|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Místní lidové soudy v okrese Hradec Králové v letech 1961-1969
Dvořáková, Kristýna ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá místními lidovými soudy, jež jako součást československého justičního aparátu fungovaly v šedesátých letech po celé republice, přičemž se bádání zaměřilo na tyto orgány v okrese Hradec Králové. Místní lidové soudy se objevily jako "plod" zlidovění soudnictví, které bylo zahájeno už v roce 1948. Místní lidové soudy v sobě měly zahrnovat prvky společenské organizace i státního orgánu. Práce staví na zvláštnostech těchto soudů, především je vnímá jako místo konfliktu nejrůznějších sfér, jako byl stát, strana, odbory nebo odborná právnická obec. Účelem bádání však nebylo postihnout místní lidové soudy jen z hlediska zákonné normy o nich samotných, právních ustanovení souvisejících, instrukcí státních orgánů, pokynů KSČ nebo názoru právníků, ale uchopit je, alespoň ve stručnosti, také jako mocenský prostředek totalitního režimu, jako místo uplatnění nejrůznějších zájmů.
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Židovská menšina v Československu období normalizace
Geussová, Hana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je rekonstruovat život a postavení židovské menšiny v Československu v letech 1968-1989. Práce se zaměřuje na vnější projevy, tzn. realizaci kulturního a náboženského života, vnitřní organizaci komunity, míru účasti příslušníků židovské menšiny na akcích organizovaných orgány židovské reprezentace, a s tím související stupeň kontroly kolektivu i jednotlivců orgány státní moci a jejich zásahy do vnitřních záležitostí komunity. První část vymezuje sledovanou skupinu a určuje její složení a početnost. Následuje popis vývoje židovské komunity od konce války do roku 1968. Hlavní část práce sestává z charakteristiky vztahu židovské komunity a orgánů státní moci a vztahů existujících uvnitř židovské komunity. Soustředí se na popis úlohy orgánů židovské reprezentace ve vztahu k židovské menšině jako celku a dále na popis činností, které židovská komunita ve sledovaném období vyvíjela - na ty se detailněji zaměřují následující část. Jedná se o aktivity v kulturní a sociální oblasti a rovněž o aktivity spojené s židovským náboženstvím. Samostatná kapitola o židovských mládežnických skupinách je věnována práci s mladými lidmi. Kromě popisu činností se práce rovněž snaží vysvětlit význam jejich existence pro československou židovskou menšinu.
|
|
|
Obraz americké ženy na televizních obrazovkách a filmovém plátně v 50. letech 20. století
Blažková, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Na pozadí politických, hospodářských a kulturních změn ve Spojených státech amerických v 50. letech minulého století probíhaly změny i na úrovni celospolečenské. Proměňoval se způsob nahlížení na muže i ženy, na jejich zaměstnání, zábavu i osobní ambice. Tento vývoj byl ovlivňován nejen postupujícími objevy v lékařství, psychologii a sociologii, ale nezaměnitelnou roli zde sehrál také vliv filmu a televize na společnost. Právě polovina minulého století byla dobou, kdy se masová média stala součástí běžného života rodin a napevno se usídlila ve většině amerických domácnosti. Zábavní průmysl zobrazoval a přetvářel dominantní vzorce jednání a svébytným způsobem vstupoval do sociálních vztahů. Rodina, považovaná za základní stavební jednotku americké společnosti poloviny století, byla nucena vypořádat se s hodnotovými změnami poválečné společnosti. Jednu z klíčových rolí zde sehrála také otázka ženské emancipace. Na základě analýzy vybraných produktů zábavního průmyslu reprezentujících vzorek filmové a televizní tvorby s odlišnou tématikou a formou zpracování je v práci prozkoumáno zobrazení reflexe pojetí rodiny, obraz žen, dětství, domov, partnerských vztahů atd. Práce se zaměřuje na rekonstrukci vzájemných vztahů mezi lidmi na filmovém plátně či televizní obrazovce (s důrazem na roli žen) po 2. světové válce...
|
|
|
Politika ulice. Studentské protesty v Praze v letech 1962 - 1967
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá genealogií tzv. strahovských událostí, tedy protestu studentů ze strahovských kolejí, který proběhl 31. října 1967. Klíčová otázka je, proč na první pohled nevýznamná událost - výpadek proudu - vedla až k rozpadu vysokoškolské organizace Československého svazu mládeže. Práce sleduje šedesátá léta pohledem politiky ulice: zkoumá konkrétní studentské kolektivní manifestace, které předcházely protestu na Strahově, a během kterých se utvářela nepsaná pravidla o tom, jakým způsobem je možné vstupovat do veřejného prostoru a jaké obsahy do něj vnášet, aniž by následovala represivní reakce. Konkrétně se zaměřuje na majálesové pochody v letech 1965 a 1966 a tzv. petřínské události - pravidelné prvomájové střety mezi Veřejnou bezpečností a mládeží na Petříně. Objektem zájmu je zde způsob, jakým tyto kolektivity ovlivnily vznik, průběh a důsledky strahovské demonstrace. Dále se práce zaměřuje na vytváření studentského sociálního hnutí. Důležité otázky jsou, jaká měli studenti v šedesátých letech očekávání, co bylo cílem jejich kritiky a jak byla jejich kritika ovlivněna sociálními proměnami, které probíhaly ve státně-socialistickém Československu šedesátých let. Za završení procesu utváření sociálního hnutí je v práci považován moment, kdy studenstvo jako celek vzneslo nárok na vytvoření...
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí 1948-1963 a děkan Václav Boštík v zápase s komunistickým režimem v roli kněze a stavebníka
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
8 Anotace Práce se věnuje dějinám římskokatolické církve v Československu v 50. letech 20. století. Usiluje přitom o mikrohistorický pohled na danou problematiku. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934 - 1942 a opět 1945 - 1961, je zde zachycen jak každodenní život církve ve stalinském a poststalinském období československých dějin, tak strategie přežití v této pro církev velmi komplikované době. Práce analyzuje situace, do nichž se děkan Boštík v 50. letech dostával, i rozhodnutí, která zvolil nebo byl nucen zvolit. Podle jakých měřítek se rozhodoval? Kde byl ochoten ke kompromisu s komunistickou mocí a kde naopak trval svých názorech? Jak tyto jeho postoje ovlivnily život farnosti? Kde byl konflikt mezi farníky a komunistickou mocí nevyhnutelný a kdy naopak docházelo k souběhu zájmů a vzájemné koexistenci? Proč došlo k odvolání děkana Boštíka až v roce 1961? Klíčová slova 20. století, dějiny komunismu, církev římskokatolická, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897 - 1963)
|
|
|
Ideologické působení v dětských časopisech v Československu 70. let 20. století
Vondráčková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Cílem této práce je charakterizovat ideologické působení na stránkách časopisu Mateřídouška se zaměřením na období 1969-1979. Důraz je kladen na čtenáře a jeho právo na dětství v období tzv. normalizace. K řešení problému jsem přistupovala prostřednictvím analýzy předchozího vývoje časopisu a následným rozborem ročníků zkoumaného období. Výzkum ukázal, že Mateřídouška klade velký důraz na tradici a proto je nutné ji posuzovat jako celek. Přes vytyčený návrat k reálnému socialismu ideologie nabývá specifické formy. Na základě zjištěných údajů je možné tuto formu blíže charakterizovat a seznámit se tak s obrazem, který byl dítěti na stránkách časopisu Mateřídouška předkládán. Klíčová slova (česky) Československo, sociální dějiny, normalizace, propaganda, ideologie, dětské časopisy, Mateřídouška, pohádky, dětství
|
|
|
Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama
Táborský, Ondřej ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Dizertační práce "Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama" se zabývá nastolením tématu spotřeby jakožto nové kategorie lidského života v komunistické diktatuře Československa. Sledováním diskursu ukazuje, jak se okolo ministerstva vnitřního obchodu rozvinula síť specializovaných institucí a profesionálů produkujících myšlení o spotřebě. Ta se projevovala jak v plánování obchodní infrastruktury, tak přijetím jemnějších přístupů k jejímu zachycení ve snaze o udržení legitimity komunistického panství. Obchod jako sféra hospodářství byl v komunistickém diskursu zpočátku redukován na převodovou páku mezi výrobou a spotřebitelem. Toto vnímání doprovázela snaha o sociální spravedlnost skrze proměnu spotřební praxe živená silním morálním apelem. Klíčovými nástroji při tomto procesu se staly demokratizace přístupu ke zboží, pokusy o přizpůsobení služeb širokým vrstvám společnosti, nabídnutí hlasu spotřebitelům a také "nová řeč" prodeje. S nástupem politické oblevy dochází k profesionalizaci vnitřního obchodu projevující se jak založením oborových periodik, tak obrácením diskursu směrem na Západ. Tento přerod z utopického na technokratické myšlení našel svůj výraz v plánu přestavby maloobchodní sítě. Politická obleva a zvyšující se životní úroveň podnítily nejenom...
|
|
|
Obrazy nepřátel: Paměť, ekonomika a zločin
Slačálek, Ondřej ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práce se věnuje obrazům dvou klíčových "Druhých" v České republice v druhé dekádě její existence: komunistů a Romů. Ukazuje, jaké charakteristiky jim byly přisuzovány, na základě jakých atributů byli konstruováni jako hrozba a do jakých mocenských vztahů byli stavěni vůči zbytku společnosti. Cílem práce je také ukázat, na jakých hodnotách je společnost rekonstruována v diskurzech, které provádějí různé formy vyloučení těchto "Druhých". Úvodní kapitola shrnuje formou interpretačních sond do klíčových autorů (zejména Palacký, Kundera a Pithart) český vztah k historicky významným "Druhým": Němcům, Rusům a Slovákům. Následuje metodologická kapitola, která představí východiska analýzy v kritické analýze diskurzu (zejména Wodak a Jäger) a ve foucaultovské analýze diskurzu (zejména Lensen). Tato východiska jsou kombinována s konceptem morální paniky, který představuje třetí kapitola, včetně diskuse jeho problematických míst. Analytické kapitoly se věnují volbě prezidenta Václava Klause a následné debatě o roli komunistů (únor - červen 2003) a reakcím společnosti na etnicky kontextualizované násilí ve Šluknovském výběžku. Rekonstruují jednotlivé klíčové prvky v debatě, důležitá argumentační topoi a strukturující metafory. V první analýze je ukázáno, jak je komunismus zpodobňován jako projev té části české...
|
host ::
RSS.