|
|
'But it's only a children's book' - children's literature as a vehicle of manipulative ideological dissemination
Moravčíková, Hana ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu ideologií přítomných ve třech knihách primárně určených pro dětského čtenáře: Tajemná zahrada (1920), Lev, skříň a čarodějnice (1991) a Vodňátka: pohádka pro děti (1911). Po úvodním seznámení se s problematikou základních termínů dětské literatury se diplomová práce věnuje svému hlavnímu cíli: analýze ideologií v knihách F. H. Burnettové, Ch. Kingsleyho a C. S. Lewise, které odrážejí ideologické preference autorů i doby, v níž byly knihy publikovány. Patří mezi ně zejména tři odvětví křesťanství (Křesťanská věda, katolictví, protestanství), imperialistická politika Velké Británie a vědecký rasismus. Součástí analýzy je i částečný rozbor genderové problematiky v dětských knihách a domova jako jednoho z hlavních ideologických symbolů v dětské literatuře. Pozornost je také věnována jedné z nejzákladnějších otázek literární kritiky zaměřené na dětské publikace, a to zda je primárním cílem těchto knih poučit nebo pobavit.
|
|
|
Madness of Love, Love and Madness: A survey of the Works of Rose Tremain in the 1980s and 1990s
Koucká, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Rose Tremainová, současná britská autorka, narozená v roce 1943, patří mezi nejtalentovanější spisovatele své generace. Přesto její próza nesklízí takový úspěch, jaký by si zasloužila. Dva historické romány, jež napsala, Navrácená milost a Hudba a ticho, jí přinesly značnou popularitu. V případě jejího dalšího díla se jí nicméně nedostalo patřičné pozornosti. Cílem této práce je seznámit čtenáře s výběrem z jejích románů a charakterizovat její dílo. Hlavní téma prózy Rose Tremainové je šílenství lásky, které zkoumá v podstatě ve všech svých textech. Pro účely této práce byly vybrány čtyři romány reprezentující její dílo: Bazén, Navrácená milost, Posvátná krajina a Hudba a ticho. Na cestě za hledáním smyslu života se postavy Rose Tremainové často soustřeďují na romantickou lásku jakožto na jediný důvod k žití. Tremainová zdůrazňuje nesmyslnost takového počínání: ukazuje, že milostné vztahy samy o sobě nikdy nemůžou naplnit život. I když je možné čerpat pocit štěstí z partnerského vztahu, člověk vždy musí začít s prací sám na sobě, aby dosáhl naplnění. Tremainová upozorňuje, že svoji seberealizaci nemůžeme hledat v milostných vztazích; pokud tak činíme, náš vlastní pocit nedostatečnosti a méněcennosti bude mít pravděpodobně katastrofický vliv při hledání našeho životního partnera. Kromě toho budeme...
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
| |
|
|
The Mighty Boosh: theatrical and narrative sspects of Julian Barratt and Noel Fielding's epic comedy
Šímová, Martina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá podrobnou analýzou tvorby britské komediální skupiny The Mighty Boosh založené herci a komiky Julianem Barrattem a Noelem Fieldingem. The Boosh je v našem kulturním prostředí relativně neznámým pojmem. Z tohoto důvodu slouží první část práce mimo jiné jako úvod: představuje kulturní pozadí herců a původ projektu samotného. Následně se zabývá technickými a fyzickými aspekty show, stejně jako užitými hereckými či teatrálními metodami. Druhá část je více praktická, soustředí se na narativní rámec a strategie, které mají tendenci se výrazně opakovat a činí tak z Barrattova a Fieldingova počinu epickou (hrdinskou) komedii. Analýza si klade za cíl vysvětlit tyto vypravěčské strategie mimo jiné poukazováním na autory jako Vladimir Propp, Joseph Campbell a další, a představit The Mighty Boosh ve své celistvosti a komplexnosti.
|
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
|
|
Political voice of Aphra Behn
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Politický hlas Aphry Behnové Kristýna Hoblová, 2013 Abstrakt Tato literárně-historická práce analyzuje vztah mezi prózou Aphry Behnové a rozvíjející se politickou scénou Restauračního období se zřetelem k využití obvyklých prostředků politického vyjadřování příznivců Whigů i Toryů i k tomu, jak její feministické názory ovlivnily prostředky politického projevu v jejím díle. Práce je založena na předpokladu, že v době Restaurace byly veřejná a soukromá sféra stále těsně propojeny a téměř každé literární dílo bez ohledu na žánr vyjadřovalo jistý politický názor. Práce je uvedena kapitolou, jež rozebírá historické pozadí a literární kontext doby vlády Karla II. a Jakuba II. Součástí je i stručný přehled hlavních prostředků používaných ve všech žánrech psaného politického projevu. Součástí tohoto přehledu je především analogie státu a domácnosti ve formálních pojednáních, Kavalírská kultura Restaurační komedie charakterizovaná libertinstvím, fungování alegorie v romancích, Toryovský feminismus rozvitý v díle Margaret Cavendishové a stručný rozbor prostředků použitých v díle Johna Drydena, autora, který byl Behnové nejblíže svým politickým i náboženským přesvědčením. Třetí kapitola využívá tento kontext ke shrnutí přístupu Aphry Behnové k politice v celku jejího díla, přičemž na jejích ódách se ukazuje neměnná...
|
|
|
Journey Through Parallel Universes: The World of Portal Fantasy
Arzumanyan, Varditer ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je pomocí analýzy vybraných knih prozkoumat světy portálové fantazie, přesněji žánr, v němž se vyskytuje cestování mezi sférami. Tento podžánr fantastické fikce umožňuje kulturní a sociální srovnání mezi místy původu postav a nově nalezenými zeměmi, kde v rámci příběhové linky probíhá proces sžití se s novým místem, a pochopení vlastního já. Esej se zaměřuje na sféry představené ve vybraných literárních dílech, na jejich postavy a na roli přenesení se mezi těmito sférami/světy. Toto přemístění vyžaduje adaptaci, která nevyhnutelně vede k vývoji postav a nabízí tak možnost prozkoumat společenské problémy. Práce se rovněž zaobírá strukturou úkolu (quest) v příbězích, jelikož ta je často součástí tohoto žánru. Každá kniha je shrnuta a zkoumána ve své příslušné kapitole. První kapitola nabízí definici termínu fantastický/fantastic, která je následně promítnuta do definice portálové fantazie. Pozornost je věnována vysvětlení odborných výrazů důležitých pro analýzu, které slouží jako referenční rámec následujících částí. V této části je rovněž vedena diskuse o procesu tvoření sekundárních světů. Kniha Nikdykde, napsaná Neilem Gaimanem, je předmětem druhé kapitoly. Kapitola je uvozena pojednáním o Gaimanově prominenci v oblasti fantazijní literatury a žánrově ohebných kvalitách jeho děl....
|
|
|
Fantastic Society: Social Themes in Terry Pratchett's Discworld
Hájek, Jáchym ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Terry Pratchett je známý především jako autor Úžasné Zeměplochy, což je řada čítající více než čtyřicet knih a několik povídek, které jsou zasazené do světa často popisovaného jako humoristická fantasy. Pratchett nicméně využívá tohoto žánru a jeho možností pro představivost a satiru, nejen aby vyprávěl příběhy, ale také aby zprostředkoval své vlastní názory na některá z největších společenských témat, jako je feminismus, náboženství nebo rasismus. Využívá stereotypních rolí a prostředí žánru fantasy a převrací je, aby ukázal na problémy skutečného světa. Nárůst obliby žánru fantasy, obzvláště satirické či humoristické, umožňuje Pratchettovi předkládat své názory širšímu publiku a vytvořit svět, který odráží a pokřivuje ten skutečný, aby ukázal důležitost a dopad těchto témat na společnost. Zasazení do fantasy světa navíc umožňuje Pratchettovi vytvořit svět, v němž tato témata mohou být volně ukázána a diskutována. První kapitola představuje Zeměplochu jakožto druhotný svět a představuje témata, která budou probírána. Druhá kapitola se zabývá mnoha formami rasismu na Zeměploše. První část kapitoly rozebírá standardní typ rasismu mezi člověkem a člověkem, což je ilustrováno na knize Jingo. Další podkapitola je pak věnována rasismu mezi lidmi a nelidmi a mezi trolly a trpaslíky, který je ilustrován...
|
|
|
Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting
Roušová, Helena ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě knihy, které reprezentují transgresivní fikci a závislostní literaturu. Tyto dvě knihy, Feťák Burroughse (poprvé publikováno v roce 1953) a zabývají drogově závislými a jejich transgresivním chováním. Popisují, jaké volby činí hlavní postavy, když se snaží vyprostit z omezení daných společností a při hledání své identity. Hlavní postavy obou textů se snaží uniknout před pravidly a očekáváními, jež na ně vyvíjí společnost, překračují hranice zákona, morálky, etiky, chovají se transgresivně. V této práci je vysvětlen původ výrazu "transgresivní fikce" a jsou analyzovány transgresivní techniky a transgresivní prvky obou textů. Práce popisuje transgresivní potenciál podtitulu první edice knihy Feťák a rozebírá části, které podrývají identitu střední třídy a vysmívají se americkému životnímu stylu. V knize se transgresivní prvky zabývají, mimo jiné, psychologickým efektem humoru ve vážných a/nebo graficky transgresivních situacích a využíváním intelektuální převahy k manipulaci ostatních lidí. V obou textech hraje důležitou roli násilí jako nástroj transgrese. Násilí je jediný způsob, který dokáže vyvolat u hlavních protagonistů citovou odezvu. V této práci se porovnávají rozdílné narativní styly obou textů jednotvárný styl Burroughse, který...
|
host ::
RSS.