|
|
Mimosoudní řešení občanskoprávních sporů mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem
Syrová, Adéla ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoš, Martin (oponent)
Mimosoudní řešení občanskoprávních sporů mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím metod mimosoudního řešení ve sporech mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty v České republice a částečně i v zahraničí. Úvodní kapitola popisuje hmotněprávními aspekty mimosoudního řešení v občanskoprávních sporech v rámci zdravotnictví. První podkapitola poskytuje stručný přehled občanskoprávní odpovědnosti poskytovatelů zdravotních služeb. Druhá podkapitola se zabývá vztahem lékaře a pacienta a zmiňuje některé jeho problematické aspekty, které mohou vést ke konfliktům. Ve třetí kapitole je čtenáři představen pojem mimosoudní řešení. Vyjma definice pojmu ADR jsou v kapitole pomocí grafů porovnávány praktické dopady mediace a soudního řízení, čímž je zdůrazněn potenciál ADR. V následující podkapitole jsou nastíněny charakteristiky ADR. Ačkoli stížnost není sama o sobě považována za metodu ADR, hraje ve zdravotnictví zásadní roli a funguje jako předstupeň procesu ADR. Následující kapitola se proto zabývá mechanismem stížností a osobami odpovědnými za jejich vyřizování, tedy nemocničních ombudsmanů, právníků a veřejného ochránce práv. Následující podkapitoly pak vyjmenovávají různé metody ADR použitelné ve zdravotnictví, konkrétně vyjednávání, mediaci,...
|
|
|
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Svatoš, Martin
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury Bohuslav Balbín byl prvním v českých zemích, kdo ve svých literárně teoretických spisech reflektoval změněnou literární situaci a kdo oceňoval uměřené zastánce umění ostrovtipu. Zároveň se však projevoval jako klasicista a stoupenec M. T. Cicerona, který před nepřiměřeným a nevhodným užívání ostrovtipu varoval.
|
|
| |
|
|
Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé: Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž Bc. Martin Svatoš Cílem této práce je prozkoumat a vysvětlit pojem arbitrabilita sporů v mezinárodní obchodní arbitráži, zejména pak srovnat český a zahraniční přístup k tomuto fenoménu. Práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o arbitrabilitě ze specifického úhlu pohledu. První kapitola je úvodní a měla by uvést čtenáře do základní problematiky arbitrability sporů. Je v ní zejména předestřen samotný pojem arbitrability, zmíněna je i problematika volby práva a je také vysvětleno, jaká instituce bude o arbitrabilitě sporu rozhodovat. V závěru je pak představeno dělení arbitrability na subjektivní a objektivní. Druhá část pojednává o subjektivní arbitrabilitě, což je vlastnost sporu určující, zdali může být takový spor podřízen rozhodčímu řízení vzhledem k subjektům sporu. Práce si všímá především postavení států a právnických osob veřejného práva, které jsou někdy vnitřními normami vlastních právních řádů z rozhodčího řízení vyloučeny. Je pojednáno o relevantní české právní úpravě a současně o některých zahraničních právních řádech a jejich přístupu k subjektivní arbitrabilitě. Také je zmíněn fenomén tzv. odmítání spravedlnosti některými státy. Nakonec jsou zmíněny některé přelomové nálezy a rozhodnutí, zejména pak případ Banteler,...
|
|
|
Edice vybraných dopisů Bohuslava Balbína a Aloise Hackenschmidta s komentářem a úvodní studií
Podavka, Ondřej ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o části rozsáhlé korespondence z let 16641667 mezi jezuitou Bohuslavem Balbínem (16211688) a premonstrátem Janem Aloisem Hackenschmidtem (16261683), tepelským kanovníkem a ve sledovaném období sekretářem opata Rajmunda Wilferta (†1670). Dochovanou korespondenci tohoto období tvoří 41 Balbínových a 39 Hackenschmidtových dopisů. Ve svých dopisech zasílal Hackenschmidt Balbínovi informace o dějinách kanonií Teplá a Chotěšov a posílal mu opisy listin nalezených v archivech těchto řeholních domů a výtahy z nich, Balbín Hackenschmidtovi sděloval informace o minulosti rodu pánů z Gutštejna. Práce přináší informace o životě obou mužů, shrnuje obsah jejich dopisů a vyjadřuje se ke vzájemnému vztahu obou korespondentů. Závěrečnou část práce tvoří edice osmi Balbínových a šesti Hackenschmidtových dopisů, opatřených komentářem.
|
|
|
Dramatické dílo Jana Amose Komenského
Klosová, Markéta ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Scherl, Adolf (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Markéta Klosová Dramatické dilo Jana Amose Komenského (abstrakt disert. práce) Předložená práce rozcbírú 1O dramatických prací Komenského v kontextu s historickými poměry a spolu s praxí středoevropského (zvlúštč školského) divadla 16. a 17. století. Ncjprve se disertace zabývá hrami na lešenském gymnáziu. jcjich2 zavedení došlo v r. 1635. První doložená představení (od r. 1639) se zde konala prúvě v době Komenského rektorátu. Dramata. která se v Lcšnč v 17. století hrála. byla zcela v souladu s dobovými trendy. Jejich autoři čerpali inspiraci z protcstantskí,ch her (psaných zvl. německy a latinsky). ale nevyhýbali se ani látkám typickým pro jezuitské dramatiky. V Lcšnč se hrály i Komenského hry Diogenes Cynicus redivivus (hráno 1640, vyšlo 1658) a Abrahamu.\· patriarcha (!mino 1641. vyšlo 1661/1662). c":ást badatelů na Diogenovi vyzdvihuje vtipné zpracování a volbu nezvyklého antického tématu. Druzí se zamýšlejí nad tím, proč si autor vybral prúvč tohoto lllosofa: kynismu je vlastní absolutní neuznání společenské konvence včctnč sklonu k vcřcjnč provozované promiskuitč. Komenský však spatřoval v kynismu do jisté míry dCislcdné naplnční po7.adavkú stoické morálky a filosofie a viděl Diogena jako velkého myslitele vnitřní svobody. ;\utorka dokládá, že podíl na Komenského výbčru látky měla i síla l!·adicc:...
|
|
|
Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (úvodní studie, edice a překlad s komentářem části I. dílu)
Förster, Josef ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Navrátilová, Hana (oponent)
Disertační práce přináší především samotný text části Itineraria (31 úvodních kapitol) v podobě jeho kritické edice. Velmi se tak usnadní všem budoucím badatelům studium díla v latinském originále. Edice byla pořízena na základě rukopisného autografu, majetku Provincie bratří františkánů v Praze, uloženého v Národní knihovně ČR. Itinerarium patří mezi nejvýznamnější díla ze souboru rukopisných pramenů, jejichž autory jsou členové svatováclavské provincie řádu menších bratří sv. Františka, kteří působili v průběhu 18. stol. na misiích v Egyptě nebo Etiopii a dosáhli významného postavení v misijní hierarchii (Jakub Římař, Remedius Prutký, Kristián Schneider). Jejich díla různorodého charakteru (itineraria, deníky, sbírky lékařských receptů, jazykové slovníky, liturgické příručky aj.) mohou být cennými prameny pro odborníky řady nejrůznějších oborů: orientalistiky, egyptologie, geografie, historie, lingvistiky, literární historie aj. Vzhledem k tomu, že Prutkého literární dílo je českému čtenáři neznámé a bylo představeno jen díky překladu dvou kapitol, který pořídil ve 40. letech minulého století Z. Kalista, ukázalo se jako velmi žádoucí připojit ke kritické edici také komentovaný český překlad, na jehož potřebnost i úskalí Kalista upozornil. K překladu je připojen místní a jmenný rejstřík. Edici a překlad...
|
|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
|
|
Bohemia Jesuitica in Indiis Occidentalibus. Latinská korespondence českých jezuitů z Ameriky, Filipín a Marián v českých a moravských archivech
Zavadil, Pavel ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent) ; Juríková, Erika (oponent)
Hlavním posláním práce je kritická edice celku latinské korespondence misionářů z české provincie Tovaryšstva Ježíšova, kteří působili v regionu tzv. Západních Indií (Severní a Jižní Amerika, Filipíny a Mariánské ostrovy). Jsou zde vydány všechny dokumenty, které jsou dle dnešních znalostí dochovány na území České republiky. Celkem se jedná o 114 dopisů a jednu sbírku excerpt. 28 dopisů se dochovalo v autografu, zbytek v opisech. Téměř čtvrtinu edice tvoří dopisy misionáře Pavla Kleina, osminu dopisy Augustina Strobacha, o zbytek se dělí dalších 25 pisatelů. Korespondence pochází z let 1657-1741. Převážná část korespondence popisuje cestu z Čech do misijního působiště, mnoho dopisů vzniklo během čekání na indickou flotilu ve Španělsku. Menší podíl v edici zaujímají samotné dopisy z misijního působení, především z jeho raných fází. Edice je uspořádána do 27 bloků podle jednotlivých pisatelů, v těchto blocích jsou dopisy seřazeny chronologicky. Všechny vydané listy jsou opatřeny podrobnými záhlavními regesty v českém jazyce. V úvodní studii autor hodnotí význam korespondence a rekapituluje odbornou literaturu s důrazem na ediční a překladatelskou recepci vydávaných dokumentů. V další kapitole je korespondence roztříděna do chronologických celků, které odpovídají postupným fázím misijní kariéry. Autor...
|
|
|
Textově argumentační strategie v konfesijní polemice Racka Doubravského
Pelc, Vojtěch ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Neškudla, Bořek (oponent)
Práce se zabývá textově argumentačními strategiemi v protiluterské polemice Ad libellum Martini Lutheri de instituendis ministris ecclesiae accepti relatio (1525) českého právníka a humanisty Racka Doubravského. V prvních čtyřech kapitolách se věnuje kulturně-historickému kontextu rané fáze luterské reformace, definuje rysy polemického žánru a na příkladech ilustruje konstituování protiluterského polemického diskurzu v 10. a 20. letech 16. století v Evropě i v Čechách. Jádro práce tvoří pátá kapitola, předkládající konkrétní ukázky jednotlivých argumentačních strategií, jako je útok ad personam, užívání věroučných argumentů ad. Textové ukázky jsou analyzovány s přihlédnutím ke konkrétním metodologickým nástrojům, zejména k taxonomii humanistických polemik autorů Marca Laureyse, Roswithy Simons a Arnolda Beckera, detailně představené ve druhé kapitole.
|
host ::
RSS.