|
|
Motivace žáků ke studiu geografie na příkladu Geografického gymnázia
Zdeňková, Vladimíra ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Krajňáková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivaci žáků ke studiu geografie. Cílem práce je zhodnotit motivaci žáků ke geografii na střední škole a zjistit, jaké faktory mají na jejich motivaci největší vliv. Tyto proměnné jsou zhodnoceny na příkladu Geografického gymnázia formou Focus group rozhovorů s žáky gymnázia. Informace jsou doplněny o informace od vedení školy, získané pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Výsledkem analýzy je, že motivace je ve vyučovacím procesu geografie nezbytná a je za potřebí, aby byly v hodinách přítomné prvky podpory vnější a vnitřní motivace.
|
|
|
Nesnadné dědictví Česka a jeho interpretace na příkladu nesvobodných pracovních sil 2. pol. 20. století
Bezděková, Lucie ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem nesnadného dědictví v Česku na příkladu nesvobodných pracovních sil 2. pol. 20. století, kam lze zařadit vězně komunistických pracovních táborů, které existovaly od konce 40. let 20. století, ale také Čechoslováky transportované do gulagů v Sovětském svazu, příslušníky pomocných technických praporů či nuceně pracující vězně v pevných věznicích. Cílem práce je pochopit a vysvětlit, jak je v Česku nakládáno s nesnadným dědictvím nesvobodných pracovních sil s důrazem na způsob jeho spravování a interpretování. První část výzkumu se zaměřuje na identifikování specifických forem nesnadného dědictví, možnosti jeho uchovávání, formu interpretace a vytvoření klasifikace. Ve druhé části výzkumu jsou na základě předchozí analýzy identifikováni aktéři, kteří spravují hmotné i nehmotné nesnadné dědictví. Přístup aktérů k nesnadnému dědictví je zjišťován pomocí kvalitativní metody řízených polostrukturovaných rozhovorů, přičemž do šetření bylo zahrnuto celkem 10 respondentů. Poslední výzkumná část zkoumá motivace návštěvníků a jejich postoj k dědictví nesvobodných pracovních sil, opět s využitím polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnilo 30 respondentů. Výsledky celého výzkumu přináší poznání komplexního přístupu k nesnadnému dědictví v Česku. Klíčová slova...
|
|
|
Mezinárodní projekt Climate Detectives a zhodnocení jeho potenciálu v českém školním prostředí
Jakouběová, Ivana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Mezinárodní školní projekt Climate Detectives je jedním ze vzdělávacích programů Evropské kosmické agentury. Zaměřuje se na klimatické a environmentální problémy v našem okolí a může tedy vhodně doplňovat výuku přírodovědných předmětů, zejména zeměpisu. V Česku je tento projekt realizován teprve krátce, což bylo podnětem k vytvoření diplomové práce na toto téma. Jejím cílem je zanalyzovat doposud dokončené projekty a zhodnotit potenciál projektu Climate Detectives v českém školním prostředí. K dosažení těchto cílů slouží tři výzkumné metody. První z nich je obsahová analýza, která má přiblížit možné způsoby pojetí tohoto projektu a nalézt příklady témat pro inspirování dalších týmů z Česka. Druhou metodou je dotazník distribuovaný mezi české pedagogy, kteří vyučují žáky v dané věkové kategorii. Ten má pomoci odhalit postoj učitelů k charakteristikám tohoto projektu a zjistit tak jeho případné přednosti a omezení. Poslední metodou jsou pak korespondenční interview uskutečněná především se zahraničními pedagogy, kteří již mají s projektem zkušenost. Jejich poznatky slouží k doplnění výzkumu o data kvalitativní povahy a mají pomoci nastínit řešení možných komplikací vnímaných českými učiteli. Výsledky zjištěné jednotlivými metodami jsou v diskusní části následně propojeny, aby bylo možné zodpovědět...
|
|
|
Využití mezipředmětových vztahů zeměpisu a dějepisu při výuce místního regionu (na příkladu Jáchymovska)
Krátká, Marie ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Vrhel, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mezipředmětovým vztahům mezi zeměpisem a dějepisem ve výuce místního regionu na 2. stupni základních škol a na gymnáziích. Cílem práce je analýza výuky místního regionu a využívání mezipředmětových vazeb vyučujícími na školách v zájmovém regionu Jáchymovska. Dílčím cílem je dále vytvořit materiál, který by mohl být využit v rámci výuky místního regionu pro učitele na Jáchymovsku. Výsledkem analýzy je, že většina učitelů na Jáchymovsku místní region učí, ale vyčleňují mu méně času, než je celorepublikový průměr. Někteří vyučující mezipředmětové vazby využívají, ale spolupráci kolegů učitelů by bylo rozhodně potřeba dále rozvíjet. Většina dotazovaných učitelů se v hodinách též zabývá dějinami regionu. Nově vzniklý pracovní list by měl být využitelný pro učitele na Jáchymovsku i v celém Česku. Klíčová slova Mezipředmětové vztahy, místní region, zeměpis, geografie, dějepis, Jáchymov, pracovní tábory Abstract This Bachelor thesis is devoted to interdisciplinary relations of geography and historiography in teaching of the local region in secondary schools and grammar schools. The main goal of this thesis is an analysis of teaching of the local region and usage of interdisciplinary relations in schools closely connected to Jáchymov region. The secondary goal is to create a...
|
|
|
Percepce krajinného dědictví místním obyvatelstvem lokality Plešivec
Sedláčková, Hana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá percepcí krajiny na příkladu lokality Plešivec nacházející se v okrese Příbram. Hlavním cílem práce je zhodnotit percepci lokality místním obyvatelstvem. V práci je zkoumána návštěvnost místních obyvatel a jejich znalost o dané lokalitě. Práce se dále věnuje percepci návštěvnosti a hodnocení krajinných prvků. Výzkum byl proveden pomocí 50 polostandardizovaných rozhovorů ve vymezeném nejbližším okolí Plešivce. Bylo zjištěno, že Plešivec je obyvateli vnímán pozitivně a nejhodnotnějšími krajinnými prvky kopce jsou např. vyhlídka Čertova kazatelna na Velké skále, Smaragdové jezírko či Krkavčí skály. Dominantní Olymp Brd Plešivec má tedy na své okolí velký vliv. Místní obyvatelé ho využívají k rekreačním aktivitám a vnímají jej jako symbol svého bydliště.
|
|
| |
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza cestovního ruchu na Příbramsku se zaměřením na montánní cestovní ruch
Mokruša, Oldřich ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu v Příbrami. Konkrétněji se zaměřuje na montánní cestovní ruch, jeho projevy ve světě, v Evropě a v Česku, detailně pak studuje možnosti a rozvoj modelového území Příbramska. Cílem práce je charakterizovat novou formu cestovního ruchu a aplikovat získané poznatky na vybrané území. V první části se zaměřuje na definování a vymezení montánního cestovního ruchu v rámci světového turismu. Je diskutována složitost vymezení, vhodné předpoklady a důležitost této formy cestovního ruchu v globálním, evropském a specificky v českém měřítku. Práce se dále zabývá aktuálním stavem hornických objektů na Příbramsku a jejich využitím v montánním turismu. Současně jsou řešeny i negativní dopady vzniklé probíhající pandemií covidu-19. Ze získaných poznatků a řízených rozhovorů jsou analyzovány nedostatky a zpracovány možnosti dalšího rozvoje montánního turismu. Výsledky ukázaly, že ačkoliv je montánní cestovní ruch na Příbramsku značně rozvinut, stále existuje nevyužitý potenciál pro budoucí růst. Klíčová slova: cestovní ruch, montánní cestovní ruch, Příbram, Hornické muzeum
|
host ::
RSS.