|
|
Média jako možný zdroj ohrožení dítěte předškolního věku očima jejich rodičů.
Brázdová Vančurová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma negativních vlivů médií působících na děti předškolního věku. Počáteční část práce se věnuje na vysvětlení pojmu médium, jeho typologii a funkcím. Dále se práce zaměřuje na důležitost mediální a digitální gramotnosti a její zasazení do vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Součástí práce je také popsání vývojových specifik dětí předškolního věku a popis negativních vlivů médií. Poslední kapitola teoretické části se věnuje výchovným stylům v rodině a jejich využití pro mediální výchovu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče předškolních dětí vnímají sledování médií a zda si uvědomují možné negativní vlivy, které mohou na děti prostřednictvím médií působit. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativní metodě a pro sběr dat byla využita forma nestandardizovaného dotazníku. Šetření se zúčastnilo 166 respondentů a na základě analýzy dat proběhla interpretace výsledků. Výsledky ukazují, že rodiče předškolních dětí si uvědomují negativní vlivy médií a mají zájem o obsah, který děti v médiích konzumují. Pro regulaci sledování médií využívají pravidla a nastavení rodičovské kontroly. KLÍČOVÁ SLOVA média, vliv médií, dítě předškolního věku, mediální gramotnost, rodiče
|
|
|
Srovnání vybraných českých deníků před prezidentskými volbami 2023
Nováčková, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informováním pěti vybraných deníků mezi prvním a druhým kolem přímé prezidentské volby v roce 2023. V teoretické části práce seznamuje čtenáře s odbornými koncepty a pojmy, které souvisí s normativním očekáváním demokratické společnosti jako je objektivita, vyváženost, nestrannost a jiné. V deskriptivní části popisuje českou mediální krajinu a blíže se dotýká tématu mediálního vlastnictví. Ve výzkumné části s využitím kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy pracuje s daty, které získala z českých deníků Hospodářské noviny, MF Dnes, Lidové noviny, Právo a Deník N a interpretuje výsledky na základě čtyř výzkumných otázek.
|
|
|
Role médií a mediálních sdělení v seriálu Vyprávěj
Pajerová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Role médií a mediálních sdělení v seriálu Vyprávěj se zabývá využitím médií a mediálních sdělení ve všech dílech oblíbeného seriálu České televize Vyprávěj. Práce se zabývá tím, jaké všechny role média a mediální sdělení v seriálu zastávají a jakým způsobem je tvůrci seriálu využívali. Ohled je brán i na to, jaká konkrétní média jsou v seriálu představena a jak s nimi postavy seriálu přichází do styku. V teoretické části jsou představeni zástupci nejznámějších českých a československých rodových seriálů, jedním z nich je Vyprávěj. Ten je představen v následující kapitole spolu s jeho tvůrci, postavami, které se v seriálu vyskytují, oceněními a názory odborníků i diváků. Následně je na několika stranách představeno i československé mediální prostředí v 60., 70. a 80. let a české v 90. letech a na začátku nového milénia. Prostor je dán i samizdatovým a exilovým médiím, reklamě a internetu. V praktické části je pak analyzován seriál Vyprávěj z hlediska využití médií a mediálních sdělení. V šesti kategoriích je detailně představeno, jakou měla média a mediální sdělení v jednotlivých dílech Vyprávěj funkci, jaká média se v seriálu nejčastěji vyskytovala i to, jak s nimi v seriálu interagovali sami postavy.
|
|
|
Diskurzivní analýza českých médií k problematice společnosti dohledu
Mikolandová, Anna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato diplomova prace se zabýva konceptem spolecnosti dohledu v moderním svete a jeho reprezentací v ceských mediích. Jejím cílem je vývodit diskurz tuzemských medií k teto problematice a narativý jej tvorící. Pro týto ucelý je zvolena metoda diskurzivní analýzý Jamese Paula Geeho výchazející z lingvisticke tradice. Krome textu jsou zkoumaný i vizualní reprezentace, ktere je doprovazejí, a to pomocí kvalitativní obsahove analýzý. Zaverý výzkumu jsou porovnaný s poznatký, ktere prinasí teoreticka cast diplomove prace. Ta se venuje problematice dohledu a predstavuje stezejní mýslenký a výzkumý, ktere formovalý vznik celeho oboru dohledova studia. Mezi ne patrí textý Jeremýho Benthama, Karla Marxe, Maxe Webera a Michela Foucaulta. Z nich pote výchazejí i dalsí soucasní teoretikove, jejichz výzkumum se prace take venuje a predstavuje na nich dominantní otazký a aktualní problemý, ktere se s hlavním tematem prace pojí. Mezi ne patrí napr. koncept spolecnosti kontrolý Gillese Deleuzeho, "nový" dohledu Garýho T. Marxe, dataveillance, tedý výuzívaní dat ke sledovaní v tezích Rogera Clarka, superpanoptikon Marka Postera, otazký spojene s pouzívaním CCTV kamerových sýstemu, na ktere se zamerili Clive Norris a Garý Armstrong nebo "tekutost" dohledu Davida Lýona a Zýgmunta Baumanna.
|
|
|
Anonymous Private Party Funding in Denmark: How do journalists cover this issue?
Merved, August Kaae ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato práce má za cíl zkoumat množství a důvody zpravodajského pokrytí souvisejícího s kontroverzním systémem financování politických stran v Dánsku. Toho je dosaženo porovnáním s jinými politickými případy během dánských voleb v letech 2022 a 2019 v kvantitativní analýze médií. Výsledky jsou následně analyzovány a diskutovány na základě dat z osmi rozhovorů s dánskými novináři pracujícími pro některé ze sedmi nejvýznamnějších dánských médií. Tato kvalitativní data získaná prostřednictvím rozhovorů nabízejí hlubší vhled do důvodů, motivací a příčin fluktuace a rozdílů ve zpravodajském zastoupení mezi ostatními sledovanými a analyzovanými politickými případy během posledních dvou voleb. Závěry ukazují, že novináři považují financování stran za složité a technické téma, ale i přesto za důležité jej pokrýt. Nicméně, v rychlém zpravodajském programu je téma netransparentního financování politických stran pokryto méně ve srovnání s novinkami nebo případy během voleb, která mají větší emoční náboj a osobní přesah, nebo záležitostí, které mohou mít přímý dopad na společnost, podle kvalitativních dat - na rozdíl od složitějších případů politického financování.
|
|
|
"These are citizens of our country. We are their servants." A case study of Pierre Poilievre as an example of growing Canadian populism within the framework of Cas Mudde's scholarship
Mola-Schmidt, Amelia ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Jak poznamenávají vědci, kteří studovali populismus v kanadském kontextu, Kanada měla dříve falešný pocit imunity vůči vzestupu populismu kvůli svému multikulturalismu, který byl považován za překážku pro tradiční xenofobní a kulturně výlučné hodnoty populistických politiků v jiných západních demokraciích. Formy populismu, které se v Kanadě objevily, měly podobu "neoliberálního populismu", ideologie zakořeněné ve fiskálním konzervatismu a přesvědčení, že méně státních zásahů je lepší. Zvolení Pierra Poilievra do čela Federální konzervativní strany však naznačilo posun v politickém spektru, že populismus získává na síle na úrovni hlavního proudu. Jak píše Cas Mudde ve své literatuře o populismu, mainstreamová média hrají aktivní roli při utváření diskurzu kolem populistů a často jim poskytují více vysílacího času díky jejich senzacechtivému chování, které vytváří virální zvukové hlášky. Jak tedy kanadská média reagovala na Poilievra a jak politické zaměření médií ovlivňuje jeho zpravodajství? Tato studie se bude snažit odpovědět na tyto otázky a poskytne poznatky o tom, jak mohou kanadská média přispívat k další politické polarizaci společnosti.
|
|
|
Reporting of IDNES.cz and IHNED.cz during the first wave of COVID-19 in the Czech Republic
Kejhova, Natalie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Covid-19 v roce 2020 neovládl pouze životy občanů, ovládl i média po celém světě a Česká republika není výjimkou. Novináři vždy nesli odpovědnost za zobrazování informací veřejnosti o významných událostech. Během první vlny pandemie však byli zejména novináři vnímáni jako lidé s novým pocitem moci, který spočíval v tom, že jejich slova mohla ovlivnit názor veřejnosti na politiku vydávanou vládou, jako zda nosit respirátor nebo ne. Ze zjištění této práce vyplynulo, že v Mladé frontě Dnes byly celkově publikovány články, které byly informativní, zatímco v Hospodářských novinách se stavěly kritičtěji k nařízením vydaným vládou, což vyvolalo větší diskusi. Celkově se tato práce zabývala tím, jak mediální rámce využívají novináři v článcích k zobrazení konkrétních ideologii. Klíčová slova Pandemie, Covid-19, Media, mediální rámce
|
|
|
Climate change deniers and believers on the TikTok media platform: similarity and difference in the distribution of their knowledge claims
Kasenov, Ayken ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Coufal, Linda (oponent)
V éře dominance sociálních sítí prošla změnami nejen komunikace, ale i konflikty. Polarizace a radikalizace, které vznikají v důsledku izolace skupin ve svých informačních echokomorách, způsobují radikalizaci nápadů. Myšlenky o existenci změny klimatu rozdělily uživatele TikToku do dvou protichůdných kategorií. Tato studie si klade za cíl porozumět podobnostem a rozdílům v tom, jak uživatelé sociální sítě TikTok vnímají rozdíly uvnitř a mimo algoritmicky orientovanou sociální síť. Pro zodpovězení této otázky bylo provedeno srovnání dat z pěti rozhovorů s věřícími ve změnu klimatu a pěti popírači. Výsledky výzkumu naznačují, že echokomory nebrání vytváření prostředí s odlišnými názory pro obě skupiny. Skupiny však vnímaly své informační prostředí odlišně, kdy věřící ve změnu klimatu si všímali častější expozice odporujícím informacím.
|
|
| |
|
|
Zobrazení vedlejších účinků vakcín proti covid-19 v českém televizním zpravodajství
Zelbová, Judita ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na to, jakým způsobem byly v době pandemie nemoci covid-19 mediálně prezentovány vedlejší účinky očkování proti této nemoci. Jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem o vedlejších účincích referovaly české celostátní televizní stanice ve večerních zpravodajských relacích, jaké byly rozdíly v podání mezi stanicemi a jaké si k prezentování tématu zvaly odborníky. Práce primárně využívá kvalitativní obsahovou analýzu a doplňkově kvantitativní obsahovou analýzu. Práce ukazuje, že tři ze čtyř sledovaných televizních stanic (ČT1, Nova a Prima) přistupovaly koncepčně k prezentování tématu velmi podobným způsobem, TV Barrandov se v tomto směru zcela vymyká. Všechny televize prezentovaly vedlejší účinky na základě podložených dat s důrazem na informace získané od relevantních organizací (Evropská léková agentura, Státní ústav pro kontrolu léčiv) a odborníků (nejčastěji epidemiologů, imunologů a lékařů různých odborností). Obecně byly vedlejší účinky zobrazeny oproti očekávání poměrně okrajově a stěžejním tématem se staly pouze v období jara 2021, kdy se objevilo větší množství nežádoucích reakcí u očkovací látky AstraZeneca.
|
host ::
RSS.