|
| |
|
| |
|
|
Trestněprávní aspekty zadávání veřejných zakázek
Novák, Martin ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
145 Shrnutí: Předmětem této práce, jak již její název napovídá, je problematika trestné činnosti páchané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Autor zdůrazňuje, že se jedná o problematiku více než aktuální. Kriminalita páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami, má významné hospodářské i společenské dopady a je předmětem dlouhodobé kritiky, při vytrvalém zájmu medií. Cílem této práce je proto představení základních rysů této formy kriminality, a to nejenom podrobným rozborem platné trestněprávní regulace, ale také za využití zkušeností z praxe a analýzy aktuálních rozhodnutí obecných soudů, identifikací nejvýznamnějších problémů, které při odhalování, prověřování a vyšetřování této formy trestné činnosti po právní či kriminalistické stránce vznikají. Práce je členěna celkem na pět částí, které se dále dělí do dílčích kapitol a oddílů. První část práce je věnována platné trestněprávní úpravě. Podrobně vymezuje jednotlivé skutkové podstaty relevantních trestných činů, jejich znaky a nejvýznamnější pojmy a není opomenuta ani případná trestní odpovědnost právnických osob. Druhá část, přestože stále zaměřená na trestněprávní úpravu, již vychází spíše než z trestního zákoníku, z platné úpravy zákona o veřejných zakázkách, kdy podrobněji vymezuje ty pojmy obsažené v tomto zákoně, které jsou současně...
|
|
| |
|
|
Dovolání
Engelmann, Jan ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozbor dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. 1. 2002. Samotná práce je rozdělena do 6 kapitol, přičemž stěžejní částí je podrobná analýza dovolacích důvodů a problematiky tzv. extrémního nesouladu. Problematika tzv. extrémního nesouladu není dosud v odborné literatuře podrobně zpracována, a proto ji ve své práci věnuji větší pozornost. Význam tzv. extrémního nesouladu je pro rozhodovací činnost Nejvyššího soudu České republiky značný. Jedná se o koncept vyplývající z judikatury Ústavního soudu České republiky, který rozšiřuje zákonem vypočtené dovolací důvody. Nejvyšší soud má na základě tohoto konceptu povinnost přezkoumávat nejen právní vady rozhodnutí, ale přezkoumávat také skutková zjištění v případech právě tzv. extrémního nesouladu. Ústavní soud České republiky tento přístup obhajuje nutností Nejvyššího soudu dodržovat práva na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod. Ve své práci podrobuji tento argument kritickému rozboru a uvádím protiargumenty k přístupu Ústavního soudu. Ve své práci dále čtenáře seznamuji se základními charakteristikami dovolání a historickým kontextem přijetí dovolání....
|
|
|
Přípustné riziko v trestním právu
Hendrych, Lukáš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce v českém jazyce Přípustné riziko v trestním právu Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje problematice přípustného rizika v trestním právu. Trestněprávní institut přípustného rizika je jednou z nejnovějších okolností vylučujících protiprávnost, které jsou vymezeny v trestním zákoníku. Do doby svého zákonného vymezení v trestním zákoníku bylo přípustné riziko dovozováno pouze právní teorií a praxí. Nyní je přípustné riziko zakotveno v ustanovení § 31 trestního zákoníku. Přípustné riziko představuje účinný nástroj, pomocí něhož je možno provést výzkum, experiment v rámci vědecko-technického pokroku, ale je možné ho aplikovat také v oblasti medicíny, podnikání a sportu. Stanovení hranic přípustného rizika je nanejvýše důležité, neboť příliš liberální přístup k vymezení hranic přípustného rizikového jednání může vést k hazardnímu a lehkomyslnému jednání jednotlivců a naopak, příliš restriktivní vytčení hranic přípustného rizika může vést k ochromení vědeckotechnického pokroku a tvůrčí činnosti jednotlivce. Tato práce provádí analytický rozbor trestněprávního institutu přípustného rizika. Nejprve postihuje systematiku okolností vylučujících protiprávnost a provádí stručný výčet a popis ostatních okolností vylučujících protiprávnost. V dalších kapitolách pak pojednává o historickém vývoji přípustného...
|
|
|
Dovolání
Střesková, Markéta ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání Abstrakt V diplomové práci se zabývám jedním z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Dovolání je vedle stížnosti pro porušení zákona a obnovy řízení formalizovaný mimořádný opravný prostředek, který lze využít jen proti rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští a zaveden do českého právního řádu byl zejména kvůli zrovnoprávnění procesních stran, kdy se v případě dovolání může obrátit na Nejvyšší soud České republiky sám obviněný, tedy prostřednictvím svého obhájce. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený rozbor jednotlivých ustanovení trestního řádu, které se týkají právě dovolání v návaznosti na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a odbornou literaturu se zaměřením na problematické aspekty dovolání v trestním řízení. Práce vychází zejména z odborné literatury a judikatury. Metoda pro psaní byla zvolena deskriptivně- analytická a komparativní. Diplomová práce se skládá z úvodu, 10 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a závěru. První kapitola pojednává o pojmu dovolání, jedná se o úvodní kapitolu, která zahrnuje jeho podstatu a účel. Další kapitoly pak kopírují systematiku trestního řádu pojednávající o dovolání, jako jsou přípustnost, včetně jednotlivých rozhodnutí, proti kterým lze dovolání podat, vztahu k účinnosti trestního řádu a...
|
|
|
Trestná činnost páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami
Hřebíček, Vladislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
1 Trestná činnost páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami (abstrakt disertační práce) Vladislav Hřebíček Autor se ve své práci zabývá problematikou trestné činnosti páchané v souvislosti s veřejnými zakázkami v České republice. Daná problematika nebyla dosud uceleně zpracována, proto je základním cílem práce shrnout stav dosavadního poznání v této oblasti a současně přitom kriticky zkoumat jednotlivé prameny (především právní předpisy a judikaturu) s významným přesahem do praxe odhalování a dokazování tohoto druhu kriminality. V první kapitole autor vymezuje základní pojmy, předkládá zákonnou a judikaturní definici pojmu veřejná zakázka, vymezuje, co bude dále rozumět trestnými činy páchanými v souvislosti s veřejnými zakázkami a zasazuje tento druh trestné činnosti do celkového kontextu hospodářské kriminality. Současně se zabývá i souvisejícími kriminologickými otázkami a předkládá statistické údaje ze zdrojů Policie České republiky a Ministerstva spravedlnosti České republiky. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji úpravy, především pak úpravě trestněprávní, a to od r. 1918, kdy byly recipovány předchozí právní předpisy, až po nedávno platný trestní zákon č. 140/1961 Sb. Třetí kapitola tvoří nutný exkurz do úpravy zadávání veřejných zakázek: autor se soustředí primárně na pojmy a procesy,...
|
|
|
Opomenutí v trestním právu
Kučera, Pavel ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Opomenutí v trestním právu Abstrakt Předkládaná práce je relativně uceleným a vzhledem k současnému stavu tuzemské trestněprávní teorie i vcelku komplexním zpracováním otázek týkajících se fenoménu opomenutí v trestním právu. V textu jsou tedy řešeny z mého pohledu všechny významné problémy, které s trestní odpovědností za omisivní jednání souvisejí. Jedná se především o materii spojenou s postavením institutu opomenutí v rámci nauky trestního práva hmotného, pojem opomenutí v trestním právu a důvod a historický vývoj trestnosti opomenutí. Dále je v práci pojednáno o jednotlivých typech trestných opomenutí a otázkách s tím souvisejících, a to včetně upozornění na rozdíly mezi tradičním, dvojím členěním na straně jedné a novějším, trojím členěním trestných omisí na straně druhé, počítaje v to zdůraznění nedostatků tradičního přístupu a poukázání na přednosti novějšího konceptu. Novějšímu přístupu k trestní odpovědnosti za opomenutí přitom v práci věnuji největší pozornost a jeho východiska podrobně popisuji, neboť to považuji za klíčové, nejvýznamnější téma dizertace. Vyjadřuji se rovněž k velice důležité problematice příčinného vztahu, samozřejmě zejména z hlediska trestní odpovědnosti za opomenutí. Pozornost je v rámci předkládaného textu věnována též tuzemskému přístupu k trestní odpovědnosti za...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Drobílek, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Zásada subsidiarity trestní represe Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, jedné ze základních zásad trestního práva hmotného, která byla poprvé v českém trestním právu zakotvena až v novém trestním zákoníku z roku 2009. Zásada subsidiarity trestní represe vyjadřuje skutečnost, že prostředky trestního práva je možné uplatňovat pouze v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Současně tato zásada vyjadřuje povahu trestního práva coby prostředku ultima ratio, tedy nejzazšího řešení. Po úvodu věnovanému funkcím a účelu samotného trestního práva z hlediska historického vývoje i současnosti, se podává analýza platné právní úpravy zásady subsidiarity trestní represe. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe do nového trestního zákoníku vyvolalo nebývale rozsáhlou diskuzi o jejím významu v trestním právu, a to především o jejím dopadu v otázkách základů trestní odpovědnosti. Na otázky v této diskuzi často zmiňované se tato práce pokouší podat odpovědi zejména v kapitole o pojetí trestného činu, kapitole o kritériích společenské škodlivosti a v kapitole o procesních důsledcích aplikace zásady subsidiarity trestní represe. Dále tato práce analyzuje platnou právní úpravu korektivů trestního bezpráví a...
|
host ::
RSS.