|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Mechanismus vzniku antarktické ozonové díry
Fryčová, Kateřina ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Havlíček, David (oponent)
Antarktická ozonová díra je natolik závažným ekologickým problémem, že se stala předmětem studia mnoha vědců a studií. Díky nim byly podrobně prostudovány nejen chemické reakce probíhající ve stratosféře, ale také zcela specifické klimatické podmínky panující nad Antarktidou, které jsou důvodem, proč ke vzniku ozonové díry došlo právě tam. Cílem této práce je sumarizovat objevy a závěry, jichž bylo v těchto oblastech výzkumu dosaženo. První třetina práce je věnována obecné charakteristice ozonu, jeho vlastnostem, klasifikaci na troposférický a stratosférický a chemickým reakcím, které v jednotlivých oblastech atmosféry vedou k jeho vzniku či zániku. Dále pak je věnována pozornost tomu, jak do těchto přirozených procesů zasahují člověkem produkované sloučeniny - freony a charakteristice těchto látek. V další části práce jsou rozebrána specifika klimatu panujícího nad Antarktidou, jakým způsobem zasahují do chemických procesů ve sratosféře, potažmo jaký mají celkový podíl na poškození ozonosféry a samozřejmě jsou zde uvedeny i chemické reakce vedoucí k největším úbytkům ozonu. Nakonec jsou také zmíněna legislativní opatření, která člověk podnikl s cílem ochrany ozonové vrstvy, její současný stav a předpokládaný vývoj, a to, jaké důsledky má zeslabení ozonové vrstvy pro život na Zemi.
|
|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Mechanismus vzniku antarktické ozonové díry
Fryčová, Kateřina ; Havlíček, David (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
Antarktická ozonová díra je natolik závažným ekologickým problémem, že se stala předmětem studia mnoha vědců a studií. Díky nim byly podrobně prostudovány nejen chemické reakce probíhající ve stratosféře, ale také zcela specifické klimatické podmínky panující nad Antarktidou, které jsou důvodem, proč ke vzniku ozonové díry došlo právě tam. Cílem této práce je sumarizovat objevy a závěry, jichž bylo v těchto oblastech výzkumu dosaženo. První třetina práce je věnována obecné charakteristice ozonu, jeho vlastnostem, klasifikaci na troposférický a stratosférický a chemickým reakcím, které v jednotlivých oblastech atmosféry vedou k jeho vzniku či zániku. Dále pak je věnována pozornost tomu, jak do těchto přirozených procesů zasahují člověkem produkované sloučeniny - freony a charakteristice těchto látek. V další části práce jsou rozebrána specifika klimatu panujícího nad Antarktidou, jakým způsobem zasahují do chemických procesů ve sratosféře, potažmo jaký mají celkový podíl na poškození ozonosféry a samozřejmě jsou zde uvedeny i chemické reakce vedoucí k největším úbytkům ozonu. Nakonec jsou také zmíněna legislativní opatření, která člověk podnikl s cílem ochrany ozonové vrstvy, její současný stav a předpokládaný vývoj, a to, jaké důsledky má zeslabení ozonové vrstvy pro život na Zemi.
|
host ::
RSS.