|
|
Dům u řeky
Jurková, Kristýna ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje zanedbanému území při řece Svitavě v širším centru Brna na pomezí tří městských částí - Zábrdovic, Husovic a Židenic. Na základě urbanisticko – krajinářského řešení dané lokality, při kterém byl kladen důraz na spojující charakter území, vznikla nová bloková zástavba akcentující přírodní linie řeky a zeleně. Projekt se zaměřuje na funkční řešení obytného bloku v centru tohoto návrhu a speciálně na architektonickou a dispoziční koncepci severozápadního nároží bloku. Vzniká tak bytový dům s atypickými několikapodlažními byty se společnými sdílenými prostory.
|
|
|
Dům u řeky
Šperlová, Zuzana ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou bydlení u umělého koryta řeky, které nikdy nebylo určeno k zapojení do veřejných prostor města. V práci je vyhotoveno urbanistické řešení širší oblast kolem řeky a její návaznost na stávající městskou strukturu. Bytové domy u řeky jsou řešeny na netradičně úzkých parcelách, což je inspirováno výstavbou domů podél řek v Holandsku. Další částí práce je návrh bytového domu s funkčním parterem na jedné z vnitřních parcel. U toho domu je problém z prosvětlení a provětráním prostoru bytů, vzhledem k možnosti otevření bytů pouze do čela domu. Tento problém byl vyřešen vytvořením mezery mezi sousedním domem a otevřením bytů do této mezery. To vytváří dva typy bytů, orientované na východ k řece a na západ směrem k městu. Prostory jsou co nejméně členěny na jednotlivé pokoje kvůli prosvětlení do hloubky bytu.
|
|
|
Přestavba bloku Cejl - Svitavské nábřeží
Kučera, Vít ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá možnosti postindustriálního areálu v Brně, mezi ulicí Cejl a řekou Svitavou. Poskytuje náhled na autorovo chápání architektury a urbanismu a jeho názor na řešená témata. Práce má tři části. V první části analyzuje možnosti, hodnoty a limity území. V druhé poskytuje návrh urbanistického konceptu pro dané území. V závěru dále rozpracovává tři budovy ze zmíněného urbanistického konceptu.
|
|
|
V bytě maloměstě, Mikulov
Mačková, Klára ; Wahla, Ivan (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Projekt se zabývá otázkou bydlení v bytě a v rodinném v malém městě, jako je Mikulov. Mým cílem je najít pozitiva obou možností. Zároveň si kladu otázku o užití tradičních motivů a principů bydlení, jako je dvůr, krb nebo průchod mezi domy a za užití nových současných prostředků se je snažím přepsat do současného způsobu bydlení.
|
|
|
Dům u řeky
Štrba, Šimon ; Foretník, Jan (oponent) ; Palaščák, Michal (vedoucí práce)
Úlohou bakalárskej práce bolo navrhnúť a urbanisticky vyriešiť územie v okolí rieky Svitavy, v širšom centre Brna. Priamo na nábreží rieky vzniká radová zástavba bytových domov s promenádou a cyklo chodníkom. Koncept navrhovaného bytového domu vychádza priamo z orientácie na východ a západ. Základnou myšlienkou bolo vytvoriť presvetlené byty prepojené na obe fasády a osvetliť vnútro dispozície svetlíkmi doplnenými zelenými stenami.
|
|
|
Dům u řeky
Brahmi, Jakub ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma dům u řeky se zabývá řešením území a jednoho konkrétního objektu ve zvolené lokalitě. Cílem této práce je najít vhodný způsob jak přistoupit k území v Brně u řeky Svitavy na pomezí městských částí Zábrdovic a Židenic.
|
|
| |
|
| |
|
|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
|
| |
host ::
RSS.