Československa a pripojenie Podkarpatskej Rusi k Sovietskej Ukrajine. V rámci skúmanej problematiky sa autor zaoberá aj pridruženým otázkam, ktoré bezprostredne súvisia s činnosťou Ukrajinskej národnej rady v Prešove a jej predstaviteľmi. V tomto duchu je priblížená činnosť Ukrajinskej národnej rady v Prešove v oblasti školstva, kultúry, ale aj cirkvi. V neposlednom rade sa táto...
|
|
|
German Language in East Bohemia in the First Half of the 17th Century on the Basis of the Diachronic Analysis of the Town Law Book of Rokytnice in the Eagle Mountains (1572-1666)
Jakubcová, Lucie ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou purkrechtní knihy města Rokytnice v Orlických horách. Práce je členěna do dvou částí. První část se zaměřuje na obecné uvedení k dějinám města, k dějinám městské správy a městských knih a na problematiku jazyka kanceláří. V druhé části je popsán analyzovaný pramen a následuje jeho textologický a lexikální rozbor. Textologický rozbor se zaměřil na zápisy o koupi a zaplacení s cílem určit, zda byly dané druhy textu psány podle jednotného vzoru. Rozbor lexikální se zaměřil na právní výrazy. Výzkumem bylo zjištěno, že jednotné schéma zápisu o koupi existovalo pouze v rámci jednotlivého písaře, nikoliv pro celou purkrechtní knihu. Schéma zápisů o zaplacení se liší i v rámci jednoho písaře. Z hlediska lexikologického bylo zjištěno, že v právní knize se vyskytují právní výrazy především z oblasti městské správy a obchodu. Velmi zřídka se objevují latinské výrazy. KLÍČOVÁ SLOVA němčina, vývoj jazyka, Čechy, 17. století
|
|
|
Vybrané otázky právního a sociálního postavení katů v českých zemích od 16. do poloviny 19. století z právněhistorické perspektivy
Studnička, František ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
v českém jazyce Vybrané otázky právního a sociálního postavení katů v českých zemích od 16. do poloviny 19. století z právněhistorické perspektivy Tato práce si klade za cíl komplexně zpracovat právní a sociální situaci katů a pohodných v českých zemích od 16. do poloviny 19. století. Zvláště pak konkrétní pravidla a omezení, která se na katy vztahovala, vycházející jak z právní úpravy a rozhodnutí veřejné moci, tak z obecné společenské situace a postoje konkrétních lidí. Stejně tak práce popisuje některé mýty a předsudky týkající se katů a srovnává je s realitou. Významným aspektem je pojetí cti a její vliv na každodenní život, jakož i vliv jejího snížení. Důležité jsou rovněž výjimky z jednotlivých pravidel a jejich důvody či možné důvody. Práce těchto cílů dosahuje hlavně metody dedukce a indukce s použitím dobových pramenů a právní úpravy. Dále srovnáním právní úpravy s rozhodnutími veřejné moci a s reálnými případy. Tím je odhaleno, které normy byly dodržovány a které byly spíše překonány sociálními aspekty bezectnosti. Rovněž zde je užito gramatického, historického a komparativního výkladu k určení konkrétního cíle a smyslu právní normy, jakož i důvodu pro její vznik. Zdrojem těchto informací byla hlavně odborná literatura, právní normy a smolné knihy. Práce začíná úvodem, následuje popis...
|
|
|
Vývoj divadelnictví v Příbrami. Od ochotnických snah k profesionální scéně.
Pruchová, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Smolová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces přechodu od ochotnického divadla ke stálému profesionálnímu souboru ve městě Příbram. Mapuje hlavně období od vzniku oficiálních ochotnických spolků po roce 1867. První část práce se zabývá ochotnickými spolky, které působily na území dnešního města Příbram. Přechod mezi částí o ochotnickém a profesionál-ním divadle tvoří kapitola o Spolku pro zbudování Městského divadla v Příbrami. Druhá část práce se zajímá o vznik a další osudy profesionálního divadla v Příbrami. Pro vykreslení jasnější představy o situaci příbramských divadelníků je pro porovnání nastíněn i obecný vývoj ochotnického a profesionálního divadla. Přílohy v práci pak pomáhají lépe si představit atmosféru a podmínky rozvoje divadelnictví v Příbrami v období od druhé poloviny 19. století do současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.