|
|
Žaltář Václava IV. Souvislosti dosavadního studia a interpretace emblémů
Kluková, Lenka ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Resume V první cásti diplomové práce (II. kapitola) jsem se pokusila strucne uvést ctenáre do tématiky rukopisu Václava IV. Ža1tár Václava IV. tvorí soucást dochované sbírky osmi rukopisu Václava IV., které predstavuje jeden z duležitých prvku v dejinách ceských iluminovaných rukopisu. Tato skupina svými iluminacemi navazuje na umení Mistra Liber Viaticus v rukopisech, které patrily Janu ze Stredy. V této cásti textu je popsán obsah sbírky, koreny této skupiny v ceské knižní malbe a historie knihovny. Poznatky k této kapitole jsem cerpala z velké cásti z publikace Josefa Krásy. Po 'této kapitole (III. kapitola) uvádím ikono grafický popis emblému: lazebnice, muže v kláde, tocenice, lednácka, divého muže, monogramu a devíz, heraldických a dalších postav. Ty tvorí podstatnou soucást výzdoby všech rukopisu Václava IV. a jsou jejich spojujícím clánkem. Ctvrtá kapitola mé práce je predstavením základních i dílcích studií venujících se problematice emblému v rukopisech Václava IV. Vytkla jsem si za cíl predstavit jejich bohatou názorovou pluralitu a vzájemnou provázanost. Studie Julia von Schlossera: Die Bilderhandschriften Konigs Wenzel je príznacná velkým množstvím príkladu z dobové literatury, jimiž dokládá svá tvrzení a etymologický rozbor slov. Težište jeho práce leží v interpretaci emblému z hlediska...
|
|
|
Kostel Panny Marie na Karlštejně
Lepíková, Dagmar ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé V bakalářské práci se zabývám tématem: Kostel Panny Marie na hradě Karlštejně. Jedná se o konsekrovaný prostor v samotném jádru hradu, který vznikl na základě rozhodnutí Karla IV. až dodatečně. Vznik tohoto prostoru způsobil i změnu vnitřní dispozice hradu a jeho výtvarného doprovodu. Kostel Panny Marie se nachází v druhém patře Mariánské věže. V této práci si všímám postupné přeměny původně obyvatelné místnosti na kostel a řešení jednotlivých architektonických úprav až do 20. století. Zejména ve 20. století byly opravy Josefa Mockera velmi kritizovány. Podstatnou část práce tvoří ikonografický rozbor kostela. Zabývám se velmi podrobně detailním rozebíráním jednotlivých vyobrazení Apokalypsy. Všímám si jejího vlivu na tehdejší středověkou společnost a vztahu samotného Karla IV. k apokalypse. Apokalypsa byla jakousi reakci na tehdejší dobu, a to se v ní bezesporu velmi odrazilo. Ve vyobrazení Apokalypsy se odráží duchovní i světská tvář Karla IV. Také zde popisuji aktuální stav maleb, jak se zachovaly do dnešních dnů. Ostatkové scény zobrazené na jižní zdi na nás mohou působit jako jakási reportáž. Jde zde o zachycení skutečných výjevů z Karlova života. Zřejmě nás překvapí prostorová reálnost vyobrazení či portrétní věrohodnost. V této práci si kladu otázku, jak moc důležité byly pro Karla IV....
|
|
|
Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba
Srovnal, Filip ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Filip Srovnal Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba /bakalářská práce/ RESUMÉ Po návratu z římské korunovace roku 1355 bylo první císařskou fundací Karla IV. založení norimberské kaple Panny Marie, zvané též "Frauenkirche". Zde se poprvé projevilo Karlovo umění panovnické reprezentace, které pak o několik let později dosáhlo svého vrcholu ve svatovítské katedrále v Praze. Parléřovský charakter architektury i skulptury kostela, jejich relativně časný vznik a osoba císařského fundátora - to vše byly hlavní důvody, proč někteří badatelé vyslovili názor, že se na realizaci kostela podílel sám císařský architekt Petr Parléř. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by norimberský kostel a jeho skulptura jedinečným pramenem pro poznání raného díla tohoto geniálního umělce. S hypotézou o Petrově autorství se však v této práci neztotožňuji především pro příliš obecné argumenty, dokazující spíše úzkou vazbu na "umění parléřovské" než umění Petra Parléře samotného. Kromě dominantního parléřovského elementu se na podobě kostela podepsaly také lokální tradice, na což poukazuje kapitola věnovaná západnímu průčelí kostela sv. Vavřince, které našemu kostelu časově těsně předcházelo. Vedle celkového pojednání o historii, architektuře a skulptuře kostela jsem ale považoval za hlavní cíl této práce objasnit...
|
|
|
Mistr žebráckého Oplakávání a jeho vztah k Mistru zvíkovského Oplakávání
Zítková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
MISTR ŽEBRÁCKÉHO OPLAKÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MISTRU ZVÍKOVSKÉHO OPLAKÁVÁNÍ Gabriela Zítková RESUME Diplomová práce poukazuje nejen na tvorbu Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského Oplakávání, ale i na jejich slohové východisko. Součástí práce jsou komparace jednotlivých děl obou Mistrů a charakteristika badatelských přístupů, které se utvářely několik desítek let. Pozornost je soustředěna hlavně na dnes známé řezby, které pravděpodobně vytvořili zmínění umělci. Tyto řezby jsou přehledně chronologicky seřazeny do třech vývojových období a podrobeny detailnímu rozboru. Současně jsou přiřazeny názory historiků umění. Popisu jednotlivých řezeb předchází stručný poukaz na slohové východisko obou umělců. Toto téma patří ovšem k nejobtížnějším a často se zde opět setkáme s odlišnými badatelskými názory. Proto i v tomto oddíle jsou veškeré poznatky chronologicky seřazeny, aby byl patrný přístup jednotlivých historiků umění v určitém časovém období. Po tomto pohledu do minulosti byla snaha postihnout správnost všech uvedených údajů. Názor, který je v této práci zastáván, se vrací před všechny badatelské studie vzniklé po roce 1960 a opět doporučuje díla obou Mistrů zahrnout do jednoho souboru. Toto splynutí tvorby obou Mistrů by následně podle uvedených poznatků mohlo vyřešit některé doprovodné nesrovnalosti. V...
|
|
|
Hrad Krakovec
Čepeláková, Hana ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Hrad Krakovec Hrad Krakovec je bezesporu významným představitelem hradní architektury konce 14. století v Čechách. Přestože velmi pravděpodobně jde o šlechtický hrad, může být pro svou uměleckou hodnotu řazen ke královským hradům Václava IV. Jeho hodnota spočívá především v kvantitě kleneb a kvalitě jejich zpracování. Klenuté prostory hradu Krakovce jsou známkou vysokého architektonického, stavebního a řemeslného umění středověku. Tyto klenby jsou jednou z hlavních otázek, na které jsem se pokusila ve svojí bakalářské práci odpovědět. Na základě dosavadní dostupné literatury a zpracovaných průzkumů se nabízí hned několik možností, jak interpretovat klenby na Krakovci. Z těchto variant se mi zdá nejpravděpodobnější ta, která o huti činné na Krakovci mluví jako o huti, jež pracovala odděleně od huti svatovítské. Nevylučuji ale ani bližší spojitost těchto dvou hutí, ani huť svatovítskou či autorství Petra Parléře. Nedostatek písemných pramenů, které by nás zpravily o vnitřní organizaci a vedení této huti, nechává nastíněný problém otevřen pro další studium.
|
|
| |
|
|
Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...
|
|
|
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě. Kapitoly k počátkům řezbářské tradice ve střední Evropě
Mudra, Aleš ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě dosud nebyla věnována velká pozornost a příliš toho o něm nevíme. Ještě před takovými třiceti lety by nedávalo příliš smyslu uvažovat o práci na podobné téma. Důvodů bylo hned několik. Některé řezbářské památky 13. století tehdy nebyly známy, jiné byly známy jen ze starých fotografií, další se nacházely v těžko dostupných zahraničních sbírkách a sakrálních stavbách a psalo se o nich v literatuře, kterou nebylo snadné získat. Ostatní sochy nebyly řazeny do adekvátních souvislostí nebo se předpokládalo datum jejich vzniku v pozdější době. O těch několika málo památkách, s nimiž mohli tehdy čeští historici umění pracovat, panovalo mezi odbornou veřejností jen velmi slabé povědomí.
|
|
| |
|
|
Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399
Smaha, Miroslav ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Předložená magisterská práce na téma "Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399" se zabývá typologickým soupisem dekorativního sochařství svatovítské hutě v přímém vztahu ke kapli Všech svatých na Pražském hradě, dále s poukazem na souvislosti Staroměstské mostecké věže a předpokládaný vliv na dekorativní skulpturu pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Hlavní kapitoly se věnují soupisu figurálních konzol s hlavičkami (maskami) na architektuře a identifikaci jednotlivých typů a variant v kontextu stavebního vývoje. Fotografická dokumentace autora byla pořízena ve spolupráci s Archivem Pražského hradu a Národním památkovým ústavem. Obrazová příloha obsahuje množství autorských fotografií výzdobných detailů in situ z interiéru a exteriéru katedrály, stejně tak ze stavebně historického depozitáře i ze stálé expozice Pražského hradu. Významnou součástí této dokumentace je také dosud nepublikovaný fotografický materiál (analogie) figurálních konzolek Parléřova chóru kostela Všech svatých na Pražském hradě, pořízený při stavební obnově roku 2008. Název: Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399 Autor: Bc. Miroslav SMAHA Klíčová slova: Petr Parléř / Katedrála sv. Víta / Sochařství / Figurální plastika / Typologie Počet...
|
host ::
RSS.