|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Koluvizemě - jejich charakteristika a problematika plošného vymezení ve vybraných oblastech České republiky
Zádorová, Tereza ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Sobocká, Jaroslava (oponent)
Koluvizemě, půdy vznikající v oblastech zvýšené akumulace půdního materiálu v důsledku zrychlené půdní eroze, představují důležitý prvek ve stále se vyvíjející krajinné a půdní mozaice. Plošné rozšíření a mocnost koluvizemí je tak možno chápat jako indikátory změn krajiny, jejichž důsledky jsou patrné v široké škále přírodních procesů. Význam koluvizemí spočívá i ve značném množství organického uhlíku, který je v těchto hlubokohumózních půdách uložen. V neposlední řadě je mapování koluvizemí důležitým krokem při aktualizaci stávajících půdních map. Cílem předkládané práce bylo především zachytit půdní typ koluvizem a proces koluviace v jeho komplexitě, tedy ve vztahu k půdním vlastnostem, k terénním a geologickým predispozicím i k významu v půdním mapování. Práce prezentuje výsledky výzkumu založeného na podrobném terénním průzkumu, analýzách digitálního modelu terénu a použití moderních pedometrických metod. Studie probíhala ve třech pedologicky a geologicky odlišných oblastech s různou predispozicí ke koluviaci, její rychlosti a výsledné podobě profilů. Odlišný charakter území se ukázal být zásadním faktrorem při výsledném rozsahu rozšíření i podobě koluvizemě. V černozemní oblasti vedla výrazná eroze k vývoji koluvizemí s hlubokým humózním profilem a relativně značným plošným zastoupením. V...
|
|
|
Mercury speciation determined by thermo-desorption analysis at two sites contaminated by mining
Hojdová, Maria ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Hruška, Jakub (oponent)
l'lisror.ické dobýváni rlrtti pigdst,avqe lrtozbu prrl Životní prrlstřr:dí díky vystlkýtn ko|lcclltlaeinl l'|g tlbsaŽclrých v hluširrě. Ve střednich ť.cchách by|y rudy H8 těŽcny po viťť neŽ l 50 let, avšak nrim konnnrittacc rtutí v okolí bývalých do|ú <losud studována ncbyla. (.ílcmprácc bylo tlctailně prostudovat nrateriál hald, představujíci moŽný zdroj kontanlirrace, odlradntlut jcjíluzsah v úulníoblasti a porenciálni nrobi|itu llg v ntateriálu hald a v pitdáoh. Za účelenrurtoní Hg specií v pcvných vzorcíclt byla propr.acována metoda tenná|ní tlcsorpcc v kombrnaci s ICP-O[|S (1 DA-ICP-OES). Matcriál haltt byl vzorktlván na dvou těŽebních loka|itách, Jedtrvá hora a Svatii. V těŽcbrri oblasti Jcdrrvá hora byly orlcbúny tři půdníproÍi|y s rúznou ntirou koittatrrinace (tlva půdní pr<rli|y silně a jedon pr.otil s|abě ov|ivněný těŽbou). Pomooi .l.DA byla vytvořerla daLabáne tcrnlo.tlcsolpčlrír:hkřivek chcnrických sloučcnin Hg a r.olbrenčnich materiálů pro srovrláni s přirurlnirni vzot*y. \, ntatcriálu halrl i v pudách r, okolí dolůbyly narrtěicrry vysoké kottcenu.acc Hg (> I20 pg.ts,1 rcsp' l0pg'g-|). Nejvyšši koncclltraoc }{g vpůdách byly zjištěny vorgano-nritretálních lrr.rrizt,rntoch Alr' VyŠšíkonccntracc l'tg v Ah horizonteclr ncŽ v organiokých byly pozorovány r,e všcclr studova|rých pudáoh a...
|
|
|
Hygienická bezpečnost venkovních hracích ploch s pískovištěm
Abertová, Jana ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Dětská hřiště představují nebezpečí přímého vstupu rizikových látek do dětského organismu a proto si vyžadují zvláštní pozornost. Práce se zabývá hygienickou bezpečností venkovních hracích ploch s pískovištěm v rozsahu platné legislativy a také zdravotními riziky, která mohou vzniknout z expozice některým kontaminantům písku.
Cílem práce je zhodnotit úroveň mikrobiologické, parazitární a chemické kontaminace a hygienickou bezpečnost písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm v Hradci Králové.
Pro ověření kontaminace byly realizovány odběry vzorků písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm určených pro hry dětí v Hradci Králové. Parametry bezpečnosti odebraných vzorků byly hodnoceny dle vyhlášky MZ č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Vyhodnocení odebraných vzorků písku bylo zaměřeno na mikrobiologickou, chemickou a parazitární kontaminaci pískovišť analyzovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem. Byl hodnocen vliv polohy hrací plochy v rámci města (centrum vs. okrajové části), doby odběru a stáří pískoviště.
Bylo zjištěno, že pískoviště v Hradci Králové byla v letech 2014 a 2015 mikrobiálně znečištěna nad stanovené limity pouze v jednom případě. Parazitární ani chemická kontaminace nebyla prokázána v žádném z případů.
Dále lze konstatovat, že pískoviště jsou mikroorganismy kontaminována na konci sezóny o 18 % častěji než na začátku sezóny, a zároveň, že pískoviště v centru města jsou kontaminována o 14 % častěji než v okrajových částech. Nová pískoviště jsou kontaminována častěji termotolerantními koliformními bakteriemi než pískoviště stará. Z hlediska chemické kontaminace jsou pískoviště v centru města kontaminována více chemickými prvky, avšak statisticky je tento rozdíl neprůkazný. Zjištěné hodnoty písku na začátku a na konci sezóny byly zkresleny dosypáváním písku do pískovišť v průběhu hlavní sezóny.
Pískoviště v Hradci Králové tedy vykazují vysokou míru hygienické bezpečnosti, která je stanovená zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
|
|
|
Porovnání zásoby organického uhlíku v půdách s různým způsobem využití
Rašková, Renáta ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit a porovnat zásoby organického uhlíku na vybraných lokalitách. Byly vybrány tři lokality v okrese Vyškov, z nichž každá obsahovala čtyři typy využití půdy: lesní porost, ornou půdu, trvalý travní porost a půdu městskou. Z těchto půd byly odebrány vždy čtyři vzorky, které od sebe byly vzdáleny 10 m. Vzorky byly odebrány pomocí půdního vrtáku z hloubky 0 až 40 cm v měsíci listopad 2015. Odebraný půdní materiál byl následně vysušen a zpracován do požadované jemnozemě. Dále probíhalo stanovení obsahu humusu modifikovanou Tjurinovou metodou. Z těchto výsledků byl vypočítán obsah a zásoba organického uhlíku na jednotlivých lokalitách a typech využití půd. Následně byly tyto výsledky porovnávány mezi sebou.
Přínos mojí práce spočívá zejména v potvrzení či vyvrácení hypotéz, čímž poskytnu další informace v této oblasti.
Hypotézy: Zásoba uhlíku v půdách pod lesním porostem je vyšší než v půdách se zemědělským využitím. Zásoba uhlíku v zemědělských půdách je vyšší než v městských půdách.
Obsah půdního organického uhlíku byl v lesní půdě největší, avšak u zásoby tomu tak nebylo. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že vedle způsobu využití půdy má na zásobu uhlíku v půdě rozhodně vliv také způsob hospodaření.
|
|
|
Geochemie rizikových prvků v oblasti postižené těžbou a zpracováním polymetalických rud - Namibie, Afrika
Skipalová, Klára ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce)
Písemná práce ke státní doktorské zkoušce se zabývá tématem, jak důlní a metalurgická oblast ovlivňuje životní prostředí. Teoretická část se zabývá geochemií a chováním (mobilita, biodostupnost)rizikových prvků v půdě se zaměřením na selen a molybden v oblastech ovlivněných těžbou a zpracováním polymetalických rud Kombat a Berg Akuas, Namibie. Vlastní práce se věnuje analýze a rozboru selenu a molybdenu. Po rozboru budou následovat doporučení, jak zabráni zvýšené mobilitě a nebezpečnému až toxickému působení selenu a molybdenu v těchto oblastech.
|
|
|
Možnosti využití spektroskopie ve viditelné a infračervené oblasti pro predikci vlastností lesních půd
Kratina, Josef ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem doktorské dizertační práce bylo objektivní zhodnocení použitelnosti VNIR spektroskopie pro predikci vlastností lesních půd. Pro každou půdní vlastnost byly hledány nejvhodnější kombinace metod statistického předzpracování (bez předzpracování, continuum removal, 1. a 2. derivace) a zpracování (PLSR, PCR, SVM) v určitých spektrálních pásmech. Jako všeobecně nejúspěšnější se ukazuje kombinace metod 1. derivace a support vector machine v celém VNIR spektrálním pásmu (400 -- 2500 nm). V některých případech se však osvědčily modely jiné. Mezi nejlépe predikovatelné vlastnosti (R2 > 0,6) patří pH, obsah oxidovatelného uhlíku, obsahy hliníku, železa, křemíku, nebo vápníku (ve vyšších koncentracích). Nepříliš vysoká úspěšnost predikce (R2 < 0,3) byla zjištěna u ukazatelů, které nabývají nízkých hodnot (obsah sodíku, manganu, nebo dvojmocné komplexy hliníku). Výsledky ukazují, že VNIR spektroskopie je použitelnou metodou pro predikci vlastností lesních půd. Nemůže zcela nahradit klasickou analýzu, ale může ji velice dobře doplňovat a to především v praxi. Například při půdním mapování může pomoci zahustit síť údajů a zpřesnit informace lépe, než při použití jiných metod prostorového odhadu. Je použitelná v případech, kdy je zapotřebí velké množství údajů v krátkém časovém horizontu a s minimálními náklady. Je vhodná pro sledování trendů v čase, nebo pro rychlý průzkum určité oblasti.
|
|
|
Zhodnocení obsahu potenciálně rizikových prvků v lesních půdách vybraných oblastí s odlišnou úrovní znečištění
Džermanská, Lenka ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Obsahem práce je, za využití výsledků sledování obsahu RP realizovaného ÚKZÚZ v lesních půdách Novohradských hor a Moravskoslezských Beskyd, statistické posouzení úrovně obsahů RP v půdách a jejich prostorové rozložení a zhodnocení vlivu působících faktorů, statistické porovnání obsahů mezi jednotlivými oblastmi, různými druhy porostu, půdními horizonty (analýza rozptylu, t-test). Jsou posuzovány vzájemné vztahy mezi obsahy jednotlivých RP a mezi obsahy RP a půdními vlastnostmi (analýza regrese a korelace). Součástí práce jsou mapy prostorového rozložení obsahů RP v lesních půdách daných oblastí.
|
|
|
Contents and forms of potentially toxic elements in reclaimed dumpsite soils after brown coal mining in Northern Bohemia
Vasilkova, Anna ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
It is an ordinary practice to cover the areas after brown-coal mining with natural topsoil cover (topsoiling). Topsoiling is removal one topsoil from agricultural land, forest or area with vegetation and excavating to another place with poor organic matter content or in our case the brown-coal mining dumpsite. Advantages of topsoiling include higher organic matter and greater available water-holding capacity and nutrient content. Content of potentially toxic elements is very low. Ammonia nitrate (NH4NO3) extraction, BCR sequential analysis and aqua regia determination were applied in this study to prove that the proportion of bioavailable forms of PTE in reclaimed soils is also low. Amounts of potentially toxic elements were compared between different types of reclamation: an agricultural shown higher value for Pb and Cd, forestry has only one contaminant -- Cd. The research shows that toxicity of soil is low and has no dangerous influence for agricultural application.
|
host ::
RSS.