|
Reflexe zkušeností se školou u chlapců z diagnostického ústavu pro mládež
Mašková, Anna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce využívá analytických metod zakotvené teorie, aby prozkoumala téma "reflexe zkušeností se školou u chlapců z diagnostického ústavu pro mládež". Klade si za cíl porozumět souvislostem subjektivních významů adolescentních chlapců. Výsledkem analýzy je popis dynamické proměny vztahu ke škole, za pomoci popisu vnějších a vnitřních činitelů, ovlivňující tento jev. Mezi hlavní objevená témata patří role autority vychovávajícího, užití nástrojů kontroly a jejich vnímaná účinnost z pohledu vychovávaného. Dále je popsána proměna vnitřních motivačních dispozic jedince (potřeby, zájmy, postoje a hodnoty). Obě hlavní témata syntetizují v pojetí proměny vztahu ke škole. Práce je kvalitativní sondou do vnitřního světa adolescentních jedinců, kteří na prahu dospělosti balancují na hraně rizikového chování a společensky přijatelného experimentování, které k tomuto vývojovému období přirozeně patří. Práce vyúsťuje ve formulaci teorie, která je svou povahou platná právě pro tento konkrétní kontext. Výzkumná data byla získána rozhovory vedenými v souladu se zásadami zakotvené teorie. KLÍČOVÁ SLOVA rizikové chování, vztah ke škole, autorita, motivace, rizikové a protektivní faktory
|
|
Proč učňák? Volba střední školy u žáků prvních ročníků učňovských oborů a jejich vztah ke škole a ke vzdělávání.
Jirát, Daniel ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem volby středního odborného učiliště. Přes popis důležitých teorií spjatých se vzděláváním a deskripcí českého vzdělávacího systému se dostává k analýze založené na kvalitativních rozhovorech, které byly zpracovány podle zásad zakotvené teorie. Skrze tyto rozhovory je popsán proces výběru střední školy a vztah k ní. V této části jsou rovněž okrajově použita data z výzkumu OECD PISA 2012 za účelem poskytnutí dodatečného kontextu. Práce dochází k závěru, že volba, kterou učinili učni a učnice, byla výrazným způsobem limitována a že tyto limity měly především sociální povahu. Tyto závěry jsou vztaženy i k celkovému kontextu vysoce diferenciovaného českého vzdělávacího systému Klíčová slova vzdělávání, kvalitativní výzkum, učňovské školství, odborné vzdělávání, volba střední školy, vztah ke škole
|