|
|
Imunomodulace kombinovaným působením dvou typů specifických ligandů
Adámek, David ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Pompach, Petr (oponent)
CD69 a NKR-P1 jsou receptory patřící do C-lektinové rodiny leukocytárních receptorů. V současnosti jsme identifikovali dva typy ligandů pro tyto receptory, aktivátory a inhibitory, pomocí nichž lze účinně modulovat odpověď buněk imunitního systému. První třída těchto ligandů (dimerní N-acetyl-D-glukosaminy) je schopna se vázat na oba dva druhy receptorů (CD69 i NKR-P1) a aktivovat tak buňky. Oproti tomu druhá třída ligandů (calix[4]reny) je schopna účinně inhibovat funkce receptoru CD69, nikoli však receptoru NKR-P1. Předmětem této studie bylo najít optimální kombinaci těchto dvou tříd ligandů a prozkoumat výchozí koncentrace těchto látek vhodné pro použití v nádorových terapiích. Účinek ligandů byl sledován v základních testech buněčné aktivace, buněčné smrti (schopnost ochránit buňky imunitního systému před apoptosou) a schopnosti stimulovat buněčné zabíjení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium receptorů NKR-P1A a NKR-P1B exprimovaných v eukaryotických organismech
Ivanova, Lyubina ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Důležitou součástí imunitního systému jsou NK (natural killer) buňky, které mají schopnost identifikovat antigeny a cizorodé látky přítomné v organismu prostřednictvím molekulově rozmanitých receptorů. Mezi receptory přirozených zabíječů patří lektinové proteiny NKR-P1A a NKR-P1B, jejichž ligandy jsou převážně terminální oligosacharidy glykoproteinů na cílových (např. nádorových) buňkách. Po interakci sacharidových struktur na povrchu antigenů s jejich vazebnými partnery na NK receptorech jsou spouštěny výkonné mechanismy NK buněk, které příslušné cílové buňky zabíjí. V současné době jsou poznatky v oblasti NK buněk, jejich receptorů a interakcích s ligandy značně využívány při léčbě nádorů, virových a autoimunitních onemocnění. Exprese heterologních proteinů v eukaryotických organismech s sebou přináší mnoho výhod. Methylotrofní kvasinka Pichia pastoris je, na rozdíl od prokaryotických organismů, schopná post-translačních modifikací, jejichž výsledkem jsou biologicky aktivní molekuly exprimovaných proteinů. Expresní systém P. pastoris má obvykle vysokou úroveň exprese proteinů a je obecně pokládán za rychlejší, snažší a levnější ve srovnání s jinými eukaryotními systémy. V této diplomové práci jsou předkládány výsledky přípravy expresního vektoru, vhodného pro expresi potkaních proteinů NKR-P1A a...
|
|
|
Studium molekulárních mechanismů eliminace klinicky významných nádorů zabíječskými buňkami.
Libigerová, Martina ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Sacharidy mají základní úlohu v široké škále biologických jevů. Je dobře známo, že většina eukaryotických bílkovin je glykosylovaných a že jejich glykosylace prochází dynamickými změnami, které stále ještě nejsou zcela objasněny. Nicméně, jedna z oblastí, ve které se význam povrchové glykosylace buněk stal v poslední době předmětem aktivního výzkumu, jsou nádorové plasmatické membrány, kde by mnoho změn v glykosylaci, mohlo být užitečných pro diagnózu a hlavně i pro léčbu zhoubných onemocnění. Zajímavé glykokonjugáty povrchu buněk, a to N-vázané a O-vázané oligosacharidy byly nalezeny terapeuticky atraktivní pro léčbu některých nádorů. A i když naše chápání účasti těchto hlavních tříd glykanů ve vzniku nádorů není ani zdaleka kompletní, existuje již několik příkladů protinádorové vakcíny na bázi sacharidů. Proto jsme se rozhodli tomuto tématu hlouběji věnovat, zejména molekulárním mechanismům zodpovědným za rozpoznání změn povrchové nádorové glykosylace buňkami imunitního systému. Přestože byly v minulosti v naší laboratoři identifikovány některé receptory lektinového typu specifické pro lektinové receptory přirozených zabíječských buněk, velmi málo je doposud známo o jejich tzv. endogenních ligandech na povrchu nádorových buněk, zejména na buněčném povrchu klinicky významných nádorů. Rozhodli jsme...
|
host ::
RSS.