|
|
Tvorba učebních úloh s problémovými prvky ze vzdělávacího oboru Chemie
Vojíř, Karel ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Tato práce se zabývá tvorbou učebních úloh přímo navazujících na Standardy pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie. Autor této práce téma zpracovával v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání. Východiskem pro tvorbu úloh sloužících k ilustraci a konkretizujícímu zpřístupnění Standardů se stal rozvoj přírodovědné gramotnosti, jakožto princip výuky chemie v širších souvislostech a s přenosem do mimoškolního prostředí. Učební úlohy byly vytvářeny na základě v práci popsaných teoretických východisek přírodovědné gramotnosti a výsledků českých žáků v jejím testování, kontextu Standardů v českém kurikulárním systému, prvků problémového vyučování, typologie učebních úloh a jejich kognitivních parametrů. V průběhu tvorby byly úlohy pilotně ověřovány. Výsledky pilotního ověření byly využity v další tvorbě. Na základě metodologie popsané v této práci byl vytvořen materiál Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání - Chemie, který obsahuje ucelenou sadu učebních úloh ilustrujících dvě třetiny indikátorů ze Standardů pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie.
|
|
|
Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie u nás
Dalíková, Martina ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie podává stručný přehled o alternativních školách rozšířených v České republice. Práce se zabývá krátký popisem a charakteristikou vybraných alternativních škol a jejich metodami využívaných ve výuce. Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled existujících alternativních metod výuky a ukázat jejich využití při výuce chemie.
|
|
|
Les jako vzdělávací prostor? Rozvoj přírodovědné gramotnosti v preprimárním vzdělávání pomocí environmentálních témat
Štáhlová, Kateřina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Pumpr, Václav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Les jako vzdělávací prostor? zkoumá pomocí kvantitativních metod ve své empirické části rozdíly mezi dětmi z běžných mateřských škol a lesních mateřských škol z hlediska míry utváření jednotlivých komponent přírodovědné gramotnosti, resp. znalostí vybraných pojmů (konceptů). Za tímto účelem vytváří Model hodnocení přírodovědné gramotnosti předškolních dětí (didaktický test) na příkladu zpracování konkrétního tématu les. Práce je zasazena do konceptu pedagogiky, vývojové psychologie a sociální ekologie. V teoretické části je diskutována problematiky přírodovědné gramotnosti především v souvislosti s preprimárním věkem. Dále jsou z perspektivy vývojové psychologie popsány v základní rovině kognitivní vývojové charakteristiky předškolního věku. Rovněž se zaměřuje na dokumenty strategické povahy (trvale) udržitelného rozvoje. Práce přináší první zajímavý vhled do dané problematiky a odkrývá některé závažné skutečnosti, jako například fakt, že děti z běžných školek zaměňují přírodní objekty za objekty umělé a orientují se hůře v neživých složkách přírody, než je tomu u dětí z lesních mateřských školek. Klíčová slova: přírodovědná gramotnost, preprimární vzdělávání, udržitelný rozvoj, lesní mateřské školky, rámcově vzdělávací program, kognitivní vývoj, školní vzdělávací program
|
|
|
Spektrum mutací genu FGFR3 u hypochondroplázie
Janoušková, Simona ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent)
Hypochondroplázie (MIM 146000) je skeletální dysplázie, která se projevuje různě závažným disproporčním malým vzrůstem s rhizomelickým nebo mesomelickým zkrácením horních i dolních končetin. Pacienti mají také často makrocefalii s normálními obličejovými rysy. Hypochondroplázie je onemocnění s autozomálně dominantní dědičností. U části nemocných je příčinou onemocnění zárodečná mutace v genu FGFR3, u části nemocných však příčina onemocnění zůstává stále neznámá. Gen FGFR3 kóduje tyrosin kinázový receptor, který negativně reguluje přeměnu chrupavky na kost. Mutace v genu FGFR3, které jsou příčinou hypochondroplázie, vedou ke konstitutivní aktivaci receptoru a tím inhibici růstu dlouhých kostí. V této práci byly molekulárně genetickými metodami analyzovány vybrané oblasti genu FGFR3 u 98 pacientů s disproporčním malým vzrůstem a klinickou diagnózou hypochondroplázie, z nich bylo 18 nemocných z 12 rodin s familiárním výskytem onemocnění a 80 bylo sporadických případů. U všech zařazených pacientů byla již dříve standardním molekulárně genetickým vyšetřením vyloučena přítomnost častých rekurentních zárodečných mutací v exonu 13 (v kodonu 540) a v exonu 15 (v kodonu 650). Genomová DNA pacientů byla izolována z leukocytů periferní krve, vyšetření bylo provedeno s informovaným souhlasem pacienta nebo jeho...
|
|
|
Dovednosti žáků v chemii v období kurikulární reformy
Bayerová, Anna ; Cídlová, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou osvojování dovedností žáků základní školy a niž- ších ročníků osmiletého gymnázia. Nejprve byl navržen systém doporučených obecných (univerzálních) a specifických (speciál- ních) dovedností žáků, které by si měli osvojit v předmětu chemie na úrovni základního vzdě- lávání. Tento systém byl ověřován a následně upravován podle výsledků dotazníkového šetření mezi celkem 121 pedagogy vyučujícími chemii na všech stupních škol (základní škola, čtyřleté gymnázium, osmileté gymnázium, univerzity). Následně také žáci (7., 8. a 9. ročník základní školy a 1., 2. a 4. ročník osmiletého gymnázia) vyjadřovali své názory na význam vybraných speciálních chemických dovedností. V rozsáhlém dotazníkovém šetření mezi 957 žáky bylo mimo jiné zjištěno, že žáci za nejdůle- žitější a současně nejhůře zvládnuté vstupní dovednosti pokládali dovednosti potřebné k bez- pečnému provádění chemických pokusů. Za nejméně důležité z hlediska svého následujícího studia chemie pokládali dovednosti související se vztahem člověka k přírodě a k trvale udrži- telnému rozvoji. Ve druhé části disertační práce byl použit didaktický test k ověření, zda mají žáci skutečně osvojeny vybrané obecné (univerzální) a specifické (speciální) dovednosti. Testováním 431 žáků (9. ročník základní školy a 4. ročník...
|
|
|
Indikátory GUR: Návrh modelu a sady indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti v ČR
Končinská, Alice ; Třebický, Viktor (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
V současné době se začíná v České republice uplatňovat Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Vstupuje do různých strategických dokumentů i do pedagogické a andragogické praxe. K hodnocení tohoto typu vzdělávání vzniká zejména v zahraničí řada indikátorů. Česká republika stojí před úkolem tyto indikátory upravit pro české prostředí či vytvořit vlastní. Tato práce se zabývá výsledkovými indikátory, tedy indikátory dopadu vzdělávání k udržitelnému rozvoji na gramotnost dospělé veřejnosti na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Práce analyzuje vybrané národní i mezinárodní strategické dokumenty a českou i zahraniční odbornou literaturu z hlediska koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Tyto koncepce pak analyzuje z hlediska vzdělávacích kvalit, ze kterých se skládá gramotnost k udržitelnému rozvoji. Identifikované kvality následně expertně posuzuje podle definice gramotnosti k udržitelnému rozvoji a sestavuje komplexní Model gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti. Na základě tohoto modelu sestavuje sadu 65 indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti včetně indikátorových listů, která je určena zástupcům veřejné správy na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Součástí indikátorových listů jsou i některé již...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Model tvorby indikátorového systému pro ověřování občanské kompetence žáků ve výuce chemie v základním vzdělávání
Janoušková, Svatava ; Beneš, Pavel (vedoucí práce) ; Vašutová, Jaroslava (oponent) ; Švarcová, Iva (oponent)
Jedním z aktuálních témat současného pedagogického výzkumu v České republice i v zahraničí se stává problematika rozvíjení klíčových kompetencí žáků ve výuce a jejich hodnocení. Disertační práce tuto potřebu reflektuje a zabývá se proto problematikou tvorby indikátorů pro hodnocení kompetencí žáků v základním vzdělávání, konkrétně hodnocením občanské kompetence žáků ve výuce chemie v základním vzdělávání. Práce představuje komplexní výzkumný problém, který se snaží dospět od vytyčení významu základních pojmů a zásad tvorby indikátorového systému k vlastnímu modelu indikátorového systému pro hodnocení občanské kompetence žáků ve výuce chemie v základním vzdělávání. Účelem práce je vymezit, na základě obsáhlé analýzy různých českých i zahraničních informačních pramenů, význam základních pojmů, jakými jsou indikátor, indikátorová hypotéza, systém indikátorů a indikátory kvality vzdělávání. Tato analýza má za úkol vytvořit zejména takový pojmový systém, jež je ve studované oblasti kompatibilní se zeměmi, jež indikátory, resp. jejich systémy ve svých vzdělávacích systémech již využívají nebo se k tomu bezprostředně chystají. Dále se práce zabývá způsoby tvorby indikátorů kvality vzdělávání a jejich začleněním do systému hodnocení různých aspektů vzdělávacího systému na mezinárodní, národní a školní úrovni....
|
host ::
RSS.