|
|
Studium vlivu proteinů na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu proteinů, fenolických látek, hořkosti a vybraných kationtů kovu na stabilitu pivní pěny. V teoretické části je popsána pěna z fyzikálního hlediska, stabilita pivní pěny a způsoby jejího měření a faktory, které pozitivně či negativně stabilitu a kvalitu pivní pěny ovlivňují. Dále jsou popsány vybrané proteiny, které mají na stabilitu pivní pěny vliv, jejich původ a technologický význam. Experimentální část je zaměřena na stanovení stability pivní pěny metodou NIBEM, analýzu celkového obsahu proteinů v pivu, analýzu obsahu fenolických látek, hořkosti a prvkovou analýzu vzorků piva. Celkem bylo analyzováno 36 piv tuzemské výroby, z toho 16 piv bylo výčepních, 15 piv ležáckého typu a 5 piv ležáckého typu z minipivovarů. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi celkovým obsahem proteinů, fenolických látek, hořkosti a kovových iontů se stabilitou pivní pěny. Z výsledků vyplývá, že proteiny a fenolické látky jako izolované parametry nemají zcela zásadní vliv na stabilitu pivní pěny. Avšak hořkost jako izolovaný parametr má na stabilitu pivní pěny vliv.
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
|
|
|
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
|
|
|
Stabilita a vlastnosti kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů
Klatová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stabilitou a základními vlastnostmi kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů. V teoretické části byla popsána výroba a využití ovocných koncentrátů. Dále se práce zabývala anthokyanovými pigmenty a fenolickými látkami. Byl popsán princip a instrumentace kapalinové chromatografie a elektronové paramagnetické rezonance. V další podkapitole byly popsány metody stanovení celkových anthokyanů a fenolických látek. V experimentální části práce bylo popsáno stanovení rozpustné sušiny, viskozity a antioxidační aktivity. Metodou podle Folin-Ciocalteua byl stanoven celkový obsah fenolických látek a pHdiferenciální metodou celkový obsah anthokyanů. Pomocí kapalinové chromatografie byl ve vzorcích stanoven obsah kyanidin-3-glukosidu a kyanidin-3-galaktosidu.
|
|
|
Vybrané nutriční parametry některých druhů méně známého ovoce
Diblíková, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou analýzu šťáv z černého, červeného a bílého rybízu a josty (Ribes a Ribes x culverwellii). Teoretická část je věnována definici ovoce, významu ovoce ve výživě člověka, popisu rodů Ribes a Ribes x culverwellii, účinnými látkami v rybízu a jostě, popisu vybraných chemických parametrů a stanovení některých z nich. V experimentální části jsou popsány postupy stanovení následujících chemických parametrů: stanovení obsahu redukujících cukrů, stanovení celkové a rozpustné sušiny, formolového čísla, pH, titrační kyselosti, stanovení obsahu celkových fenolů a antokyanových barviv a stanovení obsahu vitamínu C ve dvou vzorcích josty, šesti odrůdách černého rybízu, jedné odrůdě bílého rybízu a dvou odrůdách červeného rybízu. Na základě vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno srovnání jednotlivých odrůd a byla vyslovena teze, že „celkovým srovnáním jednotlivých odrůd v oblasti obsahu fenolických látek, vitamínu C a antokyanových barviv se jako nejperspektivnější jeví odrůda černého rybízu Démon. Je však nutné dodat, že nejvyšší obsah fenolických látek a antokyanů byl stanoven v jostě“.
|
|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
|
|
Extrakce bioaktivních látek z výlisků modrých hroznů
Jandrtová, Sabina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik ve šťávě a v extraktech výlisků plodů révy vinné (Vitis vinifera L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika révy vinné, její původ, morfologie, chemické složení, odrůdy a její použití. Následuje charakteristika anthokyanových barviv, jejich výskyt, vlastnosti. Jsou zde také popsány metody jejich stanovení. Závěrečná část se věnuje extrakcím a jejím druhům. Experimentální část znázorňuje extrakce připravených výlisků. Účelem těchto extrakcí je zjištění, kolik anthokyanových barviv a fenolických látek je obsaženo ve slupkách plodů, a které rozpouštědlo vykazuje největší výtěžky. Dále jsou zde popsány stanovení chemických charakteristik, jako jsou celková a cukerná sušina, pH, obsah titrovatelných kyselin, množství redukujících sacharidů, fenolických látek a anthokyanových barviv. Všechna stanovení jsou provedena a výsledky jsou porovnáya ve šťávě révy vinné a v extraktech výlisků dvou odrůd (Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe). Jako nejvhodnější rozpouštědlo pro extrakci je zvolena směs voda-ethanol (50:50) v množství 100 ml. Ve vybraných hodinách jsou určeny chemické charakteristiky (vypsány výše), kde obsah titrovatelných kyselin je vyjádřen na kyselinu vinnou, obsah fenolických látek je definován na kyselinu gallovou v mg GAE·100 g-1, a obsah anthokyanů na malvidin-3-glukosid v mg MGE·100 g-1.
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.
|
host ::
RSS.