|
|
Spondylové šperky v neolitu na území České republiky
Sedláčková, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Měkkýši a jejich schránky měli a doposud hrají v životě člověka velice důležitou úlohu. V této práci se budu zabývat především mlži rodu Spondylus, z jejichž lastur byly v neolitu, resp. v kultuře s lineární keramikou, vyráběny šperky, které byly pro jejich nositelé zajisté velice důležité. Jelikož se zejména ve střední Evropě jednalo o nepříliš snadno dostupný materiál, mohli z něj vyrobené ozdoby nosit jen vybraní jedinci v tehdejší společnosti. Pro své majitele však nesloužily pouze jako symboly společenského postavení, ale pravděpodobně byly používány také jako talismany a amulety. Cílem této práce bylo sehnat a prostudovat veškerou dostupnou literaturu k problematice spondylových šperků, pokusit se určit původ suroviny a jejího šíření do dalších částí Evropy, popsat hlavní skupiny ozdob a snažit se zhodnotit jejich význam pro tehdejší společnost. Další nedílnou součástí předkládané práce bude shromáždění všech doposud publikovaných nálezů na území České republiky.
|
|
|
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
|
|
|
Struktura pravěkého osídlení na horním toku Černého potoka
Kausková, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Hlavním úkolem předložené práce bylo ověřit dosavadní poznatky o vybraném mikroregionu a pokud možno je doplnit o nová zjištění. Tento úkol byl bez pochyby splněn. Hlavní přínos této práce spočívá v několikaletém opravdu detailním terénním průzkumu zvoleného katastrálního území. Velmi důležitá byla možnost zkoumání jedné jednotky v rámci širšího regionu a vytvořením tak poměrně podrobného obrazu pravěkého osídlení dané buňky vzhledem k okolním. Tento pracovní postup a zpracování výsledků můžou být aplikovatelné na výzkum dalších, podobných jednotek v tomto regionu.
|
|
|
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
|
|
|
Lesní řemesla v experimentální archeologii
Pauknerová, Karolína ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Václav (vedoucí práce)
Práce, jejíž teoretickou platformou je postprocesualismus, se zabývá lesními remesly v kontextu experimentální archeologie, zvlášte otázkami, jak lze lesní remesla v jejím rámci zkoumat a vystavovat. Lesní remesla autorka definuje jako odvetví rukodelné výroby tesne vázané na les, surovinove i místne. Podrobne jsou predstavena odvetví: dehtárství, uhlírství a draslárství (jejich technologická stránka, chemická podstata, terminologická problematika, užití produktu a strucný prehled archeologických zkoumání pracovišt). V kapitole o experimentální archeologii se autorka zabývá podstatou experimentu a predstavuje vlastní zpusob delení experimentu v archeologii na experimenty prírodovedného rázu a experimenty-simulakra. Dále se autorka zabývá konkrétními experimenty na poli lesních remesel predstavenými v rámci experimentální archeologie a porovnává je s prezentací lesních remesel v muzejní expozici. V praktické cásti jsou popsány a diskutovány experimenty s výrobou drevného dehtu v jámových pecích, které autorka provedla v letech 2007-2009.
|
|
|
Neolitická sociokultovní architektura v Čechách
Nytrová, Kateřina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Pravěké kruhové sociokultovní architektury jsou výrazem postupné diferenciace a vyšší organizovanosti lidstva počínaje vrcholným neolitem. Za oblast vzniku specifické formy monumentalizujících architektur - rondelů - se dnes považuje střední Podunají; odtud se idea "posvátných kruhu" šíří směrem k severu a severozápadu, snad i k severovýchodu a východu a zpětně možná i k jihu. Kruhové posvátné stavby jsou rozptýleny na geograficky značně rozsáhlém území a prostupují od neolitu až po ranou dobu dějinnou. Ačkoliv nelze očekávat přímou genetickou souvislost všech těchto staveb, existuje zcela určitě zásadní myšlenkový prvek, který všechny tyto stavby spojuje. Klíčem kjeho objasnění je vysvětlení funkce jednotlivých staveb. Ačkoliv vykazuje neolitická sociokultovní architektura podle archeoastronomických průzkumů znaky plánované výstavby za účelem vytvoření kalendáře a vhodné pozorovatelny pro sledování pohybu vesmírných těles, nelze tuto funkci s naprostou jistotou dokázat. A zřejmě astronomický a kalendářní smysl nebyl jediným hybatelem výstavby takto nákladných staveb, které navíc vyžadovaly pravidelnou údržbu. Význam neolitické sociokultovní architektury spatřuji spíše v tom, že znázorňovala v obecné rovině jakýsi jednotící prvek celé neolitické společnosti, známý všem jejím členům (jednotlivé rondely...
|
|
|
Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období
Řídký, Jaroslav ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
První polovina 5. tisíciletí je ve střední Evropě reprezentována nálezy artefaktů dvou hlavních komplexů kultur- komplexu s keramikou zdobenou vpichy a komplexu s keramikou zdobenou převážně malováním. Naprostá většina těchto artefaktů bývá vyzvedávána z nálezových situací vzniklých po složitých formativních procesech. Nejčastějším zdrojem neolitických movitých nálezů jsou jámy různých tvarů i rozměrů, jejichž výzkum bývá dlouhodobou a často i nudnou záležitostí. O něco zajímavější jsou nálezy půdorysů kůlových domů, hrobů nebo příkopů s pravidelným půdorysem - tzv. rondelů. Právě rondel je fenomén, ke kterému se upírají zraky nejen specialistů na dané období. Upoutává pozornost svou monumentálností, pravidelným tvarem a zejména pravidelnými vstupy různých tvarů, počtu a zaměření. Právě vstupy v palisádách a příkopech vzrušují velké množství badatelů i laiků. Rondely bývají na jejich základě považovány za observatoře k pozorování oblohy nebo kalendáře určující dobu setí či sklízení pěstovaných produktů. V současné době evidujeme až ke dvěma stovkám těchto objektů, a to z prostředí různých archeologických kultur. Poměrně vysoký počet publikovaných rondelů už dovoluje srovnat tyto objekty formálně, metricky a posléze i geograficky. Mladoneolitický rondel bude hlavním tématem této práce. Powered by TCPDF...
|
|
|
Osady kultury s lineární keramikou ve východních Čechách a otázky formování archeologického materiálu
Květina, Petr ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cíl práce vychází z teze, že podstatou tvarové variability artefaktů kultury s lineární keramikou (dále jen LBK) je vliv dvou druhů procesů, které na objekty hmotné kultury působí nezávisle na sobě a přitom se vzájemně doplňují. První skupina činitelů se týká úmyslného vytváření artefaktu ze suroviny a pozměňování jeho tvaru člověkem - výrobcem. Lze předpokládat, že v tomto ohledu je výsledný tvar artefaktu ovlivněn několika druhy činitelů: použitou surovinou a technologií, je přizpůsoben své primární (techno )funkci a je společenským komunikačním médiem. Druhá skupina transformací měnících tvar artefaktu, je spojena s balíčkem procesů označovaných jako formování archeologického materiálu. Ty působí od počátku užívání předmětu a pokračují i po jeho skartaci, kdy se - ať v rovině kulturních nebo přírodních transformací - podílejí na výsledné podobě archeologického nálezu. Interpretace archeologických nálezů - tedy otázek, jež se archeologie snaží jejich prostřednictvím zodpovědět - není teoreticky ujednoceným procesem. Souvisí to zřejmě i s otázkou, do jaké skupiny vědních disciplín archeologie patří. V dotazníku, který byl předložen studentům kurzu "Úvod do etnoarcheologie" Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v zimním semestru 2004 a letním semestru 2006, se respondenti vyjadřovali k otázce, do...
|
|
|
Pravěké nálezy z jeskyně Nad Kačákem
Ernestová, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
"Když J. Kafka o této jeskyni napsal, že v ní docela nic nenašel, jistě ho ani nenapadlo, že právě tato jeskyně má celý poklad nástrojů člověka z doby ledové a to spodní stupeň tak zvaného aurignacienu (dle Aurignac, města ve Francii) a dnes byl by víc než rád překvapen, že Národní Museum dostane odtud tak mnoho toho, co odjinud ještě do těchto sbírek nikdy nepřicházelo, ba: že je toho mnohem a mnohem víc, než se dalo vůbec kdy čekati" (Petrbok 1934). Takto nadšeně psal Jaroslav Petrbok v první verzi svého rukopisu průvodce Českým krasem o nálezech z jeskyně pojmenované podle potoka, v jehož údolí se nachází. Jeskyně Nad Kačákem patří k nejzajímavějším archeologickým lokalitám v Českém krasu. Od konce 19. století zde proběhla řada archeologických výzkumů, jejichž výsledky byly mnohokrát publikovány. Vzhledem k nedostatečné a částečně ztracené dokumentaci se však posouzení kolekce nálezů a interpretace osídlení jeskyně dnes jeví značně obtížným. Cílem této bakalářské práce je shrnutí všech dosavadních poznatků o jeskyni Nad Kačákem a z ní pocházejících nálezů. Těžištěm práce je podrobné zhodnocení kolekce kamenné štípané industrie uložené v depozitáři Oddělení prehistorie Národního muzea v Praze, včetně její kresebné dokumentace a vypracování katalogu. Pro větší přehlednost jsou některé obrázky vloženy přímo...
|
|
|
Pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na našem území
Vejskalová, Lucie ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práci je problematika pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na území Čech a Moravy. Shromáždila jsem co nejvíce publikovaných nálezů pozůstatků dětí1 datovaných do daných období, sestavila databázi a na tomto podkladu se snažila zjistit maximum informací o světě dětí a jejich postavení ve společnosti příslušných kultur. Práci jsem rozdělila do tří základních částí. První z nich se věnuje kulturám neolitickým - kultuře s keramikou lineární, vypíchanou a moravskou malovanou. Nejvíce se zabývám kulturou s lineární keramikou, neboť jsem mohla porovnat nálezy dětských hrobů z našeho území s nálezy z celé středoevropské oblasti díky publikaci německé badatelky Beaty Siemoneit (1997). Pro ostatní kultury neolitu a eneolitu jsem podobné souborné práce k dispozici neměla, tudíž se v jejich rámci omezím jen na zpracování a vyhodnocení nálezů z našeho území bez širšího středoevropkého kontextu. Druhá část práce rozebírá hroby dětí veneolitu opět po jednotlivých kulturách. Věnovala jsem se kultuře jordanovské, nálevko vitých pohárů, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kulturám se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. Pro badenskou kulturu se mi dětské hroby nepodařilo objevit, pro chamskou kulturu v Čechách a jevišovickou kulturu na Moravě doklady hrobů nejsou vůbec. Poslední,...
|
host ::
RSS.