|
|
Vývoj datové investigativní žurnalistiky na příkladu zpracování velkých datových úniků
Šotová, Zuzana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a vysvětlit problematiku datových úniků a jejich vlivu na novinářskou praxi. Výzkum je založen na již dostupných definicích pojmů s tímto fenoménem spojených a na hloubkových rozhovorech s investigativními novináři, programátory a datovými novináři a analytiky. Kromě definice úniku dat a dokumentů je popsáno, jaké práce s těmito informacemi představuje výzvy a problémy a čím je specifická. Abstract This thesis aims to describe and explain the issue of data leaks and their impact on journalistic practice. The research is based on already available definitions of terms related to the phenomenon and in-depth interviews with investigative journalists, programmers and data journalists and analysts. In addition to definitions of data and document leaks, the thesis describes specific challenges and issues involved in working with this information, and explains makes this journalistic field specific. Klíčová slova datová žurnalistika, investigativní žurnalistika, big data, datové úniky, Pandora Papers, Panama Papers, Kočnerova knižnica, OCCRP, ICIJ Keywords Data journalism, investigative journalism, bid data, data leaks, Pandora Papers, Panama Papers, Kočnerova knižnica, OCCRP, ICIJ Title The Evolution of Investigative and Data Journalism as Exemplified by Big Data Leaks
|
|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Mediální obraz ženského fotbalu v deníku Sport
Pavlačková, Monika ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz ženského fotbalu v deníku Sport" se zabývá mediálním obrazem ženského fotbalu v období 1. 1. 2017 - 31. 12. 2021 v deníku Sport. Prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy práce shrnuje prezentaci ženského fotbal v jediném českém sportovním deníku a jeho přílohách v průběhu let. Následně jsou zmíněny nejzajímavější články. Analyzované roky jsou v závěru mezi sebou porovnávány. Mezi hlavní teorii patří to, že pokud se mediální obraz ženského fotbalu postupně měnil, bude to značné právě v jediném českém sportovním deníku. Práce vychází z předpokladu, že počet článků v průběhu let rostl, což bylo ve výsledku potvrzeno až na roky 2020 a 2021, kdy kvůli pandemické krizi počet článků značně klesl. Změna mediálního obrazu ženského fotbalu byla zjevná nejen z počtu článků, ale i z jejich délky.
|
|
|
Jak čeští novináři používají sociální sítě?
Kofroňová, Johana ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Sociální sítě jsou už několik let součástí novinářské práce. Jedna z nich, a to Twitter, hraje hlavní roli v žurnalistickém světě. Díky své rychlosti, stručnosti a nastavení algoritmů se stal tím nejlepším místem, kde se mohou novináři potkávat, sdílet informace a komunikovat se svými čtenáři. Tato práce zkoumá to, jak sedm vybraných českých novinářů používá Twitter. Ve třech měsících (březen, duben a květen 2022) sleduje profily žurnalistů na Twitteru a analyzuje jejich publikované příspěvky. Zároveň byl s každým novinářem veden rozhovor, který rozebírá jak jejich aktivitu na sociálních sítích, tak i to, jak sítě používají ke své práci. Pro práci byli vybráni novináři ze soukromé i veřejnoprávní sféry a audiovizuálních i psaných médií. Z analýzy vychází, že novináři se na sociálních sítích prezentují v drtivé většině čistě novinářsky - jako žurnalisti, kteří jsou součástí daného média. Novináři sdíleli v nadpoloviční většině příspěvků práci právě svého média a jejich kolegů. Novináři v rozhovorech nejčastěji uváděli, že sociální sítě vnímají jako způsob prezentace své práce a svých kolegů, ale i jako nástroj k práci, který jim pomáhá získat větší rozhled a zjednodušuje přístup k informacím. Vedle výhod vnímají novináři i komplikace, které sociální sítě přináší.
|
|
|
Mediální obraz odložených Letních olympijských her 2020 v denících Sport a MF Dnes
Tulková, Kateřina ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem odložených Letních olympijských her . Analyzovány jsou příspěvky den před zahájením olympijských her, po celý jejich průběh a jeden do po skončení, tedy od 22. července do 9. srpna 2021. Práce je rozdělena na teoretickou, metodologickou a analytickou část. První je věnována teoretickým přístupům souvisejících s propojením médií a sportu a proměně jejich vztahu v oddíl představuje cíl, metodu výzkumu a proces bádání. V poslední části jsou pomocí kvantitativní analýzy zkoumány vybrané příspěvky, jejich rozsah, téma, žánr, zaměření, a zda se věnovaly covidu vnat vytvořený mediální obraz sportovní akce denících různých statutů. Výstupem práce je praktická část, ve které jsou získané výsledky
|
|
|
(Ne)dobrovolná sebeprezentace sportovců na sociálních sítích: příklad fotbalistů 1.české fotbalové ligy
Podolka, Tadeáš ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce (Ne)dobrovolná sebeprezentace sportovců na sociálních sítích: příklad fotbalistů 1.české fotbalové ligy se primárně zabývá tím, jak funguje spolupráce mezi fotbalistou a expertem se zaměřením na administraci účtů na sociálních sítích. K rozkrytí fungování takového profilu autor využil metody polostrukturovaných rozhovorů. Díky provedeným interview práce ukazuje spolupráci mezi fotbalistou a agenturou ve formě konzultací či je individuální. Práce se zaměřila na instagramové profily šesti vybraných fotbalistů - Bořka Dočkala, Dávida Hancka, Adama Hložka, Theodora Gebre Selassieho, Tomáše Necida a Maksyma Talovjerova. Na těchto účtech autora zajímalo, jaká různá témata či příspěvky tam v období od ledna do července 2022 vznikají, a to za pomocí druhé použité techniky - kvantitativní obsahové analýzy. Z tohoto postupu, ještě zkombinovaného s některými výpověďmi, pak byl nejčastějším tématem fotbal. Dále také práce sledovala vztah fotbalistů k sociálním sítím, a tak ukázat rozdílnou motivaci hráčů k zakládání a plnění veřejných profilů v digitálním světě. V této části autor našel unikátní případ Bořka Dočkala, který sociální sítě odmítá, a přitom spolupracuje s agenturou na správu sociálních sítí. V poslední řadě práce analyzovala reakce fanoušků v podobě komentářů, které byly ve většině případů...
|
|
|
Dva Zlaté míče českých fotbalistů a jejich zobrazení v dobovém tisku
Lukacko, Jan ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Dva Zlaté míče českých fotbalistů a jejich zobrazení v dobovém tisku" se zabývá informováním vybraných tištěných médií o dvou českých vítězích Zlatého míče, Josefu Masopustovi za rok 1962 a Pavlu Nedvědovi za rok 2003. Srovnávaný tisk tak od sebe dělí 41 let. V obou případech sleduje práce šest proměnných. Pět z nich se zaměřuje na text - počet vydaných textů, jejich rozsah, zda je Zlatý míč hlavním tématem, původ respondentů a žánrovou strukturu. Jedna pak zkoumá fotografie, jejich počet a velikost. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. Teoretická část se zabývá vztahem sportu a médií, vývojem sportu v tištěných médiích, dějinami ankety Zlatý míč a kariérami obou fotbalistů. Vlastní analytická část za pomoci kvantitativní analýzy popisuje změny ve zkoumaných proměnných během sledovaných období, které trvá čtrnáct dní po vyhlášení oficiálních výsledků ankety.
|
|
|
Mediální obraz Petera Sagana v českých a slovenských médiích během Tour de France
Petrášová, Alžběta ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Mediální obraz Petera Sagana v českých a slovenských médiích během Tour de France se zabývá referováním o slovenském cyklistovi Peteru Saganovi na internetových zpravodajských serverech Sme.sk a iDnes.cz. Peter Sagan je historicky jedním z nejúspěšnějších cyklistů a na Tour de France dosáhl na velká vítězství své kariéry. Teoretická část práce shrnuje vývoj sportovní žurnalistiky, nastiňuje fenomén fanouškovství, budování národní identity prostřednictvím sportu a představuje základní informace o Peteru Saganovi a Tour de France. Praktická část pomocí kvantitativní obsahové analýzy zkoumá Saganův mediální obraz během ročníků 2017, ze kterého byl po 4. etapě za kontroverzních okolností vyloučen, a 2019, při kterém jednu etapu vyhrál a získal rekordní sedmý zelený dres pro vítěze bodovací soutěže. Výzkum zkoumá cyklistův obraz ve vybraných médiích, zda se od sebe liší a jestli se pod vlivem událostí mění. Praktickou část doplňují rozhovory s novináři ze zkoumaných médií.
|
|
|
Covidové zpravodajství vybraných on-line médií o první vlně epidemie v České republice
Zajíc, František ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo zkoumání způsobu informování vybraných online médií o takzvané první vlně nákazy koronavirem SARS-CoV-2 v Česku. Konkrétně se tato práce zaměřuje na znaky mediální paniky ve zpravodajských obsazích vybraných médií, na jejich četnost, míru a způsob využití. Zpravodajství daných médií bylo podrobeno kvantitativní obsahové analýze a část z těchto příspěvků byla ještě rozebrána v kvalitativní diskurzivní analýze. Výzkum ukázal, že zpravodajství o šíření koronaviru dominantně zaplnilo mediální prostor. Všechna vybraná média využívala v části zpráv prvky mediální paniky, které mohly mít vliv na společnost. Výzkum dále ukázal, že ve využívání zmíněných prvků se stíraly rozdíly mezi bulvárními médii a médii, která sama sebe označují za seriózní.
|
|
| |
host ::
RSS.