|
|
Latentní toxoplasmósa jako rizikový faktor vzniku schizofrenie a modulátor jejího průběhu
Holub, David ; Libiger, Jan (vedoucí práce) ; Přikryl, Radovan (oponent) ; Pavlovský, Pavel (oponent)
Schizofrenie je závažné, multifaktoriálně podmíněné a chronické onemocnění. Identifikace etiologických faktorů, jejich vzájemná interakce a interakce etiologických faktorů s genetickou predispozicí patří spolu s určením doprovodných patogenetických vlivů ke stěžejním úkolům účelné prevence, diagnostiky i léčby tohoto devastujícího onemocnění. TG (Toxoplasma gondii) patří k infekčním agens s nejpřesvědčivějším "schizofrenogenním" potenciálem. Tato celoživotní parazitóza je některými autory považovaná za rizikový faktor pro vznik schizofrenie. Dosavadní výzkumné studie však nezachytily konzistentní klinický projev schizofrenních pacientů nakažených TG. V našem výzkumném projektu jsme porovnali symptomový profil, kognitivní výkon a odpověď na léčbu u TG nakažených a nenakažených schizofrenních pacientů, abychom určili, nakolik společný výskyt schizofrenie a TG modifikuje klinický projev a charakteristiky schizofrenie. Sérologicky jsme vyšetřili na přítomnost specifických anti-toxoplazmových protilátek celkem 251 pacientů s poruchou schizofrenního spektra, kteří byli postupně přijatí v letech 2000-2010 do Psychiatrického centra Praha. Nakažených bylo celkem padesát sedm pacientů (22.7%). Zjistili jsme, že schizofrenní pacienti nakažení Toxoplasmou strávili oproti nenakaženým nemocným více dní během své poslední...
|
|
|
Změny metabolismu mozku v léčbě psychiatrických onemocnění sledované pomocí kvantitativní encefalografie a pozitronové emisní tomografie
Kohútová, Barbora ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Elektromagnetická mozková tomografie s nízkým rozlišením (Low Resolution Brain Elecromagnetic Tomography, LORETA) je metoda kvantitativní analýzy EEG (QEEG) umožňující aktuální, 3D zobrazení distribuce elektrické aktivity mozku. Pozitronová emisní tomografie (PET) zobrazuje změny metabolizmu a prokrvení jednotlivých mozkových oblastí. Cílem práce bylo hodnocení neurobiologického korelátu změny psychopatologie v průběhu terapie schizofrenie a deprese pomocí metod QEEG a PET, zhodnocení využitelnosti těchto dvou metod ve výzkumu a porovnání mechanismu účinku dvou léčebných intervencí, antipsychotik a nízkofrekvenční repetitivní transkraniální magnetické stimulace (NF-rTMS), z hlediska QEEG. Úvod je tvořen teoretickými informacemi o výše uvedených onemocněních a jejich léčbě a přehledem QEEG a PET nálezů. Empirická část práce je souborem čtyřech původních publikací (Tislerova et al., 2008; Horacek et al., 2007; Kopecek et al., 2011; Kopecek et al., 2008), závěrem je pak společná diskuze a zhodnocení cílů práce. Ve studii 1 byly u schizofrenních pacientů léčených monoterapií olanzapinem nebo klozapinem v porovnání s pacienty dosud neléčenými nalezeny změny v elektrické aktivitě v předním cingulu, ve frontálních a temporo-limbických oblastech. Ve studii 2 došlo u schizofrenních pacientů se sluchovými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zraková mismatch negativita u pacientů se schizofrenií
Urban, Aleš ; Libiger, Jan (vedoucí práce) ; Brázdil, Milan (oponent) ; Přikryl, Radovan (oponent)
Souhrn Postižení kognitivních funkcí je v současnosti považováno za jeden ze základních příznaků schizofrenie. Významně souvisí s poruchou sociálního přizpůsobení a života nemocných i s dlouhodobým průběhem onemocnění. Ke studiu kognitivních funkcí lze použít jednak neuropsychologického vyšetření, ale také elektrofyziologických metod, především evokované potenciály. U pacientů se schizofrenií byla zjištěna odlišná odchylka amplitudy pomalé negativní komponenty evokovaných potenciálů, která je vyvolaná řídkými odlišnými stimuly v sérii uniformních podnětů. Tyto odchylky pojmenované mismatch negativita (negativita z nesouladu) nejsou spojené se zaměřenou pozorností a úsilím, které doprovázejí výkon u neuropsychologických testů. Dosavadní poznatky o významu mismatch negativity, jako na pozornosti nezávislého ukazatele zpracování senzorické informace, svědčí pro možnost jejího využití k přesnější diagnostice a funkčnímu zhodnocení schizofrenního onemocnění. Mismatch negativita vyvolaná zrakovými stimuly byla popsána některými výzkumnými týmy, ale nebyla dosud hodnocena u pacientů se schizofrenním onemocněním. Za použití paradigmatu, které vyvolává zrakovou mismatch negativitu, jsme vyšetřili 24 pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou. Zraková mismatch negativita byla vypočítána jako plocha rozdílu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.