|
| |
|
|
Euroskepticismus v Evropském parlamentu: Změnilo se chování euroskeptických poslanců?
Hendrych, Lukáš ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce "Euroskepticismus v Evropském parlamentu: Změnilo se chování euroskeptických poslanců?" je analyzovat politické chování euroskeptických poslanců v rámci Evropského parlamentu. Vliv a počet politiků, kteří nesouhlasí s evropskou integrací a silně ji kritizují, v posledních letech výrazně roste, což ovlivňuje také výsledky voleb do této jediné přímo volené instituce Evropské unie. Ve volbách v roce 2014 se do Evropského parlamentu dostalo téměř dvakrát více takto smýšlejících poslanců, než v roce 2009. Dále se v tomto legislativním období v rámci unijní politické scény vytvořily dvě politické frakce, které poslance stojící názorově proti evropské integraci sdružují. V minulém legislativním období přitom byla taková frakce pouze jedna. Vzhledem k těmto aktuálním okolnostem se tato práce zabývá jednak vymezením a přiblížením pojmu euroskepticismus, jednak také samotným chováním euroskeptických poslanců. Větší zastoupení tohoto politického názoru v rámci EU totiž euroskeptikům poskytuje větší možnosti a prostor, aby své politické postoje proměnili v politické činy přímo na půdě jimi kritizované Unie. Otázkou tedy zůstává, zdali svého silnější postavení pro dosažení svých politických cílů skutečně využívají, nebo jsou spíše pasivní a politicky neaktivní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?
Kovář, Jan ; Dědek, Vojtěch ; Krajník, Jan ; Michalcová, Andrea
Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisa- bonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie. Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mlá- deže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stra- nou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany ži- votního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverz- ních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat.
Plný text:  PDF
|
|
|
Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan ; Břízová, Pavla ; Hofbauerová, Jitka ; Krajník, Jan
Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.