|
|
Právo dítěte znát svůj původ v kontextu asistované reprodukce: komparativní analýza
Kohoutová, Marie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právo dítěte znát svůj původ v kontextu asistované reprodukce: komparativní analýza Předložená práce se zabývá problematikou práva znát svůj původ případech asistované reprodukce situaci darování zárodečných buněk. Cílem práce j kontextu asistované reprodukce v právních řádech České republiky, Německa a ánska dostatečně zajištěno právo dítěte znát svůj původ a které instituty jsou pro jeho zajištění využívány. Právo znát svůj původ je rozebráno na základní aspekty podle rozsahu vnímání daného práva. Aspekt zdravotní vnímá právo znát svůj původ nejúžeji, a je vnímá šířeji a aspekt vztahový je vnímá nejšířeji. První část práce přináší stručný úvod do problematiky asistované reprodukce a darování zárodečných buněk a obsahuje také definice pojmů, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá se věnuje právu znát svůj původ kontextu darování zárodečných buněk, přičemž odrobněji pojednáváno o jeho jednotlivých aspektech vycházejících z teorie bioetičky V . Důraz je kladen také na psychosociální a etickou stránku věci a na vývoj práva ve spojení s moderními technologiemi. Třetí kapitola se zabývá českou právní úpravou práva znát svůj původ, přičemž je analyzována také právní regulace darování zárodečných buněk navazuje kapitola čtvrtá, která zkoumá, jak se k právu znát svůj původ přistupuje v mezinárodního...
|
|
|
Vliv Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii na mezinárodní trestní právo s přihlédnutím k rozsudkům o bosenských Srbech
Kohoutová, Marie ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na změny v mezinárodním trestním právu po vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Vliv na mezinárodní trestní právo zkoumá zejména na vybraných rozsudcích týkajících se bosenských Srbů. Využívá k tomu především rozboru primárních zdrojů, jako jsou rozsudky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jeho zakládající dokumenty nebo rezoluce OSN, a dále analýzu odborné literatury týkající se mezinárodního práva a historických souvislostí konfliktu v Bosně a Hercegovině. Práce došla k závěru, že ICTY měl nepochybně významný vliv na další fungování mezinárodního trestního práva, neboť byl po Norimberském tribunálu první soudní institucí svého druhu po téměř padesáti letech. Jeho přínos je vidět na nespočtu právních definic, které vytvořil nebo zpřesnil, a také na zpřesnění výčtu skutkových podstat několika zločinů podle mezinárodního práva.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.