Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí4 - 13další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 
Laboratorní úloha na filtry s vysokou selektivitou
Tuhý, Luboš ; Kovář, Jan (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou kmitočtových filtrů s vysokou selektivitou. Oblast kmitočtové filtrace je dosti obsáhlou a teoreticky náročnou disciplínou. Snahou této práce není podrobně zahrnout a popsat poznatky o kmitočtových filtrech, nýbrž ujasnit pouze zmíněnou problematiku. Budou zde prakticky popsány filtry pracující na jiných fyzikálních principech, zejména na krystalové filtry s příčkovou strukturou a keramické filtry. Součástí teoretické rozboru budou simulace daných obvodů prostřednictvím programu třídy Spice. Budou zde představeny různé možnosti realizace těchto filtrů a testovacích přípravků sloužících při návrhu. Na základě teoretických poznatků této práce bude vypracováno laboratorní cvičení zabývající se problematikou kmitočtové filtrace a zkonstruovaní měřícího prototypu. Součástí laboratorního cvičení bude vypracování vzorového protokolu.
Návrh sítě nízkého napětí administrativní budovy
Nestrojil, Martin ; Slavata, Petr (oponent) ; Kadlec, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem sítě nízkého napětí v administrativní budově. Na začátku práce je uvedena teoretická část daných témat, které potřebujeme k vytvoření návrhu sítě v zadané budově. V této teoretické části jsou uvedeny hlavní zásady dimenzování vodičů, jištění vodičů a selektivita jistících přístrojů. Vše bylo hledáno v odborných publikacích a článcích. Na teoretickou část bude navazovat praktická část, kde se nejprve upraví podkladové schéma a poté se bude řešit praktický návrh pomocí dodaných programů od firmy Eaton. Cílem celé práce je seznámit se teoreticky s hlavními zásadami návrhu sítě, a potom také prakticky s používanými programy a vytvořit kompletní návrh sítě budovy.
Pluralita fotobiontů ve stélkách lišejníků
Dědková, Kamila ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Vančurová, Lucie (oponent)
Pluralita fotobiontů označuje výskyt více fotobiontů uvnitř jediné stélky lišejníku. Tento fenomén byl popsán již na konci minulého století, ale hlubší pozornosti se mu dostalo až v poslední dekádě. I přesto je však množství dostupné literatury na toto téma omezené. V této bakalářské práci shrnuji veškeré důležité poznatky, které byly do dnešního dne o pluralitě fotobiontů publikovány. Nejčastějšími fotobionty žijícími spolu v jedné stélce jsou řasy rodu Trebouxia, ale koexistovat spolu mohou i jiné řasy a sinice více či méně fylogeneticky příbuzné. Pluralitní stélka vzniká buď na počátku lichenizace asociací hyfy s několika fotobionty najednou (horizontální přenos) nebo získáváním doplňkových fotobiontů v průběhu života (vertikální přenos). Nejzásadnějšími faktory ovlivňujícími výskyt více fotobiontů ve stélce jsou pravděpodobně specificita a selektivita mykobiontů a lokální podmínky prostředí. Pluralita fotobiontů byla objevena u více než padesáti druhů lišejníků. Mnoho důležitých poznatků bylo popsáno na modelovém lišejníku Ramalina farinacea. Jeho koexistující fotobionti se liší v reakcích na různé, především stresové podmínky prostředí. Z toho vyplývá, že přítomnost více různých fotobiontů ve stélce může přinášet výhodu pro osidlování nových stanovišť a může být podstatná pro přežití na...
Influence of bases on heterogeneous Lewis acid catalyzed hydrogen transfer reactions
Veselá, Klára ; Přech, Jan (vedoucí práce) ; Bulánek, Roman (oponent)
Heterogenní Lewisovsky kyselé zeolity katalyzují Meerwein-Ponndorf-Verleyho (MPV) redukci, při níž se ketony a aldehydy redukují na odpovídající alkoholy. Tyto katalyzátory mají velkou výhodu oproti homogenním katalyzátorům, jelikož jsou dobře separovatelné z reakční směsi a recyklovatelné. Lewisovsky kyselé zeolity jsou materiály obsahující inkorporovaný cín nebo zirkonium a působí jako Lewisovy kyseliny. MPV redukce citronellalu poskytuje jako produkt citronellol. Reakce citronellalu s 2-propanolem probíhá ale i paralelní reakční cestou poskytující isopulegol jako hlavní produkt. Isopulegol je pozorován i jako dominantní produkt reakce citronellalu bez přídavku báze. Přídavek báze do reakční směsi však mění selektivitu produktů, tj. citronellol se stává dominantím produktem. Sn-BEA a Zr- BEA byly připraveny hydrotermální syntézou a impreg-Zr-BEA a impreg-Sn-BEA byly připraveny postsynteticky inkorporací kovů. Kromě toho byly hydrotermální syntézou připraveny také vysoce porézní 2D "Self-pillared" pentasily obsahující cín a zirkonium. Syntetizované materiály byly testovány jako katalyzátory při MPV redukci prochirálních substrátů (3-methylcyklohexanonu, 5-methyl-2-hexanonu a acetofenonu) a bylo zjišťováno, zda MPV redukce s přídavkem bází poskytne vůbec nějaký produkt. Bylo zjištěno, že reakce i...
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
Vliv environmentálních faktorů na diverzitu lišejníkových fotobiontů
Červenková, Tereza ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou synergickým spojením nejméně dvou organismů, heterotrofní houby a fotosyntetické řasy nebo sinice. Toto sdružení má za následek, že interagující organismy jsou daleko tolerantnější vůči environmentálním vlivům, jelikož tyto organismy si vzájemně poskytují určité výhody, které by jako volně žijící jedinci nebyly schopné získat. Je všeobecně známo, že houboví partneři z lišejníku jsou daleko méně citliví, co se týče přírodních podmínek, jakými jsou např. teplota, nadmořská výška, množství srážek nebo typ a složení substrátu. Proto také mají houby tvořící lišejníky daleko větší ekologické valence než s nimi interagující fotobionti, z nichž většina rodů a druhů je adaptovaná pouze na určité podmínky prostředí. Z tohoto důvodu jsou to právě symbiotické řasy a sinice, které pravděpodobně z velké míry určují prvotní vznik lišejníku na dané lokalitě. Tato rešerše je převážně věnována adaptabilitě fotoautotrofních symbiontů lišejníků, tj. kokálních zelených řas a sinic, na environmentální podmínky. Ekologické rozrůznění fotobiontů má přímý vliv na jejich genetickou diferenciaci a tím i na diferenciaci samotných druhů lišejníků. Bohužel se v mnoha studiích většinou autoři zabývají pouze diverzitou makroskopického symbiotického partnera, tj. mykobionta, a ekologie fotobiontů je často přehlížena...
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
Household food demand in the Czech Republic: coherent demand system dealing with selectivity
Smutná, Šarlota ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Poptávka po potravinách je v aplikované ekonometrii často zkoumaným tématem. Analyzována bývá především prostřednictvím koherentních poptávkových systémů, v rámci kterých se odhadují i cenové a důchodové elasticity. Tato práce popisuje nejčastěji využívané poptávkové systémy pro odhad poptávkových elasticit potravin. AIDS ("Almost Ideal Demand System") je jedním z nejpopulárnějších systémů díky jeho souladu s ekonomickou teorií a díky jeho flexibilitě zahrnout socio-demografické proměnné nebo pracovat s daty, která nesplňují předpoklad lineárních Engelových křivek. Speciální pozornost vyžadují nulové výdaje za spotřebu, které se často objevují v datech ze statistiky rodinných účtů. Takto cenzorovaná data jsou často spojena s problémem selektivity, jehož neřešení vede ke zkresleným odhadům. Diskutováno je tedy několik způsobů, jak problém selektivity v poptávkových modelech řešit. Konkrétně byl poptávkový systém AIDS rozšířen o korekci selektivity vycházející ze studií Heien a Wesselse, Shonkwilera a Yena a z Cosslettovy semiparametrické metody. Tyto různé druhy korekce jsou mezi sebou empiricky porovnány. Systém pro poptávku po potravinách využívající individuální data ze statistiky českých rodinných účtů nesplňuje podmínku homogenity a symetrie, ani linearitu Engelových křivek. Výsledné cenové a důchodové...
Vliv environmentálních faktorů na diverzitu lišejníkových fotobiontů
Červenková, Tereza ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou synergickým spojením nejméně dvou organismů, heterotrofní houby a fotosyntetické řasy nebo sinice. Toto sdružení má za následek, že interagující organismy jsou daleko tolerantnější vůči environmentálním vlivům, jelikož tyto organismy si vzájemně poskytují určité výhody, které by jako volně žijící jedinci nebyly schopné získat. Je všeobecně známo, že houboví partneři z lišejníku jsou daleko méně citliví, co se týče přírodních podmínek, jakými jsou např. teplota, nadmořská výška, množství srážek nebo typ a složení substrátu. Proto také mají houby tvořící lišejníky daleko větší ekologické valence než s nimi interagující fotobionti, z nichž většina rodů a druhů je adaptovaná pouze na určité podmínky prostředí. Z tohoto důvodu jsou to právě symbiotické řasy a sinice, které pravděpodobně z velké míry určují prvotní vznik lišejníku na dané lokalitě. Tato rešerše je převážně věnována adaptabilitě fotoautotrofních symbiontů lišejníků, tj. kokálních zelených řas a sinic, na environmentální podmínky. Ekologické rozrůznění fotobiontů má přímý vliv na jejich genetickou diferenciaci a tím i na diferenciaci samotných druhů lišejníků. Bohužel se v mnoha studiích většinou autoři zabývají pouze diverzitou makroskopického symbiotického partnera, tj. mykobionta, a ekologie fotobiontů je často přehlížena...
Mechanismy přenosu signálu muskarinovými receptory
Dolejší, Eva ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Muskarinové acetylcholinové receptory (mAChR) patří do rodiny receptorů spřažených s G-proteiny. Existují v pěti podtypech označovaných jako M1 až M5, které se v různém podtypovém zastoupení nacházejí jak v centrálním nervovém systému, tak na periferii. Muskarinové receptory hrají důležitou roli v mnoha specifických fyziologických funkcích. Narušení přenosu přes mAChR se vyskytuje u závažných onemocnění jako jsou Alzheimerova choroba, schizofrenie či Parkinsonova choroba. Provází je úpadek kognitivních funkcí, který významně souvisí s narušením aktivace M1 receptorů v mozku. Vysoký stupeň homologie ortosterického vazebného místa mAChR velice ztěžuje vývoj podtypově selektivních agonistů. Jedním z mála známých je xanomelin, který účinně aktivuje zejména M1 a M4 podtypy. Xanomelin interaguje s mAChR unikátním způsobem, neboť je kromě reverzibilní vazby do ortosterického místa schopen se na receptor vázat neodmyvatelnou vazbou a alostericky ovlivňovat funkci receptoru. Zatím nevíme, co je podstatou funkční selektivity xanomelinu. Ve snaze o objasnění těchto mechanismů jsme studovali okamžité a dlouhodobé účinky xanomelinu na aktivaci muskarinových receptorů. Použili jsme fibroblasty z vaječníků čínského křečka exprimující jednotlivé podtypy mAChR. Buňky obsahující M2 a M4 receptory jsme přechodně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí4 - 13další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.