|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Původ a biologická afinita údajné gravettienské mandibuly Předmostí 30 ze sbírek Moravského zemského muzea.
Drahošová, Michala ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku původu dolní čelisti Předmostí 30 ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Pro tento cíl byly studovány publikace autorů, kteří pracovali na lokalitě Předmostí u Přerova od roku 1884. Současně byl hledán i záznam v přírůstkových knihách MZM v Brně, bohužel s negativními výsledky. Proto jsme přistoupili i ke zkoumání biologické afinity dolní čelisti P30 k ostatním gravettienským nálezům a rovněž i k variabilitě recentního člověka. Ke studiu jsme využili metod geometrické morfometrie, která nám umožňuje lépe objasnit tvarové rozdíly ve srovnání se standardními analytickými metodami. Pro srovnání tvarové variability dolní čelisti jsme využili 91 kraniálních CT snímků recentní české populace a na vysegmentované 3D modely dolních čelistí jsme umístili 42 landmarků a provedli jsme PCA analýzu. K rozšíření argumentu pro oprávněnost zařazení do nálezů z Předmostí u Přerova jsme vytvořili srovnávací soubor lineárních rozměrů korunek zubů na základě dostupných publikací i vlastního měření. Na základě studia morfologie, analýzy tvaru kosti dolní čelisti i rozměrů zubů jsme došli k výsledkům, že námi studovaná dolní čelist P30 může být skutečně gravettienského stáří. Klíčová slova: Dolní čelist, Stoličky, Předmostí u Přerova, Gravettien, Geometrická morfometrie
|
|
|
Pohlavní dimorfismus obličeje a jeho změny při stárnutí
Mydlová, Miriama ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Lidský obličej v průběhu života kontinuálně mění svůj tvar, což neustává ani po zastavení růstu jedince (Hennessy a Moss, 2001; Williams a Slice, 2010). Předkládaná práce aplikuje metodu geometrické morfometrie na studium pohlavního dimorfismu lidského obličeje v průběhu stárnutí. Pohlavní dimorfismus může být definován jako systematická odlišnost ve formě mezi jedinci odlišného pohlaví stejného druhu (Samal et al., 2007). Morfologické změny, související s procesem stárnutí lidského obličeje, byly analyzovány na základě dat, získaných z povrchových 3D modelů lidských obličejů metodami geometrické morfometrie (Dense Correspondence Analysis, Principal Component Analysis, Shell-to-Shell Deviation) a vícerozměrné statistiky (Scree Plot, Hotellingův Tš-test, permutační test, MANOVA). Z výsledků práce je zřejmé, že forma (velikost včetně tvaru) a tvar obličeje mužů i žen se během stárnutí signifikantně mění. Zatímco se jedinci ve věku 20-40 let odlišují formou obličeje, nejstarší muži ve věku 61-82 let jsou od žen rozlišitelní podle tvaru obličeje. Obličeje jsou nejvýrazněji pohlavně dimorfní ve střední věkové kategorii (41-60 let), kdy jsou mezi jednotlivci významné rozdíly nejen velikosti spojené s tvarem, ale také pouze diference tvarové - tj. po odstranění vlivu velikosti. Klíčová slova: forma a...
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
|
Vývoj patra u pacientů s orofaciálními rozštěpy po primární sutuře rtu
Hoffmannová, Eva ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem horní čelisti, resp. patra u pacientů před a po cheiloplastice s jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP) v průběhu prvního roku života. Metodologie práce je založena na zpracování sádrových dentálních odlitků UCLP pacientů pomocí klasické a geometrické morfometrie. Všichni pacienti byly operováni podle shodného protokolu v prvním týdnu života MUDr. Jiřím Borským ve fakultní nemocnici Motol v Praze. Ve sledovaném věkovém intervalu byla nalezena větší variabilita tvaru cUCLP pacientů než variabilita tvaru UCLP+M pacientů. Statisticky signifikantní rozdíl ve tvaru patra byl pozorován mezi oběma věkovými obdobími obou kategorií vady. Variabilita formy byla sledována v rámci jednotlivých kategorií vady a byl prokázán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma věkovými kategoriemi. Z hlediska průměrných změn v morfologii patra jsme s přibývajícím věkem zaznamenali anteriorní i posteriorní růst obou segmentů u obou kategorií vady. U cUCLP pacientů bylo zaznamenáno výraznější přiblížení obou segmentů vlivem tlaku po operaci rtu a vlivem růstu obou segmentů směrem k sobě. Zároveň byl pozorován zásadní vliv vzrůstající závažnosti postižení na změny pozorované v průběhu růstu. Z výsledků studie vyplývá, že růst patra u cUCLP pacientů je více ovlivněn tlakem po operaci než...
|
|
|
Morfometrická analýza povrchu patra u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra.
Rusková, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Trefný, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem morfologie a variability povrchu patra u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP) pomocí moderních metod geometrické morfometrie. K hodnocení byly použity sádrové dentální odlitky UCLP pacientů průměrného věku 14,8 let (v rozmezí od 11,8 do 17,2 let) a kontrolního souboru průměrného věku 14,7 let (14,1 - 15,7). Modely byly naskenovány pomocí 3D skeneru Roland LPX - 250. K celkovému posouzení variability pacientů s orofaciálními rozštěpy byly zahrnuty také dříve hodnocené dentální odlitky BCLP pacientů, jejichž věk byl v rozmezí od 12,1 do 16,5 let. Všichni pacienti byli operováni a léčeni na Klinice plastické chirurgie v Praze. Výsledky potvrdily v literatuře popisované základní velikostní a tvarové rozdíly v morfologii patra u jednotlivých typů rozštěpů, jako je např. zúžení patra u UCLP a BCLP vzhledem k normě a značná asymetrie patrové klenby u UCLP. Za použití "Dence correspondence models analysis" byly vypočteny průměrné povrchové modely pater a zjištěny nové poznatky především o tvaru a poloze premaxily. Metodami superprojekce jednotlivých průměrných modelů a FESA byla zjištěna odlišná poloha a sklon patra (inferiorní poloha premaxily s nejvýraznějším posunem bodu papilla incisiva) mezi rozštěpovými skupinami a kontrolním souborem. UCLP patra...
|
|
|
Aplikace metod geometrické morfometrie v antropologii
Pešek, Adam ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Šuláková, Hana (oponent)
V posledních triceti letech se rychle rozvíjí nové odvetví srovnávací biologie, nazývané geometrická morfometrie. Metody geometrické morfometrie umožnují získávat a vyhodnocovat data o tvaru a velikosti zkoumaného objektu ve 2D i 3D prostoru. Podle charakteru vstupních dat lze metody geometrické morfometrie rozdelit na metody analýzy obrysu a analýzy význacných bodu. V získávání dat napomáhají moderní technologie, jako dotykový scanner, laserový scanner nebo pocítacový program tps. Hlavním cílem této bakalárské práce bylo prozkoumat využitelnost metod geometrické morfometrie v rámci ruzných disciplín antropologie. V rade biologických a predevším antropologických studií byla geometrická morfometrie úspešne aplikována za úcelem porovnání tvarových rozdílu a prozkoumání variability tvaru. Bežné jsou studie pohlavního dimorfismu na kostre cloveka, ontogenetického vývoje kostry, rozdílnosti znaku na kostre cloveka mezi populacemi ci etniky nebo zmeny formy techto struktur v populaci v case. Klícová slova: geometrická morfometrie, tvar, význacné body, obrysy, prokrústovská analýza, Fourierova analýza
|
|
|
Využití klasické versus geometrické morfometrie v antropologii
Pinkr, Tomáš ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Tvarové rozdíly a jejich analýza může ukázat na odlišnosti v procesech růstu a morfogeneze, vliv různých evolučních tlaků nebo důsledky nepřiměřené zátěže různých částí těla. Variabilitu některých znaků nelze změřit, ale lze ji pozorovat a slovně, případně fotograficky nebo schematicky popsat. Tím se zabývá morfoskopie a v současnosti využívá kromě tradičního přímého pozorování objektu také moderní technologie. Naproti tomu morfometrie se používá k měření a porovnání tvarů organismů a k analýze změn tvaru. Výstupem morfometrických zkoumání jsou tabulky čísel a pro získání informací z těchto dat se využívají matematicko-statistické operace. Současná antropologie dělí morfometrii na dva lehce odlišné soubory metod, na tradiční morfometrii a na geometrickou morfometrii. Tradiční morfometrie spočívá v přímém měření studovaného objektu a využívá klasické měřicí nástroje. Naopak pomocí geometrické morfometrie analyzujeme předmět ve virtuálním prostředí, což umožňuje řada přístrojů včetně speciálních softwarů. Zobrazovací metody tak umožňují zachovat informaci o geometrii předmětu. Vzniklé databáze se využívají nejen pro původní studie, ale i k dalším výzkumům, jako jsou studie jinak těžko přístupných struktur např. lebky apod. Metody geometrické morfometrie přináší v řadě morfologických výzkumů přesnější...
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
host ::
RSS.