|
|
Segregované vzdělávání v Bosně a Hercegovině
Baklová, Eliška ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá segregovaným vzděláváním v Bosně a Hercegovině, ke kterému dochází na všech úrovních škol. Bosna a Hercegovina je multinárodní stát, který obývají tři konstitutivní národy: Bosňáci, Srbové a Chorvaté. Poté, co zde v roce 1995 skončila válka, která byla ukončena podpisem Daytonské mírové dohody, byla Bosna a Hercegovina rozdělena na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, obývanou převážně Bosňáky a Chorvaty, na Republiku Srbskou, obývanou převážně Srby a na Distrikt Brčko, který je těmito entitami společně spravován. Každý z těchto národů vnímá odlišně svou národní identitu, historii a také budoucí směřování Bosny a Hercegoviny. Vzdělávání je oblast, která má na utváření národní identity velký podíl, neboť žákům předává hodnoty společnosti, ve které žijí. Práce se zabývá vlivem konfliktu na vzdělávání, na vytváření národní identity a popisuje vzdělávací systém BaH. Předmětem zkoumání jsou učebnice a osnovy, které každý z konstitutivních národů používá jiné, a které reflektují jejich rozdílné postoje ke společné historii a státnímu zřízení. Práce se zaměřuje na jejich vývoj v letech 1995-2019 a na to, jak se proměňoval jejich nacionálně laděný obsah.
|
|
|
Return Decisions of Highly Skilled Migrants in Bosnia and Herzegovina after 2005
Andrlová, Anna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Brain drain (dosl. překl. odliv mozků) neboli odliv lidského kapitálu je jevem, který v daytonské Bosně a Hercegovině (BiH) představuje celospolečenský problém. V současnosti žije více než polovina lidí hlásícíh se k bosensko-hercegovské národnosti v zahraničí, z nichž významná část má vysokoškolské vzdělání. Ztráta lidského kapitálu má negativní socio- ekonomické důsledky, které zabraňují rozvoji země. Naopak brain gain dosl. překl. příliv mozků), tj. návrat vysoce kvalifikovaných migrantů do země původu, by mohl některé nepříznivé efekty zvrátit. Fenomén návratu vysoce kvalifikovaných migrantů je však nedostatečně prozkoumán, a to nejen v oblasti západního Balkánu, ale také v celosvětovém měřítku. Ačkoli tento typ migrace stále více přitahuje pozornost mnoha výzkumníků z různých akademických i neakademických oblastí, současná literatura na toto téma má tendenci přespříliš zjednodušovat motivace navrátilců na čistě ekonomické faktory. Tato studie se pokouší popsat komplexní motivace vedoucí k návratu vysoce kvalifikovaných migrantů do BiH. Na základě subjektivních kariérních, rodinných a lifestylových preferencí 33 respondentů tato práce poskytuje vhled do rozhodování navrátilců v kontextu rozvojové země západního Balkánu.
|
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Vliv Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii na mezinárodní trestní právo s přihlédnutím k rozsudkům o bosenských Srbech
Kohoutová, Marie ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na změny v mezinárodním trestním právu po vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Vliv na mezinárodní trestní právo zkoumá zejména na vybraných rozsudcích týkajících se bosenských Srbů. Využívá k tomu především rozboru primárních zdrojů, jako jsou rozsudky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jeho zakládající dokumenty nebo rezoluce OSN, a dále analýzu odborné literatury týkající se mezinárodního práva a historických souvislostí konfliktu v Bosně a Hercegovině. Práce došla k závěru, že ICTY měl nepochybně významný vliv na další fungování mezinárodního trestního práva, neboť byl po Norimberském tribunálu první soudní institucí svého druhu po téměř padesáti letech. Jeho přínos je vidět na nespočtu právních definic, které vytvořil nebo zpřesnil, a také na zpřesnění výčtu skutkových podstat několika zločinů podle mezinárodního práva.
|
|
|
Srebrenický masakr jako národní trauma v Nizozemsku: Diskurzivní analýza vybraných deníků
Ratajová, Klára ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Přestože již uplynulo více než 23 let od události známé pod pojmem srebrenický masakr, v nizozemské společnosti jde stále o živé téma. Nizozemským vojákům, kteří ve Srebrenici působili na mírové misi OSN, je dodnes vytýkáno, že nedokázali zabránit smrti mnoha nevinných lidí. Pozůstalí po zabitých bosenských Muslimech se navíc dodnes soudí s Nizozemskem o odškodné. V této práci se zabývám otázkou, komu byly v nizozemské společnosti srebrenické události kladeny za vinu - zda vojákům, kteří na misi působili, jejich velitelům, nizozemskému státu, mezinárodnímu společenství či dalším zúčastněným stranám. Využívám přitom prostředky diskurzivní analýzy, jejíž součástí je rozbor článků publikovaných v průběhu deseti let ve dvou předních nizozemských denících - De Volkskrant a NRC Handelsblad. Pro analýzu jsem zvolila časový horizont od června 2007 do června 2017, neboť v tomto období se konalo několik klíčových soudních procesů. Ty měly zásadní vliv na vývoj diskurzu o vině, který je v práci detailně studován. Kromě analytické části obsahuje práce také část kontextuální, kde jsou shrnuty historické události předcházející srebrenickému masakru a také role nizozemských vojáků při události samotné.
|
|
|
Extremism-countering security measures in Bosnia-Herzegovina: Room for improvement?
Karabin, Kevin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Oberpfalzerová, Hana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou bezpečnostní opatření proti radikalizaci a extremismu v Bosně a Hercegovině a zda existuje prostor pro zlepšení. Nejprve se práce zabývala několika oficiálními dokumenty vztahujícími se bezpečnostní situaci Bosny a Hercegoviny a relevantními zprávami mezinárodního společenství s cílem přezkoumat konkrétní bezpečnostní opatření a porovnat je s bezpečnostními opatřeními, která platí v jiných evropských zemích. To umožnilo autorovi vypraco konkrétní bezpečnostní doporučení na základě osvědčených postupů ze zahraničí. Za druhé, tato práce poskytuje názory tří expertů na Bosnu a Hercegovinu a její vnitřní situaci. Odborníci posoudili bezpečnostní situaci v zemi, určili oblasti bezpečnosti, které budou posíleny, a konkrétní opatření, která by mohla zvýšit bezpečnostní situaci v zemi. Hlavním předpokladem této práce byla skutečnost, že bezpečnostní opatření, která jsou v současné době platná, jsou nedostatečná, a proto existuje mnoho možností ke zlepšení. Analýza dokumentů ukázala, že existuje mnoho specifických bezpečnostních opatření, která se tykají boje proti radikalizaci mládeže, online radikalizaci nebo náboženskému extremismu, které jsou využívány v zahraničí a k zvýšit její celkovou úroveň bezpečnosti. Na druhou stranu odborníci vyjádřili, že bezpečnostní...
|
|
|
Analýza neoosmanismu a jeho působení v oblasti Západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny
Prestaš, Ivan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce pod názvem: Neoosmanismus a jeho působení v oblasti západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny analyzuje stav turecké zahraniční politiky a její postoj vůči západobalkánským státům. Cílem práce je analyzovat tureckou expanzionistickou zahraniční politiku už ne z vojenského, ale z ekonomického pohledu. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována Turecku a tomu, jak se měnilo jeho postavení na regionální a světové politické scéně. Následující část práce se zabývá vývojem jak bosensko- tureckých vztahů, tak i srbsko-tureckých vztahů za posledních deset let. Poslední a nejvýznamnější kapitola analyzuje ekonomický aspekt neoosmanismu. Na základě analýzy tureckých investic do výše zmíněných západobalkánských států a dalších ekonomických parametrů (vývoz a dovoz) vyplývá, že se Turecko pomocí tzv. soft power stává významným hráčem v tomto velmi bouřlivém regionu. Za pomocí komparativní analýzy dvou případových studií bylo utvrzeno, že se ve středu zájmu ještě stále nachází Bosna a Hercegovina, která je považována spolu s Albánií za nejvýznamnějšího tureckého partnera na Balkáně. Na druhé straně ochota Srbska spolupracovat s Tureckem, která se projevuje otevíráním srbského trhu pro turecké investory, by mělo v budoucnu dosáhnout anebo i přesáhnout míru investic...
|
|
|
Bosenská diaspora v Lublani
Hanušová, Tereza ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá studiem bosenské diaspory v Lublani. Práce si pokládá tři základní výzkumné otázky: Jak hodnotí členové bosenské diaspory svůj život národnostní menšiny ve Slovinsku, jak vnímají současné dění v Bosně a Hercegovině a zda uvažují o návratu zpět do země. K odpovědím na otázky práce využívá metodu kvalitativního výzkumu (konkrétně polostrukturovaných rozhovorů), který byl proveden mezi členy bosenské diaspory ve věku od 18 do 22 let. Respondenty byli nejenom zástupci druhé generace diaspory žijící v Lublani, ale také mladí migranti, kteří přišli do Slovinska sami, většinou za účelem studia na vysoké škole. V teoretické části se práce věnuje kontextu a vývoji v Bosně a Hercegovině v uplynulých 20 letech, emigraci ze země a teorii o bosenské diaspoře ve Slovinsku. V analytické části pak vyhodnocuje samotný výzkum. Podle výsledků výzkumu se velká část bosenských migrantů setkala během života v Lublani s předsudky vůči nim, ale obecně se shodují, že se situace ve slovinské společnosti neustále zlepšuje. Většina respondentů uvedla, že jim současné dění v Bosně a Hercegovině dělá starosti a panuje mezi nimi shoda, že pouze nastupující mladá generace může odstartovat pozitivní změny v zemi. Naopak za velký problém považují emigraci a značný odliv mladých a vzdělaných lidí ze země,...
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
host ::
RSS.