|
| |
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Americký vliv na vznik, vývoj a demokratizaci okrajových skupin japonské společnosti po roce 1945
Feldová, Erika ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu americké okupace na takzvané kultury porážky, které vznikaly na počátku poválečných let a staly se v Japonsku symboly této doby. Jednotlivě se pak věnuje světu Pan-pan prostitutek, černého trhu a obscénní subkultuře Kasutori. Ve světě Pan-pan dívek sleduje vztah mezi americkým vojákem a japonskou prostitutkou a ukazuje, jakým způsobem ovlivnil tento vztah amerikanizaci země. V následující kapitole o černém trhu se soustředí na americké produkty a jak tyto produkty ovlivnily japonskou společnost. V poslední kapitole představuje kulturu Kasutori s její pseudofilosofickou ideologií a popisuje její vztah k okupační správě a její cenzuře. Zabývá se tématy jako odmítnutí válečné ideologie, zrušení feudálních třídních pravidel,amerikanizací společnosti, liberalizací sexu. Také popisuje, jak tyto subkultury ovlivnily celkovou společnost a hledá spojení mezi těmito okrajovými skupinami společnosti, Američany a demokratizací země
|
|
|
Cooperation on Climate Change as a Pillar of the Relationship Between the United States and China
Jandus, Lukáš ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Spolupráce v oblasti změny klimatu se ve druhém období presidenta Obamy ukázala jako velmi perspektivní pro zlepšení vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Tato práce zkoumá, jak se vyvíjela spolupráce v oblasti změny klimatu a vyvozuje, že ve správných podmínkách má na bilaterální vztah pozitivní vliv. Aby bylo toho zlepšení trvalejšího rázu, je vhodné, aby se spolupráce v oblasti změn klimatu rozšířila i do sféry národní bezpečnosti, konkrétně jako spolupráce a společná cvičení při záchranných akcích.
|
|
|
FONOPs - Freedom of Navigation Operations v Jihočínském moři jako prostředek Spojených států v udržení svobodného režimu moří
Vojtuš, Michal ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje americkou politiku udržování svobodného režimu moří prostřednictvím Programu svobodné plavby (FON Program) a analyzuje Operace na podporu svobodné plavby (FONOPs) jakožto prostředku udržení současného režimu moří, tak ho zavádí Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Práce se věnuje historii režimu moří, popisuje a analyzuje Úmluvu OSN o mořském právu. Dále se věnuje unikátní pozici Spojených států, jakožto garanta svobodného režimu moří, který ale formálně stojí mimo něj. Sleduje debatu o přistoupení ke smlouvě UNCLOS, analyzuje důvody americké neúčasti a následky z toho plynoucí. Práce analyzuje FON Program a operace FONOPs v Jihočínském moři. Jihočínské moře je problematickým regionem, který je zužován nepřiměřenými nároky států, vyhlašované v souvislosti s militarizací oblasti. Zásadní je v tomto směru pozice Číny, jakožto státu snažícího se o získání pozice regionálního hegemona. Práce popisuje průběh operací FONOPs a sleduje, jak jsou chápány dotčenými státy. Teritoriální vymezení je Jihočínské moře. Časově je práce zasazena mezi říjen 2015 a květen 2017. Práce dochází k závěřu, že FON Program je zásadní americkou politikou v udržení svobodného režimu moří. Díky operacím FONOPs jsou identifikovány nepřiměřené nároky smluvních států a je jimi demonstrována americká politika...
|
|
|
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
|
|
|
Framing Climate Policies: Discourse Analysis of Carbon Pricing Debates in Canada and Australia
Davidová, Kateřina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Framing Climate Policies: Discourse Analysis of Carbon Pricing Debates in Canada and Australia Abstrakt Cílem této práce je provést analýzu a komparaci diskurzů, jež používali Stephen Harper a Tony Abbott během jejich předvolebních kampaní v letech 2008 (Kanada) a 2013 (Austrálie), kde klimatická politika hrála neobvykle důležitou roli. Práce staví na hypotéze, že podle teorie post-materialismu a environmentální Kuznetsovy křivky by tak vyspělé, demokratické země jako je Kanada a Austrálie měly být v čele v boji proti změnám klimatu. Nicméně ve skutečnosti mají jedny z nejhorších výsledků so se týká snižování emisí skleníkových plynů. Oba zkoumaní političtí představitelé veřejně slíbili, že podniknou kroky ke zmírnění dopadu jejich ekonomik na změny klimatu. Avšak když během předvolební kampaně vyvstala otázka zavedení daně z uhlíku, tedy jednoho z nejefektivnějších opatření pro snižování emisí, Harper a Abbott se proti této politice ostře postavili a svým negativním rámováním celé diskuze tuto politiku takřka zdiskreditovali. Tato práce využila kritické diskurzivní analýzy k tomu, aby odkryla typ rámování a dalších diskurzivních strategií, které Harper a Abbott použili ve svých vyjádřeních o dani z uhlíku. Výsledky analýzy ukázaly, že oba představitelé použili všechny typy rámování, které jsou typické pro...
|
|
|
Kambodža po roce 1979 a aplikace Reaganovy doktríny
Haniková, Zuzana ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem v Kambodži po roce 1979 a Reaganovou doktrínou, která v 80. letech byla aplikována i na Kambodžu. Vietnamská invaze nejenom ukončila krutou vládu Rudých Khmerů, ale také ovlivnila další vývoj na více než desetiletí. Země byla ovládána Vietnamem, který byl významným spojencem Sovětského svazu. Pro Spojené státy bylo nepřijatelné, aby se sovětský vliv dále rozšiřoval a v rámci Reaganovy doktríny se rozhodly podporovat antikomunistické skupiny v zemích třetího světa. Práce analyzuje americkou podporu nekomunistickému hnutí v Kambodži a zabývá se otázkou, jaké důvody vedly USA k jejich podpoře a jaký vliv měly na mírové uspořádání a odchod vietnamských jednotek ze země. Na základě sledování rozhodování USA, mezinárodních jednání a i vnitropolitického vývoje v Kambodži práce dochází k závěru, že motivem pro zapojení byl strach z rostoucího sovětského vliv, ale role Spojených států byla omezená a po dobu vlády prezidenta Reagana velmi pasivní. To bylo způsobeno například malým zájmem o situaci v Kambodži a obavami z výsledku v případě přímého konfliktu po negativní zkušenosti z Vietnamu. Také se šířily zprávy, že z asistence čerpají prostředky i Rudí Khmerové, kteří byli nejsilnější resistenční skupinou, ale jedním z cílů Washingtonu bylo zabránit jejich návratu k moci....
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
host ::
RSS.