|
|
Participativní mapování hodnot a problémů v krajině
Perůtková, Tereza
Bakalářská práce na téma „Participativní mapování hodnot a problémů v krajině“ se zabývá identifikací hodnot a problémů v krajině ve výzkumné lokalitě Hranického krasu. Předmětem analýzy jsou rozhovory s respondenty, kteří navštívili tuto lokalitu a napomohli k determinaci těchto hodnot a problémů, na základě kterých byly nastíněny vývojové tendence a návrh plánu managementu lokality. Velká pozornost je taktéž věnována zejména obci Teplice nad Bečvou s přilehlými lázněmi. Důležitým faktorem je rovněž spolupráce mezi jednotlivými aktéry v území, která povede k rozvoji a dlouhodobé udržitelnosti této jedinečné lokality, jejíž dominanty lze spatřit zejména v NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně či NPR Hůrka u Hranic, kde se nachází nejhlubší zatopená propast na světě. Na základě identifikovaných problémů byla v rámci návrhu plánu managementu navrhnuta konkrétní řešení, která zároveň ocenily i zástupci místních samospráv.
|
|
|
Changes in European landscapes. What are driving forces of the changes in European landscapes?
HRDINOVÁ, Amálie
Ústecký kraj je jeden z nejproblematičtějších částí České republiky a to jak z pohledu ekonomického, sociálního tak i environmentálního. Zdejší krajina prošla kvůli lidským aktivitám během posledních 200 let dramatickými změnami. Krajina je (spolu)utvářena lidmi a ti se s ní mnohdy identifikují. Tato práce zkoumá regionální/teritoriální identitu v jednom z městeček v tomto neutěšeném kraji, které navíc v minulosti bylo součástí Sudet. Práce mapuje změny ve využívání krajiny člověkem a vliv historie na podobu krajiny a snaží se identifikovat, jak tyto se tyto změny v krajině propsali do mysli místních obyvatel.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Role euroregionu Silva Nortica v rámci přeshraniční spolupráce a při utváření regionální identity.
Klečková, Veronika ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
P edkládaná práce se zabývá vlivem euroregionu Silva Nortica na p eshrani ní spolupráci a regionální identitu. Silva Nortica se nachází na esko-rakouském pohrani í a je nejmlad ím euroregionem v esku. Situace v euroregionu je analyzována pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu, a tak nabízí komplexní pohled na danou problematiku. V kontextu rámcových institucionálních podmínek euroregionu bylo analyzováno dotazníkové et ení spole n s ízenými rozhovory s p edstaviteli euroregionu. V práci jsou také nastín ny mo né varianty budoucího vývoje euroregionu. Z výsledk výzkumu vyplývá, e mezi místními obyvateli existuje potenciál pro budování p eshrani ního spole enství. Na druhou stranu na institucionální úrovni existuje ada problematických faktor , které mohou bránit prohlubování p eshrani ní spolupráce v esko-rakouském pohrani í. Klí ová slova: Euroregion Silva Nortica, esko-rakouské pohrani í, p eshrani ní spolupráce, regionální identita, p eshrani ní spole enství, víceúrov ové ízení
|
|
|
Vliv přeshraniční spolupráce na regionální identitu obyvatel (modelová studie Euroregion Šumava)
Sarauer, Lukáš ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Dokoupil, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem euroregionální přeshraniční spolupráce na regionální identitu obyvatel euroregionu Šumava. Ačkoli má tato forma spolupráce v zemích západní Evropy dlouholetou tradici, v Česku vznikají první euroregiony až na počátku 90. let. Takovýmto příkladem je i euroregion Šumava. Do jaké míry jsou obyvatelé tohoto euroregionu informováni o jeho činnosti? Je již dnes možné hovořit o tzv. přeshraniční euroregionální identitě obyvatel? Pokud ano, je možné na území euroregionu nalézt její prostorové diferenciace? Existují i v současnosti na území euroregionu některé bariéry, které mají negativní vliv na jeho větší integritu? Na tyto a další otázky hledá předkládaná práce odpovědi. Za tímto účelem bylo zrealizováno dotazníkové šetření, jehož hlavní výsledky jsou diskutovány a srovnávány se závěry dalších odborných prací. Klíčová slova: regionální identita, přeshraniční spolupráce, euroregion Šumava
|
|
|
Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku
Loquenz, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce nesoucí název "Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku" se zabývá porovnáním síly regionální identity u stálých obyvatel a amenitních migrantů v oblasti zájmového území ORP Prachatice. Amenitní migrace je poměrně mladý termín, který se dá volně přeložit jako migrace požitková. Tento specifický druh migrace je motivován snahou lidí žít v oblastech s kvalitním životním prostředím. Zpravidla se jedná o pohyb obyvatelstva z městského prostředí do prostředí venkovského. Pro účely této práce bylo vybráno jako zájmová oblast území ORP Prachatice, které se skládá ze tří pověřených úřadů - PÚ Netolice, PÚ Prachatice a PÚ Volary. Celé zájmové území nabízí na poměrně malé ploše 3 dosti odlišná přírodní prostředí. Cílem této práce je porovnání míry regionální identity obyvatelstva v závislosti na takto odlišném okolním prostředí a také porovnání síly regionální identity mezi skupinou stálých obyvatel a amenitních migrantů. Výsledky práce, které jsou vyhodnoceny z dotazníkového šetření, jsou zaměřeny na mobilitu obyvatelstva, hodnocení kvality složek okolního prostředí, symboliku regionu, pozitiva a negativa regionu, informovanost obyvatelstva a na téma pohraničí. Klíčová slova: amenitní migrace, pohraničí, regionální identita, turismus.
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
| |
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Dizertační práce přináší analýzu diskurzu transylvánské regionální identity v rumunských novinách v letech 1989 až 2014, představujícího opozici k hegemonickému politickému a společenskému diskurzu propagujícímu nacionalismus. Poukazuje při tom na mezietnickou toleranci jako klíčový princip, kterým se regionální diskurz od centralistického diskurzu odlišoval. Skutečnost, že historické národy Transylvánie byly regionálním diskurzem chápány jako nositelé regionální identity v oblastech každodenního i politického života, nejen potvrdila transetnickou inkluzivitu tohoto konstruktu, ale stala se i jeho diverzifikačním faktorem. Kromě tolerance a akceptace multietnicity se regionální diskurz ve zkoumaných médiích dále opíral především o myšlenky esenciálního demokratického charakteru regionu, jeho kulturních, sociálních nebo ekonomických specifik, jakožto i úvah o možné regionální autonomii. Tyto narativy, ať už více abstraktní či pragmaticky orientované, představovaly obsah diskurzivně konstruované regionální identity, zprostředkovávaly její sdílení různými etnickými skupinami a definovaly Transylvánii v dobovém kontextu v rámci Rumunska jako celku. Vnitřní tematické složení diskurzu transylvánské regionální identity nebylo v průběhu zkoumaného období zcela konstatní, jeho podoba v analyzovaných...
|
host ::
RSS.