|
|
Václav Havel ve zpravodajství ČTK po roce 2011
Svobodová, Věra ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje mediální zájem o bývalého prezidenta Václava Havla ze strany České tiskové kanceláře (ČTK) během 10 let po jeho úmrtí v prosinci roku 2011. Zaměřuje se nejenom na počty zpráv, ale porovnává i jednotlivé roky se zřetelem k tomu, jaké události ovlivňují množství zpráv, jež zmiňují bývalého prezidenta. Pomocí fulltextového vyhledávání v Infobance ČTK, kódů metadat, kterými agentura třídí zprávy, a za použití kvantitativní obsahové analýzy s rozšířením o hodnotící prvky práce sleduje, která témata se ve spojitosti s Václavem Havlem objevují v agenturním textovém servisu nejčastěji, jestli je prezident hlavním aktérem zpráv, či jakou mají zpravodajské texty ve vztahu k němu tonalitu. Teoretická část vymezuje základní pojmy a teorie související se sociální a mediální konstrukcí reality, mediálního obrazu a mediální logiky. Kontextuální část představuje v hrubých obrysech osobnost Václava Havla. Metodologická část se zabývá specifiky zpravodajského textového servisu, který nabízí ČTK, a představuje použité výzkumné metody. Výzkumná část seznamuje s výsledky analýzy. Ty ukazují, že počty zpráv zmiňující Havla nemají v čase klesající tendenci, ale reagují na dění ve společnosti. Výzkum také potvrdil některé hypotézy, například že ve zpravodajských textech zmiňujících Havla...
|
|
|
Zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii
Tvarohová, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce na téma zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii sleduje aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v době českého předsednictví, tedy v období od 1. ledna do 30. června 2009. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí, jež vedla evropskou sedmadvacítku. Našemu předsednictví se tedy dostávalo velkého zájmu. Česko však za svého předsednictví bylo zpočátku ve stínu Francie, která předsedala EU před ČR, a jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož předsednictví bylo velmi ambiciózní a dynamické. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se zpravodajství ČTK shodovalo se Sarkozyho vlastnostmi. Zda korespondovalo a Nicolas Sarkozy byl skutečně zobrazen jako hyperaktivní a neúnavný politik, nebo byl jeho obraz jiný a zpravodajství ČTK se s jeho charakteristickými vlastnostmi rozcházelo. Druhou součástí bakalářské práce byla kvantitativní analýza všech zpráv, které v textovém zpravodajství ČTK o Nicolasi Sarkozym ve sledovaném období vyšly, a podrobná analýza jejich metadat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách. V některých případech jsem pro lepší přehlednost uvedla i grafy. Ještě podrobněji vypracované grafy o vydaném množství zpráv za každý měsíc jsou uvedeny v příloze.
|
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
|
Zahranční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií
Veselka, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Zahraniční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií" sleduje, analyzuje a porovnává zahraniční zpravodajství v hlavních zpravodajských relacích dvou českých celoplošných televizních stanic, České televize a FTV Prima. Cílem práce je zjistit, jestli jsou zahraniční zpravodajové pro televizní zpravodajství ze zahraničí přínosem. Pracovní hypotézy vycházejí z teoretické odborné literatury a praktických zkušeností autora. Výzkum stanoví přibližný podíl původních reportáží od zahraničního zpravodaje a reportáží zpracovaných z agenturních materiálů ve vybraném mediálním vzorku. Metodou kvantitativní obsahové analýzy práce hodnotí parametry jednotlivých příspěvků. Klade si při tom za úkol hodnocení provést co nejvěrohodněji. Zaměřuje se na to, jestli zpravodaj přináší exkluzivní tematické reportáže a bohemika, jestli jsou zpravodajové až příliš často nuceni vytvářet nadčasové reportáže, jestli zpravodajské živé vstupy skutečně plní úlohu co nejaktuálnějšího a nejautentičtějšího zpravodajského formátu, jestli světové zpravodajské agentury skutečně figurují na neotřesitelné pozici informačních zdrojů ze zahraničí, případně jestli nabízejí oproti televizním zpravodajům rozmanitější a komplexnější servis.
|
|
|
Stejné zdroje = stejné/ různé informace? Výstupy českých médií o nemoci Covid-19 v počátcích jejího šíření v ČR
Trubetská, Marie ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým tři nejčtenější tištěná a tři nejčtenější online média referovala o koronaviru v počátcích jeho šíření v Česku. Konkrétně sleduje, zda a do jaké míry se mediální výstupy z těchto médií o čtyřech vybraných událostech shodovaly s výstupy o těchto událostech vydaných Českou tiskovou kanceláří (ČTK) a současně, zda tato média dodržovala zásady objektivity. V teoretické části autorka rozebírá mediální rutiny, novinářskou etiku a také koncepty jako morální panika či sebenaplňující se proroctví, se kterými dále pracuje také v praktické části. Autorka pro účely výzkumu zvolila obsahovou analýzu a definovala si čtyři výzkumné otázky, na které prostřednictvím výsledků této analýzy odpovídá. Celkem analyzuje 149 mediálních výstupů a 101 výstupů České tiskové kanceláře. Závěry této práce dokazují, že média využila ČTK jako zdroj jen v 15 % případů. Častěji k ní přitom odkazovala online média. Mediální výstupy k vybraným událostem se z 56 % shodovala s výstupy ČTK pouze v hlavním sdělení. Dále závěry práce ukazují, že zásady objektivity častěji porušovala tištěná média, konkrétně pak v 60 % případů, oproti tomu online média je porušovala pouze v 36 % případů. Nejvíce ze sledovaných médií zásady objektivity porušoval deník Blesk a nejméně online zpravodajský server iDnes.cz.
|
|
|
Využívání umělé inteligence ke generování zpráv v České tiskové kanceláři
Sýkora, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje využívání nástrojů umělé inteligence a automatizované žurnalistiky v České tiskové kanceláři. Konkrétně se zabývá vůbec prvním využitím algoritmicky generovaných zpráv, které agentura publikovala v rámci volebního zpravodajství v roce 2018. Obecní a senátní volby z tohoto roku práce pomocí metod kvalitativní a kvantitativní analýzy porovnává s výstupy zpravodajství ČTK z obecních voleb v roce 2014 a senátních voleb 2016. Diplomová práce se v tomto ohledu věnuje i tomu, jakým způsobem generování zpráv v roce 2018 v ČTK fungovalo a ukazuje a vysvětluje příklady zdrojových kódů, kterými byl generátor zpráv naprogramován. Dále nabídne i další způsoby a oblasti, ve kterých Česká tisková kancelář automatizovanou žurnalistiku a její nástroje využívá nebo se v dohledné době využívat chystá. Součástí práce je i rozhovor s technickým ředitelem ČTK Janem Koderou, který přiblížil, jakým způsobem automatizovaná žurnalistika v českém mediálním prostředí tiskové agentury funguje. Autor okrajově nastíní i některé vědní disciplíny týkající se umělé inteligence, které souvisí s potřebami této práce. Současně také nabídne řadu příkladů, jak jsou nástroje automatizace využívány v dalších redakcích po celém světě.
|
|
|
Využití české tiskové kanceláře k účelu propagandy
Jeřábek, Jan Lucián ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Využití České tiskové kanceláře k účelu propagandy se zabývá vztahem České tiskové kanceláře, státu a vlády v sedmi obdobích od vzniku Československa v roce 1918 až do roku 1993, kdy Československo nahradily dva nástupnické státy - Česká republika a Slovenská republika. Cílem práce je vymezit status a úlohu České tiskové kanceláře ve vztahu ke státu a vládě, s přihlédnutím k legislativě v každém ze sedmi sledovaných období, za použití kvalitativní obsahové analýzy vybraných zpráv ČTK. Vymezením vztahu České tiskové kanceláře a státu a následně pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpráv demonstruji, jak se tento vztah promítal do obsahu zpravodajství agentury. K tomuto účelu je využívána kritická diskurzivní analýza s přihlédnutím k diskurzivně-historickému přístupu. Mimo analýzy sedmdesáti novinových zpráv, práce obsahuje rovněž srovnání dvou vybraných sledovaných období pražského jara a perestrojky konce 80. let, ve kterých jsou porovnávány odlišnosti, nebo podobnosti způsobu jakým byla agentura státem a jeho exekutivou využívána k propagandistickým účelům. Na základě analýzy a srovnání v závěru konstatuji, že agentura plnila vždy svou zpravodajskou úlohu. Propagandistická úloha a cíle vynikly především v období protektorátu a socialistické etapě fungování státu, v podstatě pouze...
|
|
|
Využití české tiskové kanceláře k účelu propagandy
Jeřábek, Jan Lucián ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce ,,Využití České tiskové kanceláře k účelu propagandy" se věnuje vztahu České tiskové kanceláře, státu a jeho exekutivy v sedmi obdobích od roku 1918 do roku 1993. V teoretické části vymezuje status a úlohu České tiskové kanceláře ve vztahu ke státu a vládě na základě legislativy v každém ze sedmi sledovaných období. V praktické části pak analyzuje deset náhodně vybraných zpráv informujících o aktivitách vlády ze tří dobových periodik v každém ze sledovaných období. Každá ze zpráv obsahuje alespoň jedno z klíčových slov vláda, strana, ministr nebo stát a je produktem Československé/České tiskové kanceláře. Hlavním cílem práce je jasně vymezit vztah České tiskové kanceláře a státu. Následně pomocí kvalitativní analýzy zpráv demonstrovat jak se tento vztah přímo promítal do obsahu zpravodajství agentury. Například, jak se proměňovala komunikace státu s Českou tiskovou kanceláří a jak se proměňovala komunikace s veřejností prostřednictvím České tiskové kanceláře v každém ze sledovaných období. Práce obsahuje komparaci dvou vybraných sledovaných období (pražského jara a perestrojky), ve kterých jsou porovnávány odlišnosti, nebo podobnosti způsobu jakým byla agentura státem a jeho exekutivou využívána coby státní propaganda. Období pražského jara a perestrojky byla pro komparaci vybrána...
|
|
|
Trestní řízení ve zpravodajství ČTK
Kuchař, Roman ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Zpravodajská agentura ČTK je mediální institucí, která shromažďuje, zpracovává a následně poskytuje svým zákazníkům informace o domácím i zahraničním dění. Představuje tak významný informační zdroj (nejen) pro ostatní média. Snaha přinést pohotovou informaci o zajímavých událostech však může vést k nepřesnostem a přílišným zjednodušením, a to zvláště v oblastech, v nichž se vyskytuje odborný prvek. Jednou z nich jsou také trestní řízení, která se odehrávají v mezích ohraničených právními předpisy. Tato diplomová práce si proto klade za cíl zmapovat obraz trestních řízení probíhajících před českými soudy, jak jej zachycuje zpravodajství ČTK, a případně upozornit na jeho nedostatky z pohledu právních norem a etických pravidel ČTK. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. Úvodní stručně popisuje pojem trestního řízení, jeho průběh, vybrané základní zásady a terminologii. Následující kapitola nastiňuje význam zpravodajství pro trestní řízení (kontrola veřejnosti nad zákonností trestního řízení) a dále hranice mezi ochranou svobody slova na straně médií a právem na ochranu osobnosti týkající se osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, a poškozených. Poté je představena ČTK, její právní postavení a struktura, etická pravidla (Kodex ČTK) a textová zpráva jakožto základní výzkumná jednotka...
|
host ::
RSS.