|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny ve strukturách pražských domácností v období let 1991 - 2011
Školoudová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Česká republika od roku 1989 prošla mnoha změnami, nejen v politice a ekonomice, ale zásadní proměnou prošla i společnost. V důsledku druhého demografického procesu stále ubývá úplných rodinných domácností, zároveň se během transformačního období objevily nové formy domácností, jako jsou například singles či aktéři transitory urbanites. Obyvatelstvo stárne. Spolu s urbánními procesy, jako je suburbanizace, gentrifikace či mezinárodní migrace, prošla Praha od konce socialismu změnami v prostorové diferenciaci města. Cílem diplomové práce je zjistit proměnu v rozmístění domácností v hlavním městě Praze v období let 1991 až 2011 a zjistit příčiny těchto změn. První část práce předkládá teoretická východiska zaměřená na druhý demografický přechod, procesy, jež formují dnešní město a teoretické koncepty týkající se rezidenční mobility. Empirická část pak na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů analyzuje změnu jednotlivých typů domácností v Praze. Podle typologie zástavby v Praze je dále zhodnocen vývoj jednotlivých typů domácností v nich s následnou analýzou závislosti mezi typem zástavby a typem domácnosti. Klíčová slova: struktura domácností; sčítání lidu; typy zástavby; Praha
|
|
|
Kvalita rezidenčního prostředí a rezidenční spokojenost seniorů
Dvořáková, Nina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Poznání kvality života je interdisciplinární záležitostí. Fyzické a sociální prostředí, které člověk obývá, považujeme za základní stavební kameny kvality lidského života. Klasickou geografickou otázkou je, jaký vztah mezi lidmi a prostředím vzniká. Jedním ze způsobů, jakým můžeme měřit vztah člověka a prostředí, je ptát se, jak člověk prostředí vnímá a jak je hodnotí. Vhodným nástrojem k poznání těchto souvislostí je koncept rezidenční spokojenosti. Rezidenční spokojenost se odvíjí od toho, v jakém souladu jsou potřeby a schopnosti člověka s vlastnostmi prostředí, které obývá. Tato dizertační práce se zaměřuje na pochopení významu prostoru v kontextu stáří a na jeho následnou využitelnost při výzkumech rezidenční spokojenosti stárnoucí populace. Práce přispívá k poznání vysoce společensky relevantního tématu a rozšiřuje poznatky o kvalitě obytného prostředí seniorské populace. Propojuje výzkumy geografie města a gerontologických disciplín. Výzkum rezidenční spokojenosti je řešen na pozadí urbánních procesů, které významně ovlivňují podobu současných postsocialistických měst. Obytné prostředí je v dizertační práci chápáno zároveň jako prostředek a omezení, které podstatným způsobem působí na kvalitu života stárnoucích lidí. V úvodní části se dizertační práce věnuje zasazení zkoumané problematiky do...
|
host ::
RSS.