|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Cechy oděvních a textilních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem "Cechy oděvních a textilních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit a osvětlit fungování jednotlivých textilních a oděvních cechů v Krupce - cechu krejčích, punčochářů, výrobců lněného a kartounového zboží a koželuhů. Práce reflektuje časové rozmezí 1589-1859 a přináší informace o počtu přijatých učňů, získání mistrovského práva a fungování jednotlivých cechů na základě dochovaných cechovních státut a cechovních knih. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitola Prameny a literatura obsahuje informace o pramenech, ze kterých tato práce vychází, a také o literatuře která byla pro tuto práci použita nebo se týká tématu cechů. Následující kapitola přináší stručný vývoj cechovních organizací v českých zemích. Jádrem práce je kapitola popisující podrobně fungování jednotlivých textilních a oděvních cechů v Krupce. Pro doplnění informací slouží přílohy, které obsahují jmenné soupisy přijatých učňů a, držitelů mistrovského práva.
|
|
|
The Travel Report by Kaspar von Sternber (1786-1787), especially because of the Aspects of the Textlinguistics
Bumbálková, Gita ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historiolingvistickou analýzou soukromých cestopisů Kašpara ze Šternberka, které vznikly v letech 1786 a 1787. Historická část práce je věnována rodu Šternberků, životu Kašpara za Šternberka a politickému, sociálnímu, kulturnímu a jazykovému vývoji v 18. století. Textologická část je zaměřena na syntakticko-stilistickou a lexikální analýzu textu. Výzkum prokázal, že v cestopisu, psaném formou deníku, převládá parataktické spojení nad spojením hypotaktickým. Hypotaktické spojení se skládá převážně z vedlejších vět vztažných. Vzhledem k těmto výsledkům nalezneme finitum převážně na druhém a posledním místě ve větě. Až na drobné výjimky bylo postavení finita, stejně jako větný rámec, striktně dodrženo. Výzkumem lexikálního rozboru bylo zjištěno, že se v denících vyskytují slova pocházející z latiny, řečtiny, francouzštiny a italštiny. Jedná se především o výrazy spojené s architekturou, vědou a uměním.
|
|
|
Obraz Strakonic v období let 1526 až 1600
Košner, Radim ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Společnost českého raného novověku je velice komplikovaný organismus, bez ohledu na to, v jaké zemi, či v jakém typu obce ho chceme studovat. V případě, že bych se ho pokusil pojmout "totálně", nevystačil by mi s největší pravděpodobností ani rozměr široké monografie. Postupně jsem se tedy dopracoval k výběru hlediska zaměřené na soukromé vlastnictví nemovitostí. Tato práce si tedy bere za úkol dvě věci. Nejdříve se bude snažit vyjádřit složení Strakonic a jejího velkostatku. Na to bude následovat snaha vytvořit sondu do společnosti obyvatel města Strakonic a nedalekého okolí a u této masy lidí se pokusím na základě jejich majetnosti určit alespoň část strakonické elity a některá úskalí tohoto hlediska. Klíčová slova Strakonice, město, měšťan, městečko, vesnice, rychtář, purkmistr, purkrabí, rytíř, šlechtic, převorství, řád Maltézských rytířů, cechy.
|
|
| |
|
|
František Kaván v pramenech Památníku národního písemnictví a Archivu Národní galerie
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem František Kaván v pramenech Památníku národního písemnictví a Archivu Národní galerie předkládá zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána s jeho druhou ženou Pavlou Kavánovou-Šírovou formou edice. V první kapitole jsou zhodnoceny a rozebrány použité prameny a literatura. Edice vychází ze souboru dopisů uložených v LA PNP ve fondu František Kaván. Dopisy přibližují život malíře v období 1928−1941. Druhá kapitola představuje malířův životopis doplněný o poznatky, které vyplynuly ze studované korespondence. Třetí kapitola, ediční poznámka, seznamuje s postupy badatelské práce a metodami edičního zpřístupnění. Čtvrtou kapitolu tvoří samotná edice korespondence 155 dopisů Kavána Pavle. Předkládaný soubor je sondou do manželského života českého malíře dvacátých až čtyřicátých let minulého století. Cílem této práce je přiblížit poslední roky jeho života, kdy za pomoci své manželky znovu obnovil pravidelnou výstavní činnost a stal se vyhledávaným krajinářem své doby.
|
|
|
Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Brátková, Zlata (oponent)
Tato bakalářská práce, nazvaná Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku, se zabývá vývojem zdravotnických profesí v období raného novověku v Praze. Časové rozmezí práce se pohybuje od 70. let 15. století do konce přelomu 17. a 18. století. Soustředí se na jejich vývoj s hlavním zaměřením na vznik samostatného bradýřského cechu a oddělení chirurgů od bradýřů. Dále se zaměřuje i na lázně jako na pracoviště spjaté s těmito profesemi. Obsahuje kapitoly shrnující základní prameny a literaturu, které byly použity při zpracování této bakalářské práce. V jedné kapitole je stručně shrnut vývoj cechovní organizace s přihlédnutím ke zkoumaným profesím. Další kapitola se věnuje lázním a jsou v ní obsaženy základní informace o podobě tehdejších lázní. Základem práce jsou kapitoly popisující přímo jednotlivé profese od jejich počátků, přes vývoj až ke konci sledovaného období. K třem hlavním zdravotnickým profesím jsou přidány profese příbuzné, které lazebníky, bradýře i chirurgy provázejí. V závěru se nachází shrnutí práce a přílohy. Cílem práce je podat informace o vybraných třech zdravotnických a hygienických profesích se zaměřením na jejich vývoj, společné počátky a finální oddělení.
|
|
|
German Testaments of Prague (1795-1815). On the Research on the History of German Language in Bohemia.
Búryová, Iveta ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou pražských Testamentů z časového období od 1795-1815.Cílem tohoto příspěvku je upozornit na novohornoněmecké texty na základě jejich obsahu, struktury, syntakticko-stylistické roviny a vyskytujících se zajímavých lexikálních prvků. Neméně významnou roli hrály při výběru tématu podněty sociální povahy a dějiny každodennosti.Čtvrtá kapitola je seznámení s testamentem, jako druhem textu.Těžištěm celé práce jsou analýzy, které jsou provedeny v páté kapitole. V první části je popsán textový materiál,kriteria výběru a krátké shrnutí konkrétních 10 testamentů. Dále se soustředím na výstavbu jednotlivých testamentů. V této části se pokouším zjistit, zda je poslední vůle napsána podle pevné struktury a konkrétně z jakých částí se skládá. V další části tohoto oddílu se věnuji syntakticko-stylistickému rozboru jednotlivých větných celků, kde se zaměřuji převážně na druhy vět. V poslední části se zabývám vybranými zajímavými lexikálními jevy, které se v pražských testamentech nacházejí. Testamenty přináší informace o nemovitém a zejména movitém majetku, včetně finančních poměrů testátora. Na základě rozboru lze konstatovat, že struktura textů je zachována a to i přesto, že některé části jsou vynechány i mění svoji pozici. Formálním znakem testamentu je jazyk....
|
|
|
Dějiny Starého Sedliště v pramenech
Moravcová, Helena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce je zaměřena na dějiny Starého Sedliště od první písemné zmínky z roku 1177 až do roku 1945, kdy se změnila struktura obyvatel a jejich kultury. Práce je sepsána na základě pramenů ústřední a regionální povahy, které jsou uloženy v Národním archivu v Praze, ve Stáním oblastním archivu v Plzni a ve Státním okresním archivu Tachov a dále s přihlédnutím k regionální literatuře, monografiím a lexikonům. Podrobně jsou popsáni majitelé panství a jejich vliv na vývoj historie městečka Staré Sedliště, zámek s knihovnou, hospodářské budovy panství, panský a měšťanský pivovar, kostel a církevní správa, škola a učitelé, kteří ve Starém Sedlišti působili, obchod a řemesla, majitelé nemovitostí, popisy městečka a jeho okolí z pohledu vojenského mapování a stabilního katastru. V přehledných tabulkách a dalších přílohách jsou uvedeni hlavní představitelé městské a církevní správy, počty dětí, které docházely do školy ve Starém Sedlišti, řemeslníci 17. a 18. století na základě berní ruly a tereziánského katastru, majitelé nemovitostí s rozměry pozemků, výnosy z 19. století a majitele nemovitostí i s jejich řemesly či podniky z 20. století. Inventáře zámku, panského pivovaru a kostela doplňují nepříliš kompaktní prameny o vzhledu a vybavení těchto památek, ze kterých se do dnešních dnů...
|
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
host ::
RSS.