|
|
Sny v životě žáků prvního stupně ZŠ
TRENDLOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zaměřuje na význam snů v životě žáků mladšího školního věku. V teoretické části je popsán spánek, poruchy spánku u dětí, různé druhy snů, filozofování s dětmi o snech, práce se sny, aktivní imaginace, artefiletika, hovory o snech a význam spánku a snění u dětí v kontextu osobnostního rozvoje. Praktická část se věnuje aktivitám realizovaným během hodin výtvarné výchovy, které byly zaměřeny na téma snů. Byly zde použity metody kvalitativního šetření zahrnující diskuse, kresby s komentáři a doplňující rozhovory. Výsledky ukazují, že děti dokážou velmi detailně a živě líčit své snové zážitky a jejich kreativní přístup přispívá k obohacení diskusí a aktivit. Práce také poukazuje na důležitost otevřené diskuse o snech a jejich zpracování prostřednictvím výtvarného umění, což podporuje dětskou fantazii a kreativitu.
|
|
|
Spánková apnoe u srdečního selhání
MEŠKANOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá spánkovou apnoe, srdečním selháním a vztahem mezi těmito onemocněními. Spánková apnoe se klasifikuje jako přítomnost apnoických pauz během spánku, které nastávají během spánku a narušují spánkové fáze. Spánková apnoe je významným rizikovým faktorem srdečního selhání a může mít negativní vliv na prognózu pacienta. Cílem této bakalářské práce je zmapovat informovanost pacientů se srdečním selháním o spánkové apnoi. V teoretické části je náhled do základních informací o této problematice. Jako první jsou popsány poruchy dýchání ve spánku, do kterých patří spánková apnoe. Dalším rozebíraným tématem je samotná spánková apnoe a srdeční selhání. Poslední kapitola práce se zaměřuje na vztah mezi spánkovou apnoí a srdečním selháním. V této kapitole je také popsána role sestry v ošetřovatelské péči a život pacientů s onemocněním. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodologie pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovor byl složen z pěti kategorií a 39 otázek, které byly zaměřeny na zodpovězení výzkumných otázek práce Výzkumný vzorek tvořili pacienti po diagnóze srdečního selhání nejméně jeden rok. Získaná data byla zpracována pomocí metody "tužka a papír" a byla rozdělena do čtyř kategorií pro přehlednost. Výsledkem výzkumu byla zjištěna nedostatečná informovanost pacientů se srdečním selháním o spánkové apnoi. Kvůli nedostatečné informovanosti o spánkové apnoi, neměli pacienti žádné informace o režimových opatřeních, která by měli dodržovat v prevenci vzniku spánkové apnoe.
|
|
|
Využívání regenerace u rekreačně sportující populace.
Lauberová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Využívání regenerace u rekreačně sportující populace Cíle práce: Zjistit, zda rekreační sportovci využívají regenerační prostředky a pokud ano, které konkrétní prostředky to jsou. Zjistit důvody, které rozhodují o výběru regeneračních prostředků. Metoda: Data potřebná pro účely bakalářské práce byla shromážděna prostřednictvím neinvazivního online anketního šetření, v práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Typ práce je teoreticko-empirický. Online anketa, která je zcela anonymní, byla vložena na sociální sítě Instagram a Facebook jako internetový odkaz a byla určena pro rekreační sportovce ve věku 18-65 let. Výzkumný soubor je tvořen rekreačně sportující populací. Výzkumu se celkem zúčastnilo 61 rekreačních sportovců (48 žen a 13 mužů). Data byla zpracována prostřednictvím grafů a tabulek. Výsledky: Na základně výsledků z anketního šetření vyplynulo, že 91,8 % rekreačních sportovců využívá některé z regeneračních prostředků (masáže, kompenzační cvičení a regenerační procedury). Na základě subjektivního pohledu dodržuje zdravé stravování 41 % dotazovaných. Nejvíce respondentů (26,2 %) zařazuje regenerační prostředky z důvodu relaxace a další nejpočetnější skupina (24,6 %) pouze k regeneraci. Při výběru prostředků regenerace se nejvíce respondentů (37,7 %) rozhoduje na základě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv vystavení preferovanému pachu na mentální aktivitu ve spánku a její charakteristiky a afektivní vyladění po probuzení
Jankovská, Tereza ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Sebalo Vňuková, Martina (oponent)
Tereza Jankovská Abstrakt Předchozí studie ukazují, že preferované pachy slouží jako účinné vodítko pro vybavování informací z autobiografické paměti a že vystavení pachu během noci ovlivňuje emoční zabarvení mentální aktivity ve spánku (tj. snů v širším slova smyslu). Diplomová práce se zabývá tím, jak nepřetržitá stimulace preferovanými pachy ovlivňuje charakteristiky snů, výskyt emocí ve snech a afektivní vyladění po probuzení. Osmnáct zdravých dobrovolníků ve věku 19-35 let třikrát vždy s týdenním odstupem navštívilo spánkovou laboratoř. První noc sloužila k tomu, aby se adaptovali na prostředí laboratoře. Během druhé a třetí noci byli v randomizovaném pořadí buď vystaveni pachu, který si předtím sami zvolili nebo proběhla kontrolní noc bez čichové stimulace. Během každé návštěvy byli dobrovolníci vzbuzeni z REM fáze. Po probuzení následně uvedli, zda se jim zdál nějaký sen, a případně zhodnotili jeho příjemnost, emoční náboj a výskyt pozitivních a negativních emocí a čtyři dimenze jádrové afektu (valence, aktivace, příjemná aktivace-nepříjemná deaktivace, nepříjemná aktivace- příjemná deaktivace). Výsledky práce nejsou v souladu s předchozími studiemi, tzn. nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní podmínkou v žádné v závislé proměnných. Zjištění naznačuje, že vystavení...
|
|
|
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
|
|
|
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
|
|
|
Vliv spánku na psychické funkce adolescentů
Kaňková, Zuzana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Kvalita spánku je jedním z klíčových faktorů pro homeostázu organismu, fungování mozku, a tedy i psychických funkcí jedince. Spánek prochází během života různými změnami. Výrazné spánkové změny lze pozorovat u adolescentů. Během tohoto vývojového období dochází k posunu cirkadiánních preferencí směrem k pozdějšímu chronotypu, což je často v nesouladu s nároky na fungování v běžném životě (např. vstávání do školy). Tato skupina je tak velmi ohrožená chronickým omezením spánku a s tím spojenou spánkovou deprivací, která může vést k mnoha patologiím. Cílem této práce bylo zkoumat vliv částečné spánkové deprivace na kognitivní funkce a emoční regulaci u adolescentů. Studie byla provedena na 59 adolescentech ve věku od 14 do 21 let, 30 z nich bylo vystaveno částečné spánkové deprivaci (4 hodiny/noc) a 29 spalo normálním spánkem (8 ± 1 hodin/ noc). Následující den po instruovaném spánku/spánkové deprivaci podstoupili participanti experimentální testování baterií kognitivních testů. Bylo zjištěno, že adolescenti po jedné noci částečné spánkové deprivace vykazovali větší míru subjektivní ospalosti než jejich vrstevníci po noci s normálním spánkem. Tento efekt spánkové deprivace byl silnější u dívek než u chlapců. Zároveň byly pozorovány u jedinců po spánkové deprivaci horší výsledky v krátkodobé paměti. V...
|
|
|
Spánková edukace u studentů středních škol
Horáčková, Lucie ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání efektivity spánkové edukace na kvalitu spánku a well-beingu u studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Realizace spánkové edukace proběhla v období prosinec 2023 až únor 2024 na vybraných středních školách. Součástí výzkumu byla administrace standardizovaných metod ve dvou časech, konkrétně před a po spánkové edukaci. Zvolené nástroje byly Pittsburský index kvality spánku (PSQI), Index tíže nespavosti (ISI) a Škála Well-Beingu Světové zdravotnické organizace (WHO-5). Výsledné skóry ze dvou měření tvořily vybrané proměnné, které byly následně srovnávány příslušnými statistickými metodami. Současně se výzkum zaměřoval na srovnání daných proměnných mezi skupinou studentů, kteří absolvovali spánkovou edukací a skupinou studentů, kteří edukaci neabsolvovali. Práce se taktéž zaměřuje na názory studentů na proběhlou edukaci, na její užitečnost a případné návrhy na obdobné budoucí programy. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu spánku a well-beingu po absolvování spánkové edukace. Výsledky práce naznačují, že navzdory implementaci spánkové edukace, nedošlo u studentů k významnému zlepšení kvality spánku ani well-beingu. Zároveň výsledky neprokázaly lepší kvalitu spánku a well-beingu ve skupině studentů, kteří edukací prošli oproti těm, kteří ne. Možné...
|
host ::
RSS.