|
|
Adhezivní vlastnosti větvených oligoesterů plastifikovaných triethylcitrátem a liberace léčiv z těchto nosičů
Dvořáková, Petra ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie Rigorózní práce Adhezivní vlastnosti větvených oligoesterů plastifikovaných triethylcitrátem a liberace léčiv z těchto nosičů Mgr. Petra Dvořáková SOUHRN Cílem rigorózní práce bylo studium adhezivních vlastností větvených terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, glykolové a dipentaerythritolu, plastifikovaných 30 % triethylcitrátu, a liberace flukonazolu a acikloviru z těchto nosičů. V teoretické části této práce jsou popsány mechanismy bioadheze, biologické substráty, polymery používané v terapeutických systémech léčiv a mechanismy liberace léčiv. V experimentální části byla měřena adhezivita plastifikovaných oligoesterů. Jako modelový podklad byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Mírou adhezivity je maximální síla Fmax [N], která je potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Tato síla byla vztažena k velikosti kontaktní plochy a vyjádřená v jednotkách mN/mm2 . Nejvyšší adhezivita byla zjištěna u oligoesterů 5D a 8D s nízkou dynamickou viskozitou. Lineární závislost mezi adhezivitou a dynamickou viskozitou však nelze konstatovat. Dále byla sledována liberace léčiv (flukonazolu a acikloviru) při 37řC, jako disoluční médium byl použit fosfát citrátový pufr pH 7,0. Průběh liberace je tedy ovlivněn molární...
|
|
|
Studium vlastností tablet ze dvou typů mikrokrystalické celulosy
Lišková, Simona ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Souhrn V rigorózní práci je studována pevnost a doba rozpadu tablet ze dvou typů Microcelu®, konkrétně Microcelu® MC - 12 a Microcelu® MC - 500. Uvedené vlastnosti se sledovaly v závislosti na lisovací síle (3, 4, 5 kN), přídavku dvou typů mazadel (stearan hořečnatý, stearylfumarát sodný) ve dvou koncentracích (0, 5 % a 1 %) a přídavku dvou typů modelových léčivých látek v koncentraci 50 % (kyselina acetylsalicylová, kyselina askorbová). Použité lisovací síly byly 3, 4 a 5 kN, výlisky s léčivy byly lisovány jen silou 5 kN. Pevnější výlisky poskytoval Microcel MC - 12. Přídavek mazadel snížil pevnost výlisků v případě obou typů Microcelů, více citlivý na mazadlo byl Microcel MC - 500. Citlivost rostla s koncentrací mazadla a větší byla v případě stearanu hořečnatého. Doba rozpadu byla delší v případě tablet z Microcelu MC - 12. Přídavek mazadel dobu rozpadu tablet významně zkrátil v případě obou typů Microcelu, nejrychleji se rozpadaly tablety s 1 % přídavkem stearanu hořečnatého. V případě tablet s léčivy byly vždy pevnější a s delší dobou rozpadu tablety z Microcelu MC - 12 a s léčivem kyselinou acetylsalicylovou.
|
|
|
Studium vlastností tablet z dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého
Korotvičková, Martina ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
V práci byly studovány vlastnosti tablet z dihydrátu hydrofosforečnanu vápenatého (Emcompress® ) ve směsi s Vivasolem v koncentraci 1 a 2 % a mazadly v koncentraci 0,5 a 1 %. Dále byly studovány tablety ze směsí Emcompressu a Prosolvu SMCC® 90 v poměrech 1:1 a 3:1 bez a s 0,5 či 1 % mazadel. Použitá mazadla ve všech případech byla stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný. Tablety s Vivasolem byly lisovány silami 10, 12 a 14 kN, tablety s Proslovem 6, 8 a 10 kN. U všech tablet byla hodnocena pevnost tablet v tahu a doba rozpadu. Zatímco u tablet s Vivasolem rostla pevnost s lisovací silou nezávisle na rostoucí koncentraci Vivasolu nebo typu mazadla, doba rozpadu s lisovací silou nerostla a byla zkrácena vyšší koncentrací Vivasolu, zejména po přidání stearanu hořečnatého. Pevnost tablet ze směsi Emcompress a Prosolv 1:1 byla vyšší než u směsi 3:1 a rostla s lisovací silou. Mazadla snižovala pevnost výrazněji u směsi Emcompress-Prosolv 1:1 a to přímo úměrně rostoucí koncentraci mazadel. Nejkratší dobu rozpadu měly tablety ze směsí suchých pojiv bez mazadel, doba rostla s lisovací silou. Výrazně delší byla při rostoucí koncentraci mazadel u směsi Emcompress-Prosolv 3:1, u směsi v poměru 1:1 toto vždy neplatilo, v obou případech však byla delší při použití Pruvu. Při porovnání pevnosti tablet z...
|
|
|
Studium vlastností tablet ze tří typů mikrokrystalické celulosy
Koreňová, Michaela ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE- Michaela Korenová- 2009 STUDIUM VLASTNOSTÍ TABLET ZE TRÍ TYPU MIKROKRYSTALICKÉ CELULÓZY SOUHRN Práce se zabývá studiem vlastností výlisku ze trí typu prímo lisovatelné mikrokrystalické celulózy, a to Microcelu® MC-102 SP, Microcelu® MC-122 a Microcelu® MC-250. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, prídavku 0,5% mazadel stearanu horecnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) a prídavku 50% modelových lécivých látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 3, 4 a 5 kN, výlisky s lécivy byly lisovány jen silou 5 kN. Pevnost tablet ze všech trí typu Microcelu rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se snižovala. Výlisky z Microcelu MC-102 SP mely obdobnou pevnost jako z Microcelu MC-122, zatímco z Microcelu MC-250 byla pevnost nižší. Nejhlubší pokles pevnosti vlivem mazadel byl zaznamenán pro Microcel MC-122 a nejnižší pro Microcel MC-102 SP. Dobu rozpadu mazadla zkracovala v prípade všech Microcelu. Nejdelší dobu rozpadu mely tablety z Microcelu MC-102 SP. Výlisky s obema lécivy mely výrazne nižší pevnost než bez léciv, pevnejší byly výlisky s kyselinou acetylsalicylovou s výjimkou smesi s Microcelem MC-102 SP. Tablety s lécivy mely pevnost nižší se stearanem horecnatým s výjimkou kyseliny askorbové s Microcelem...
|
|
|
Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného sorbitolu
Zemanová, Eva ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Diplomová práce 2009 - Eva Zemanová Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného sorbitolu. SOUHRN : Práce se zabývá studiem vlastností výlisků ze dvou typů přímo lisovatelného sorbitolu, a to SorbitabuTM SD 250 a SorbitabuTM SD 500. Studovala se pevnost v tahu a doba rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného ( Pruvu ) ve dvou koncentracích 0,5% a 1% a 50% přídavku modelových účinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 3, 4,5 a 6 kN, výlisky s léčivy byly lisovány jen silou 6 kN. Pevnost výlisků z čistého SorbitabuTM SD 500 byla vyšší než ze SorbitabuTM SD 250. SorbitabTM SD 500 prokázal citlivost na přídavek obou mazadel v obou koncentracích na rozdíl od SorbitabuTM SD 250, kdy poklesla pevnost tablet pouze s 1% přídavkem stearanu hořečnatého. Doba rozpadu výlisků z obou látek byla prodloužena vlivem mazadel, v případě SorbitabuTM SD 500 nejvýrazněji 1%přídavkem stearanu hořečnatého a to u všech lisovacích sil. Pevnost tablet s léčivy byla vyšší v případě kyseliny acetylsalicylové a u obou léčiv se SorbitabemTM SD 250. U tablet s kyselinou acetylsalicylovou snížil více pevnost stearan hořečnatý, u kyseliny askorbové nebyl statisticky významný rozdíl v rámci typu mazadla. Doba rozpadu tablet...
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsí přímo lisovatelného škrobu a laktitolu
Vajglová, Jana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
9 SOUHRN V práci byla studována pevnost a doba rozpadu přímo lisovaných tablet připravených ze směsí pregelatinizovaného škrobu Starch 1500 a přímo lisovatelného laktitolu LactyTabu v poměrech 1:1 a 3:1 v závislosti na lisovací síle (12, 16, 20kN), na koncentraci mazadla, stearylfumarátu sodného, Pruvu (0, 0,5 a 1%) a přídavku modelové účinné látky, kyseliny acetylsalicylové (50 %). Pevnost tablet ze směsí Starch 1500 a laktitolu v poměrech 1:1 i 3:1 rostla s lisovací silou a klesala s rostoucí koncentrací Pruvu, u směsi v poměru 1:1 nebyl významný rozdíl v pevnostech výlisků s 0,5 a 1% mazadla. Nejpevnější tablety poskytla směs Starch 1500 a laktitolu 1:1 bez mazadla. Podobně pevnost výlisků s kyselinou acetylsalicylovou byla vyšší u směsi v poměru 1:1 a klesala s rostoucí koncentrací Pruvu. Doba rozpadu výlisků rostla s lisovací silou. Předpoklad delší doby rozpadu u směsí s vyšším podílem Starch 1500 se potvrdil u lisovací síly 12 a 20 kN s výjimkou směsi s 1% Pruvu. U tablet s kyselinou acetylsalicylovou byla doba rozpadu delší pro směs 1:1 a rostla se stoupající koncentrací mazadla. U směsí suchých pojiv bez léčiva v poměru 3:1 se doba rozpadu zkracovala s rostoucí koncentrací mazadla, pro lisovací síly 12 a 16 kN nebyly rozdíly pro směsi s 0 a 0,5% Pruvu významné. U směsí Starch 1500 a laktitolu v...
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsi přímo lisovatelného xylitolu a mikrokrystalické celulosy
Komínková, Hana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Rigorózní práce - Hana Komínková - 2008 Název v ceštine: Studium vlastností tablet ze smesi prímo lisovatelného xylitolu a mikrokrystalické celulosy Souhrn: Práce se zabývá studiem vlastností výlisku ze smesi prímo lisovatelného xylitolu Xylitabu® 300 a mikrokrystalické celulosy Microcelu® MC-12 v pomeru 1:1. (K tomuto pomeru se došlo po predcházejících pokusech s pevností tablet u samotného Xylitabu® 300 a jeho smesi s Microcelem® MC-12 v pomeru 3:1. Pevnost zde byla nedostacující.) Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, prídavku mazadel stearanu horecnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu®) v koncentracích 0,5 a 1 % a 50% prídavku modelových úcinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 10, 12,5 a 15 kN, výlisky s lécivy byly lisovány jen silou 15 kN. Tablety o hmotnosti 0,5 g a prumeru 13 mm se lisovaly na materiálovém testovacím stroji T1-FRO 50 TH.A1K Zwick/Roell a dále byly podrobeny zkoušce pevnosti na Schleunigerove prístroji Tablet Tester 8M a zkoušce doby rozpadu na prístroji Erweka ZT 301. Pevnost tablet ze smesi suchých pojiv rostla s lisovací silou. Prídavek mazadel zpusobil její snížení. Významnejší pokles zpusobil stearan horecnatý, a to v prímé závislosti na rostoucí koncentraci. S Pruvem byla pevnost...
|
|
|
Studium vlastností výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos
Nováková, Petra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
V práci je studována pevnost tablet v tahu a doba rozpadu výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos, Prosolv SMCC 90 a Prosolv HD 90, v závislosti na lisovací síle, přídavku dvou typů mazadel a dvou léčivých látek. Mazadla byla stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný v koncentraci 0,5%, aktivní látky kyselina askorbová a acetylsalicylová v koncentraci 50%. Prosolv SMCC 90 byl lépe lisovatelný než Prosolv HD 90; výlisky měly vyšší pevnost a ta se zvyšovala s lisovací silou. Prosolv HD 90 byl více citlivý na přídavek mazadel a větší pokles pevnosti byl zaznamenán v přítomnosti stearylfumarátu sodného. Vliv mazadel na pevnost tablet v přítomnosti léčivých látek nebyla stejná. Doba rozpadu výlisků z Prosolvu HD 90 bez i s mazadly byla kratší než z Prosolvu SMCC 90 a zvyšovala se s rostoucí lisovací silou. Doba rozpadu se prodloužila přídavkem mazadel a významně byla zkrácena přídavkem léčivých látek. Výlisky s kyselinou askorbovou měly kratší dobu rozpadu než s kyselinou acetylsalicylovou a doba rozpadu nebyla výrazně ovlivněna přítomností mazadel.
|
|
|
Studium bioadhezivních materiálů
Kuntová, Darina ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
SOUHRN DP KUNTOVÁ 2006 V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní teorie a mechanizmy bioadheze, vlastnosti bioadhezivních polymerů, faktory ovlivňující stupeň adheze a nejběžnější metody testování bioadheze in vitro. V experimentální části předkládané práce byly studovány adhezní vlastnosti terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu plastifikované 20% ethylpyruvátu nebo 30% triethylcitrátu. Byl použit materiálový zkušební stroj T1- FR050TH.A1K firmy Zwick/Roell. Mírou adhezivity byla maximální síla Fmax v [N] potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Naměřená síla potřebná k odtržení (Fmax) vzorků plastifikovaných oligoesterů byla porovnáván s Fmax běžně používaných adheziv jako jsou deriváty celulosy, akryláty nebo želatina. Byla měřena adhezivita při různých testovacích parametrech. Rychlost odtržení vzorku od podkladu byla zvolena 10 mm/min, 100 mm/min a 200 mm/min. Doba kontaktu vzorku a podkladu byla nastavena 5 s nebo 10 s a kontaktní síla 10 N nebo 20 N. Byly zjištěny adhezivní vlastnosti plastifikovaných terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu. Stupeň adhezivity byl vyšší než u gelů methylcelulosy, karbomeru, karmelosy a želatiny. Adhezivita oligoesterů se zvyšuje s rostoucí koncentrací...
|
|
| |
host ::
RSS.