Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Trčkové z Lípy a jejich dominium
KOZÁKOVÁ, Karolína
Diplomová práce s názvem Trčkové z Lípy a jejich dominium se zabývá vzestupem tohoto původně rytířského rodu. Práce především sleduje ohromné nabývání majetku od konce husitských válek až do roku 1634, kdy historie Trčků z Lípy končí. Dalším cílem bylo také zařadit jednotlivé členy Trčků z Lípy do historického kontextu. V neposlední řadě se diplomová práce snaží poukázat na důležitost Trčků z Lípy v české historii.
Pan Menhart z Hradce ve víru událostí první poloviny 15. století.
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována představiteli významného jihočeského rodu pánů z Hradce, Menhartovi (1398 - 1449). Pan Menhart patřil k umírněným utrakvistům. Stal se spojencem táboritů a později též významnou osobou v jednáních s králem Zikmundem Lucemburským. Nemalou roli sehrál také v době interregna po smrti krále Albrechta Habsburského a v době správcovství Jiřího z Poděbrad, proti němuž se v závěru svého života postavil. Nejasnosti panovaly i kolem jeho náhlé smrti. O Menhartovi z Hradce dosud nebyla vydána rozsáhlejší samostatná studie. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů. Podle možností přihlédne i k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a v písemnostech pánů z Hradce uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec.
Hrady doby husitské
Sýkora, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Plaček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zabývá českými hrady období husitských válek (1419-36 a 1467-85). Jejím cílem bylo prozkoumat a zhodnotit skupinu vybraných objektů a výsledky porovnat s vývojem hradní architektury v Evropě. Výzkum ukázal, že v souvislosti s nástupem raných palných zbraní na konci 14. stol. docházelo k radikální proměně vojenské taktiky a hradní architektury. Hrady byly vybaveny novým typem fortifikací, které byly nejen odolné vůči artilérii, ale také umožňovaly jejich účinnou obranu palnými zbraněmi. S pronikáním husitských vojsk do okolních zemí se šířily také vojenské znalosti, které si postupně osvojila celá střední Evropa. Zdejší vojenská architektura stojí na počátku novověkého pevnostního stavitelství a předbíhá o téměř sto let italské a německé fortifikace. Klíčová slova: střední Evropa - pozdní středověk - raný novověk - hrady - pevnosti - palné zbraně
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
Pan Menhart z Hradce ve víru událostí první poloviny 15. století.
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována představiteli významného jihočeského rodu pánů z Hradce, Menhartovi (1398 - 1449). Pan Menhart patřil k umírněným utrakvistům. Stal se spojencem táboritů a později též významnou osobou v jednáních s králem Zikmundem Lucemburským. Nemalou roli sehrál také v době interregna po smrti krále Albrechta Habsburského a v době správcovství Jiřího z Poděbrad, proti němuž se v závěru svého života postavil. Nejasnosti panovaly i kolem jeho náhlé smrti. O Menhartovi z Hradce dosud nebyla vydána rozsáhlejší samostatná studie. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů. Podle možností přihlédne i k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a v písemnostech pánů z Hradce uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec.
Hrady doby husitské
Sýkora, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Plaček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zabývá českými hrady období husitských válek (1419-36 a 1467-85). Jejím cílem bylo prozkoumat a zhodnotit skupinu vybraných objektů a výsledky porovnat s vývojem hradní architektury v Evropě. Výzkum ukázal, že v souvislosti s nástupem raných palných zbraní na konci 14. stol. docházelo k radikální proměně vojenské taktiky a hradní architektury. Hrady byly vybaveny novým typem fortifikací, které byly nejen odolné vůči artilérii, ale také umožňovaly jejich účinnou obranu palnými zbraněmi. S pronikáním husitských vojsk do okolních zemí se šířily také vojenské znalosti, které si postupně osvojila celá střední Evropa. Zdejší vojenská architektura stojí na počátku novověkého pevnostního stavitelství a předbíhá o téměř sto let italské a německé fortifikace. Klíčová slova: střední Evropa - pozdní středověk - raný novověk - hrady - pevnosti - palné zbraně

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.