Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium bioadhezivních materiálů
Kuntová, Darina ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
SOUHRN DP KUNTOVÁ 2006 V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní teorie a mechanizmy bioadheze, vlastnosti bioadhezivních polymerů, faktory ovlivňující stupeň adheze a nejběžnější metody testování bioadheze in vitro. V experimentální části předkládané práce byly studovány adhezní vlastnosti terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu plastifikované 20% ethylpyruvátu nebo 30% triethylcitrátu. Byl použit materiálový zkušební stroj T1- FR050TH.A1K firmy Zwick/Roell. Mírou adhezivity byla maximální síla Fmax v [N] potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Naměřená síla potřebná k odtržení (Fmax) vzorků plastifikovaných oligoesterů byla porovnáván s Fmax běžně používaných adheziv jako jsou deriváty celulosy, akryláty nebo želatina. Byla měřena adhezivita při různých testovacích parametrech. Rychlost odtržení vzorku od podkladu byla zvolena 10 mm/min, 100 mm/min a 200 mm/min. Doba kontaktu vzorku a podkladu byla nastavena 5 s nebo 10 s a kontaktní síla 10 N nebo 20 N. Byly zjištěny adhezivní vlastnosti plastifikovaných terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu. Stupeň adhezivity byl vyšší než u gelů methylcelulosy, karbomeru, karmelosy a želatiny. Adhezivita oligoesterů se zvyšuje s rostoucí koncentrací...
Studium bioadhezivních materiálů
Kuntová, Darina ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
SOUHRN DP KUNTOVÁ 2006 V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní teorie a mechanizmy bioadheze, vlastnosti bioadhezivních polymerů, faktory ovlivňující stupeň adheze a nejběžnější metody testování bioadheze in vitro. V experimentální části předkládané práce byly studovány adhezní vlastnosti terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu plastifikované 20% ethylpyruvátu nebo 30% triethylcitrátu. Byl použit materiálový zkušební stroj T1- FR050TH.A1K firmy Zwick/Roell. Mírou adhezivity byla maximální síla Fmax v [N] potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Naměřená síla potřebná k odtržení (Fmax) vzorků plastifikovaných oligoesterů byla porovnáván s Fmax běžně používaných adheziv jako jsou deriváty celulosy, akryláty nebo želatina. Byla měřena adhezivita při různých testovacích parametrech. Rychlost odtržení vzorku od podkladu byla zvolena 10 mm/min, 100 mm/min a 200 mm/min. Doba kontaktu vzorku a podkladu byla nastavena 5 s nebo 10 s a kontaktní síla 10 N nebo 20 N. Byly zjištěny adhezivní vlastnosti plastifikovaných terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, kyseliny glykolové a mannitolu resp. dipentaerythritolu. Stupeň adhezivity byl vyšší než u gelů methylcelulosy, karbomeru, karmelosy a želatiny. Adhezivita oligoesterů se zvyšuje s rostoucí koncentrací...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.