|
|
Nové církevní zákony z roku 1949
Futera, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
Tématem této práce je problematika tzv. "nových církevních zákonů" přijatých v roce 1949, sloužících jako jeden z mocenských nástrojů k potlačení církví a ke kontrole společnosti. V rámci jednotlivých kapitol se zabývám genezí tzv. nových církevních zákonů, přijatých československým komunistickým režimem v roce 1949 a jejich významem nejen pro konfesní právo následujícího období až do současnosti. V této souvislosti si kladu otázku, do jaké míry tyto zákony ovlivnily a ovlivňuji nejen život církví, zvláště pak církve katolické, ale i myšlení české společnosti ve vztahu k církvi dnes. Tato práce se týká tří okruhů, které jsou ale nutně propojeny: prvním je samotná zákonná úprava, druhým společenská recepce církve ve spojitosti s těmito zákony a třetím je promítání těchto zákonů také do současné politické rétoriky. Cílem práce pak je ukázat hlubokou vnitřní propojenost a dynamiku těchto tří okruhů tak, jak se projevily v minulosti a jak se v návaznosti na historii projevují dnes. Klíčová slova Československo, rok 1949, církevní zákony, moc a právo, současnost, zákon, společnost, politika.
|
|
|
Mikuláš Puchník - život a právnické dílo
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Abstrakt_česky Disertace se zabývá výzkumem kanonického procesního práva v Praze na sklonku 14. stol. Rozebírá dílo Processus iudiciarius secundum stilum Pragensem v ohledu historickém i právním a zasazuje ho do právních i správních kontextů doby konce 14. a poč. 15. stol. Dílo bylo hojně užíváno studenty práva na pražské univerzitě jako učební text i úředníky arcibiskupství pražského stejně jako procesními stranami (žalobci i obhájci) v jednotlivých kauzách. Disertace obsahuje textovou část skládající se z biografie autora Processu Mikuláše Puchníka, právně-historické analýzy díla zahrnujícího i popis právních obyčejů a zasazení díla do evropského kontextu a paleograficko-kodikologického rozboru rukopisů. Druhá část disertace obsahuje edici zpracovanou s užitím čtyř rukopisů (Mnichov 677 jako základní text a další tři rukopisy pocházející ze 14. stol.).
|
|
|
České azylové právo od 16. do 18. století
Lojek, Antonín ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato práce se věnuje zejména českému azylovému právu od počátku 16. století do konce 18. století. Historie azylu je pro chápání dnešní azylové problematiky velmi významná, přičemž zájem historiků zabývajících se otázkami azylového práva je poměrně velký, avšak soustřeďuje se převážně na otázku vývoje azylu a s ním souvisejících institutů v recentní době - v 19. a především ve 20. a 21. století. Snahou autora této práce bylo osvětlit historii azylu v době předcházející Vídeňskému kongresu a revolucím roku 1848, poukázat na různorodé podoby, jichž azylové právo v této době nabývalo a pokusit se zodpovědět také otázky kontinuity vývoje azylového práva. Pozornost se zaměřuje zejména na azylové právo výše uvedeného období v českých zemích, jeho zakotvení v právním řádu či v jednotlivých mezinárodních smlouvách a jeho uplatňování v praxi, jak jej podávají historické prameny. Jelikož však české země ve sledovaném období zdaleka netvořili svébytný ostrov, ale právě naopak byly bytostně provázány s vývojem v širší evropské společnosti a ostatních zemích Habsburské monarchie, věnuje se tato práce zkoumanému jevu právě v širších souvislostech tehdejší Evropy. Azylové právo 16. až 18. století bylo mnohotvárné a otevřené, ale také ambivalentní, obtíženo problémy a konflikty. Avšak jeho hlavní význam především...
|
|
|
Úřad generálního vikáře
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
Práce se na začátku zabývá pojmem církevního úřadu obecně. Církevním úřadem se myslí natrvalo ustanovená služba buď božským nebo církevním ustanovením k dosažení duchovního cíle. Osoba, která úřad zastává, jej získala kanonickým udělením když byla před tím prokázána její vhodnost. Úřad také lze pozbýt, a to buď přirozenými okolnostmi, z vůle nositele úřadu nebo z vůle kompetentní autority. Text práce se dále zabývá vlastním tématem, totiž úřadem generálního vikáře. Nejprve nahlíží problematiku z historického hlediska. Úřad generálního vikáře má své kořeny ve správním uspořádání Římské říše, ale rozvinul se až ve středověku, zvláště v době, kdy papežové sídlili v Avignonu. Dále text pojednává o generálních vikářích v českých dějinách a o snad nejznámějším reprezentantovi tohoto úřadu, svatém Janu Nepomuckém. V další části práce zpracovává vlastnosti úřadu generálního vikáře, to jest povahu moci tohoto úřadu, jeho výlučnost a jedinečnost v diecézi, vztah k diecéznímu biskupovi a dalším činitelům vedení diecéze. Následuje rozbor pravomocí generálního vikáře. V závěru práce je pojednáno o omezeních, spjatých s tímto úřadem a s možnostmi pozbýt tohoto úřadu. Asi nejobvyklejším případem ztráty úřadu generálního vikáře je zánik moci biskupa, na němž je vikář závislý.
|
|
|
Právo exklusivity při papežských volbách
Suchánek, Drahomír ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent) ; Valeš, Václav (oponent)
Právo exklusivity při papežských volbách. Projekt disertační práce se soustřeďuje na institut tzv. práva eklusivity. Středem zájmu je tak samotná podstata problému, tak i politické, církevní a právní souvislosti, které se vztahují k využití tohoto práva při papežských volbách. Ačkoliv se nejednalo o církevní oficiálně uznané privilegium, bylo vícekrát v procesu ustanovování papežů využito a zásadním způsobem určovalo hlasování kardinálského kolegia. Výzkum v této oblasti by měl ukázat právní základ uvedené problematiky, možnosti uplatnění práva exlusivity a odlišné způsoby interpretace zastánců, respektive odpůrců jeho užití.
|
|
|
Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - institut církevního práva v kontextu konfesního práva a pastorace
Man, Zdeněk ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
1 Anotace / Annotation Jméno a p íjmení autora: Zden k Man Název diplomové práce: Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - institut církevního práva v kontextu konfesního práva a pastorace Název práce v angli tin : Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - Canon Law Institute in context of State Ecclesiastical Law and Pastoral Ministry Katedra: pastorálních obor a právních v d Vedoucí diplom. práce: prof. JUDr. Antonín Ignác Hrdina, DrSc., O.Praem. Rok obhajoby: 2011 Po et stran: 170 Anotace Diplomová práce se zabývá institutem tzv. formálního úkonu odpadnutí od katolické církve (actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica), který byl jako zvláštní kanonický institut vložen do Kodexu kanonického práva (CIC) 1983 (kánony 1086 §1, 1117, 1124). Institut je zkoumán v kontextu existence konfesn -právního institutu "vystoupení z církve" ve sledovaných zemích (SRN, Rakousko, Švýcarsko) a také v kontextu souvisejících pastora ních otázek. Problém odpovídající kanonicko-právní reakce na "vystoupení z církve" však institut actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica vy ešit nepomohl, proto práce hodnotí jako pochopitelné, že byl církevním zákonodárcem s právní ú inností v roce 2010 zrušen. Annotation This thesis considers the institution of the formal act of defection from the Catholic...
|
|
|
Příprava na život v manželství z hlediska kanonického práva
Matějková, Monika ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Titul: Příprava na život v manželství z hlediska kanonického práva Tématem diplomové práce jsou přípravy na manželství podle kanonického práva. Práce je rozdělena na tři části, první se věnuje pastorační oblasti přípravy na manželství, druhá pojednává o církevněprávním předmanželském šetření a rozebírá snubní protokol, ve třetí části se pojednává o potížích, které mají být zjištěny již během přípravy, a pak musejí být adekvátně řešeny (obvykle žádostí o dispenz). Součástí diplomové práce je také výzkum provedený na 49 párech snoubenců, za účelem "zmapovat" pastorační a právní přípravu na manželství v praxi. Klíčová slova: příprava na manželství, kanonické právo, snoubenci, snubní protokol, dispenz
|
|
|
Svoboda křesťana - pojem a problémy uznání v kanonickém právu
Kolářová, Marie ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kašný, Jiří (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
RESUME Svoboda křesťana - Pojem a problémy uznání v kanonickém právu Práce analyzuje obecné pojmy svoboda, morálka a právo a odlišnosti v působení právních a morálních norem. Porozumění těmto pojmům je důležité pro vyvozování závěrů ohledně uznání a zakotvení svobod křesťana v pozitivním kanonickém právu. Člověk je svobodnou bytostí stvořenou k obrazu Božímu. Každý člověk je svobodný ve své lidské podstatě. Jedná se o základní svobodu, která zakládá důstojnost člověka. Z této svobody vyplývá odpovědnost člověka, člověk se musí vždy nějakým způsobem sebeinterpretovat, a i když tuto interpretaci odmítá, nic tím nezmění, protože i tento postoj je jeho interpretací. Při analýze pojmu svoboda narážíme na omezení člověka. Každý jednotlivec je limitován vnějším prostředím i svou vlastní osobností. Tato omezení však nepopírají transcendentální svobodu, protože člověk se vždy uskutečňuje ve svém konkrétním prostředí ne neomezeně co do libovůle, ale v rámci těchto podmínek. Z této transcendentální svobody člověka vychází svoboda rozhodování. Právo ve svém obecném pojmu je hodnotovou kategorií. V další části práce se proto věnuji kanonickému právu a jeho vztahem k obecnému pojmu právo. Práce vychází z jednoty lidského osoby, z toho důvodu také nemohou existovat různé druhy práva (v jeho obecném pojmu), protože...
|
|
|
K právnímu postavení katolické církve jako veřejnoprávní korporace v rámci vnitrostátního práva - nástin koncepce
Man, Zdeněk ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
RESUMÉ Práce přináší nástin koncepce tzv. veřejnoprávního uznání církví a náboženských společností státem, kterým získávají církve status veřejnoprávní korporace, při zaměření na katolickou církev. Nejprve se zabývá celkovým rámcem poměru mezi církví a státem, výkladem pojmů a významem konfesněprávní úpravy. Následně popisuje institut veřejnoprávního uznání církve ze strany státu z pohledu historického, a dále z hlediska významu a pozice v právním řádu určitého státu. V práci jsou také analyzovány zahraniční modely aplikace této koncepce, konkrétně ve Švýcarsku a SRN, které by mohly být poučenou inspirací i pro Českou republiku. Současně je prozkoumán soulad veřejnoprávního statusu se základními předpoklady fungování současného právního státu z pohledu katolické církve. Jejím stanoviskem není obecné univerzální přijetí či odmítnutí tohoto institutu. Církev posuzuje zejména funkční hledisko. V souladu s učením II. vatikánského koncilu o principu zdravé spolupráce však může být veřejnoprávní status vhodným nástrojem. Na otázku z úvodu, zda církev má mít v rámci právního řádu přiznán status veřejnoprávní korporace dává práce kladnou odpověď. V kontextu pojetí církve jako společenské a veřejné záležitosti je veřejnoprávní status jedním z projevů kooperace státu s veřejností, v daném případě s církví a vytváří...
|
|
|
Premonstrátská privilegia v platném kanonickém právu.
Vácha, Pavel ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
Resume Problematika privilegií premonstrátského řádu, které je tato práce věnována, není tématem, jež by vzbuzovalo zájem širokého okruhu lidí. Ten je totiž logicky omezen na členy premonstrátského řádu a na ty, kteří jakýmkoli způsobem jsou s touto problematikou konfrontováni. Vzhledem k metodickému postupu se však tato práce může stát přínosnou i pro ty, kteří se věnují studiu fenoménu privilegií jak v sekulárním tak kanonickém právu. Autor si při práci na tématu vytyčil poměrně nesnadný úkol, totiž nepředkládat pojednání o premonstrátských privilegiích, které vyžaduje předchozí studium problematiky privilegií jak ve sekulárním tak následně i kanonickém právu, ale naopak postupně provádí čtenáře touto problematikou od obecné roviny k jednotlivým privilegiím tohoto řádu. Proto v prvním oddílu práce klade nejprve pojednání, jež charakterizuje jev privilegia jako takový a následně odhaluje jeho užití v římském právu, které lze nazvat společný kořenem sekulárního i obecného práva. Druhý oddíl však stojí již cele na půdě kanonického práva. V jeho první části podává průřez historií užívání privilegií, se zřetelem na právo řeholních společností, od počátků do kodifikace kanonického práva, která vstoupila v platnost roku 1984. Druhá část přináší rozbor situace privilegií dle v současnosti platných norem. Stěžejní...
|
host ::
RSS.