|
|
Laboratorní práce z fyziologie a anatomie rostlin a jejich využití na ZŠ
Vágnerová, Kateřina ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na praktickou výuku anatomie, morfologie a fyziologie rostlin na základních školách v České republice. Teoretická část práce obsahuje základní souhrn znalostí z morfologie, anatomie a fyziologie rostlin, zařazení oblasti praktické výuky přírodopisu v RVP a jeho přesahů do ŠVP včetně rozpracování vyučovacích metod vhodných pro laboratorní práce a didaktické hry. Praktická část obsahuje popis sedmi autorských návrhů laboratorních prací a sedmi didaktických her z anatomie a fyziologie rostlin, jejich ověření v praxi na žácích dvou základních škol a osmiletém gymnáziu a detailní analýzu realizovaného dotazníkového šetření, která navazovala na evaluaci zmíněných didaktických materiálů. Ze získaných výzkumných dat je zcela zřejmé, že praktické formy výuky jsou pro žáky atraktivnější, než klasické vyučování.
|
|
|
Zvířata a rostliny v italských a českých frazeologismech
Gábová, Renata ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
(česky) Práce analyzuje italské a české frazeologické jednotky, ve kterých jako bázové slovo vystupují zvířata a rostliny. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá frazeologií, idiomatikou a základní terminologií. Praktická část se věnuje symbolice, pranostikám a analýze frazeologické jednotky dle míry ekvivalence. Následující kapitoly analyzují morfologické, lexikální, syntaktické a slovotvorné hledisko.
|
|
|
Molekulární podstata interakce rostlinného HSP90 s mikrotubuly
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur a účastní se mnoha klíčových dějů v rostlinných buňkách a jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny. Tyto proteiny řadíme do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Jedním z MAP je také mnou zkoumaný molekulární chaperon Hsp90, který zastává v buňce velké množství nejrůznějších funkcí. Mimo jiné u něj byla již v minulosti prokázána kolokalizace s MT (Freudenreich a Nick, 1998; Petrášek et al., 1998). Přímá vazba k MT byla však popsána teprve nedávno, a to za pomoci kosedimentačních reakcí specifické tabákové cytozolické izoformy Hsp90, která byla díky své schopnosti vázat MT nazvána Hsp90_MT. Zároveň bylo zjištěno, že vazba k MT je nezávislá na aktivitě ATP (Krtková et al., 2012). Ve zmíněné práci autoři také zjistili pozitivní vliv Hsp90_MT na obnovu MT vystavených chladovému stresu. Přestože se na dynamice MT cytoskeletu podílí v obrovské míře právě MAP, je s podivem, že u mnohých z nich dosud není známá molekulární podstata interakce s MT, tedy jejich MT-vazebná doména. Rozhodli jsme se proto určit tuto doménu u tabákového Hsp90_MT za pomoci tvorby rekombinantních proteinů obsahujících charakteristické domény pro rodinu Hsp90 a následných kosedimentačních...
|
|
|
Vliv teploty na vývoj rostlin: teplotní čas a jeho význam
Chuchvalcová, Lucie ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Jarošík, Vojtěch (oponent)
Vývoj rostlin je silně závislý na okolní teplotě. Vliv ostatních environmentálních faktorů je menší. V závislosti na okolní teplotě dochází k urychlení, nebo naopak zpomalení, enzymatických reakcí, a tím i vývoje rostliny. Faktory čas a teplotu integruje proměnná nazývaná teplotní čas, který je definován jako suma teplot nad spodním prahem vývoje, což je teplota, při jejímž dosažení vývoj zcela ustává. Po dosažení teplotní meze označované jako optimální teplota, při které je rychlost vývoje nejvyšší, dochází při dalším nárůstu teploty opět k zpomalování vývoje rostliny, a to rychlejším tempem než pro teplotní rozmezí mezi spodní hranicí vývoje a optimální teplotou. Jednotlivá vývojová stádia nastávají po uplynutí přesného teplotního času. Teplotní čas se využívá převážně v zemědělství pro předpovědi rychlosti vývoje a optimalizaci výnosu plodin, pro předpovědi určitého stadia vývoje plevelů a existují i práce zaměřené na planě rostoucí rostliny. Vliv teploty na vývoj rostliny se nejlépe studuje na vývoji jejích listů. Rychlost, s jakou se listy objevují na stonku, a převrácená hodnota této rychlosti nazývaná fylochron jsou často využívanými charakteristikami rostlin. Využití teplotního času oproti počtu dnů značně vylepšilo předpovědi fenologických jevů rostlin. Tato práce vysvětluje koncept teplotního času...
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh regulátorů pro regulované soustavy s velkými časovými konstantami
Omelka, Vlastimil ; Rojka, Aleš (oponent) ; Davidová, Olga (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení se s návrhem vhodných spojitých regulátorů pro regulované soustavy. Je zde uveden stručný přehled nejpoužívanějších metod. Vybrané metody jsou detailněji popsány a aplikovány na čtyřech konkrétních soustavách s různými časovými konstantami. Vypočtené hodnoty jsou dále zpracovány v programu MATLAB – Simulink. Výsledné hodnoty jsou v závěru vyhodnoceny a porovnány s ohledem na kvalitu a přesnost regulace.
|
|
| |
|
|
Řízení nekmitavých regulovaných soustav s dopravním zpožděním
Plíšek, František ; Švarc, Ivan (oponent) ; Davidová, Olga (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výběrem vhodných metod pro určení parametrů spojitých i číslicových regulátorů, je-li řízena nekmitavá regulovaná soustava s dopravním zpožděním, popisem těchto metod, aplikací jich na návrh spojitého i diskrétního regulačního obvodu. Na závěr je provedeno grafické vyhodnocení výsledků na základě regulačního průběhu a vyhodnocení z hlediska přesnosti a kvality regulace.
|
|
|
Transport vybraných kovů z půdy do rostlin
Šilerová, Iva ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá půdou, její kontaminací vybranými těžkými kovy a transportem těchto těžkých kovů z půdy do rostlin. Jsou zde popsány možnosti vstupu těžkých kovů do půd, jejich chování v půdním prostředí a jejich přechod do rostlinného materiálu. Jako sledované toxické kovy byly vybrány: olovo, kadmium a měď. Dále jsou zde popsány způsoby odběru půdního vzorku, jeho zpracování pro následnou analýzu a stanovení těžkých kovů ve vzorku.
|
host ::
RSS.