|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Souvislosti mezi svědomím a utrpením: pokus o základní vyjasnění
KALIÁNOVÁ, Jana
Předložená práce je zaměřená na souvislosti mezi svědomím a utrpením a jejím základním vyjasnění. Který se demonstruje na konkrétním příkladu z českých dějin, na činnosti Charty 77 v souvislosti s odkazem Jana Patočky. Nejprve se v práci osvětlují pojmy z etické oblasti, jako morálka, mravnost, fenomény svědomí a utrpení, etické kategorie dobra a zla. Pak se charakterizuje činnost, smysl Charty 77 jako praktického příkladu práce s morálními aspekty člověka. Hlavním cílem práce bylo nalézt a analyzovat postoj Jana Patočky k svědomí a utrpení, které vyplývá z věrnosti vlastnímu přesvědčení v souvislosti s Chartou 77. V závěru práce je ilustrována důležitost člověka jako lidské bytosti s jejími hodnotami. Zejména v pedagogické praxi. Práce je teoretická a ve své ústřední části vysvětluje stavy svědomí a utrpení ve vztahu k člověku.
|
|
|
Ironický obraz společnosti v díle Geoffreyho Chaucera a Grahama Greena
LINDUŠKA, František
V této práci se zabýváme ironickým pojetím společnosti v textech Geoffreyho Chaucera a Grahama Greena, dvou významných, byť historicky velice diferenciovaných autorů anglické literatury. Přestože je jejich dílo oddělené markantní časovou propastí, klademe si zde za úkol najít prostřednictvím analýzy několika vybraných děl podobnosti ve vyjádření osobních postojů ke společnosti dané doby. V případě Chaucera se jedná o pozdně středověké obyvatelstvo Anglie, které stojí na prahu dvou historických epoch a zcela zásadním způsobem se mu mění pohled na svět, zejména s ohledem na společenské uspořádání. U Greena budeme sledovat jedince v konfliktu s okolním moderním světem dvacátého století, který opět zažívá existenciální krizi, zejména díky dvěma světovým válkám a následným změnám ve společnosti i globální politice. Jako hlavní rys se budeme snažit sledovat vztah obou autorů k ironii a jejímu užití v rámci textu a promluv postav. Cílem této práce je najít pomocí těchto ironických promluv společné téma, které by se objevovalo u obou autorů a které by se z hlediska ironie vztahovalo ke kritickému přístupu určitých témat ve společnosti, či společnosti jako takové.
|
|
|
Les Salons: Denis Diderot jako kritik umění
Kavalová, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem práce je analýza Salónů Denisa Diderota, porovnání jejich jednotlivých částí a jejich vývoj. Toto dílo nadále zůstává důležitým pro porozumění umění 18. století. Navíc je také ukázkou osobitého přínosu Diderota jako kritika kombinujícího měřítka estetická, etická a filozofická. Práce věnuje pozornost podmínkám vzniku Salónů, ale především se zabývá literární kritikou jako žánrem, který filozof vytvořil a v průběhu let neustále zdokonaloval. Podstatnou část práce tvoří analýza autorova způsobu pojednání o jednotlivých malířích (konkrétně o Greuzovi, Chardinovi a Fragonardovi) a jak se v průběhu doby mnohdy proměňuje.
|
|
|
Etické aspekty v novoročních projevech Václava Havla
Kovářová, Klára Marie-Anna ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Etické aspekty v novoročních projevech Václava Havla" interpretuje a hodnotí obsah novoročních projevů prezidenta Havla ve světle občanské a politické etiky. Ve studijní části nejprve pojednává o teoretických východiscích (oblasti etického zkoumání; vztah etiky, politiky, svobody) a dále představuje Havlovu etiko-filozofickou dimenzi (filozofické kořeny a inspirační zdroje - ideje, osobnosti). Jádro práce analyzuje etický obsah a vývoj hlavních myšlenek novoročních projevů, jakož i jejich přínos ke tvorbě hodnot na cestě za mravní autonomií a vyzrálejší politickou kulturou. Pod zorným úhlem nových souvislostí i v kontextu bývalého režimu se poslední kapitola zamýšlí nad Havlovými úvahami o etických tématech, která jsou nezbytná pro smysluplné fungování člověka ve společnosti se zřetelem na občansko-politický étos. Klíčová slova Václav Havel, novoroční projevy, etika, politická etika, pravda, láska, svědomí, svoboda, odpovědnost, morálka, mravnost, hodnoty, demokracie, totalita, odvaha, občanská statečnost.
|
|
| |
|
|
Pojetí člověka u Jana Amose Komenského
Hoskovcová, Žaneta ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce se věnuje Pojetí člověka u Jana Amose Komenského. Je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá představuje jednu část jeho tvorby. V první kapitole se nachází základní údaje o J. A. Komenském, tedy jeho životopisné údaje a odkaz k dnešnímu světu. Další kapitola pojednává o Jednotě bratrské, která ovlivnila jeho život a působení. Následující kapitola je věnována pedagogickému myšlení, kde je sledován vývoj a pokrok v pedagogice za doby J. A. Komenského. Další kapitoly jsou pak věnovány jeho pojetí filozofie, antropologie, pansofie a teologie. Práce nastiňuje všechny oblasti, ve kterých se Komenský zabývá problematikou člověka.
|
|
|
ŽIDOVSKÉ HRDINKY V DÍLE ARNOŠTA LUSTIGA
Drahorádová, Ivana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl srovnání jednotlivých osudů židovských hrdinek za druhé světové války v krásné literatuře. Na základě komparace pěti vybraných próz Arnošta Lustiga se budu zabývat tím, jaké byly osudy židovských žen během druhé světové války a jak tato extrémní zkušenost ovlivnila jejich charaktery a mravní přesvědčení. Diplomová práce bude vycházet z uvedené primární literatury, která byla záměrně vybrána tak, aby ukázala jedinečnost a osobitost prožitku tak silné zkušenosti, jakou byla druhá světová válka a holokaust, ale současně aby jasně demonstrovala fakt, že jsou si, vlivem sdíleného osudu, hlavní hrdinky v mnohých ohledech velmi podobné. V práci se zaměřím i na otázky důstojnosti a mravnosti a na to, jak se Židovky vyrovnávají se ztrátou osobních a životních jistot.
|
|
|
Svoboda a mravnost; Hegelovo pojetí svobody v Základech filosofie práva
Zelenda Kupcová, Adéla ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí svobody v praktické filozofii G. W. F. Hegela a jejím vztahem k etice, konkrétně k moralitě a mravnosti. Zkoumán je i vztah svobody a společenských struktur, v nichž jedinec žije a svou svobodu nejen realizuje, ale i získává. Cílem práce je zohlednit možný vliv Hegelova pojetí svobody na současné otázky a problémy a k jejich reflexi v politické filozofii a sdělit, jaký přínos může mít Hegelova praktická filosofie pro současnou filozofii i společenské vědy jako takové. Práce vychází zejména z Hegelova spisu Základy filosofie práva, ale přihlíží i k jeho Filosofii dějin a Fenomenologii ducha. KLÍČOVÁ SLOVA: politická filosofie; Hegel; svoboda; etika; moralita; mravnost
|
|
|
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
|
host ::
RSS.